Začnu zábavnou zprávou z Británie. Dnes zveřejněná statistika prodeje šampaňského v britských supermarketových řetězcích říká, že prosincové prodeje meziročně stouply o 13% a průměrná cena za lahev překročila 25 liber. Italský exportér F. Zanzucchi k tomu ironicky dodal, že se zdá, že nákupní cena řetězců právě překročila 6 EURO za lahev. Statistika ukazuje, že Britové se v lockdownu věnují šampaňskému, ale v tomto případě jde většinou o levnější značky. Prodej dražších lahví šampaňského roste ještě rychleji, což je průvodní jev všech hospodářských krizí. Úspěšní si dopřávají luxus, krachující bankéři a průmyslníci vypijí poslední lahev nebo dvě, než si proženou kulku hlavou. 

Zimní lockdown začal dobře, odpíjel jsem staré zásoby. Jak se to vleče, už odpíjím buď nová vína nebo staré archivy, které jsem si chtěl nechávat „na lepší příležitosti.“ Peraj Ha’abíb 2015 je košer víno španělského (katalánského!) družstva Celler de Capçanes. Ve skleničkových bedýnkách před dvěma roky jsem psal, že „košer“ znamená zvláštní formu bioprodukce, na kterou místo certifikačních organizací dohlížejí tři rabíni… nejde ani tak o to, jestli nože na révu jsou košer tupé, ale o používání chemie na vinici i ve sklepě. Vinařství teď zveřejnilo podrobnější výtah z podmínek, jen pro zábavu cituju: bentonit je povolen, stejně jako vaječný bílek, ale v takovém případě musí každé použité vejce rozbít a zkontrolovat rabín :-) Imho se v takovém případě nevyplatí čířit víno. Jedno procento vyrobeného vína se musí rozdat chudým, to se mi líbí. Ještě víc je  tady.

(Na fotce z pražského Hiltonu exportní manažer Jürgen Wagner.) Složení se může v jednotlivých rocích měnit, v ročníku 2015 bylo 50% Garnacha, 30% Cabernet Sauvignon a 20% Carignan. Všechny hrozny kvasí společně ve velkých tancích (bez přidaných kvasinek, protože košer!). Školí se 12 měsíců v barikových sudech a po scelení ještě další tři měsíce v tancích. Grenache a Carrignan jsou staré výsadby mezi 50 a 95 roky vedené na hlavu, Cabernet Sauvignon mladé vinice (jen 35 roků :) na drátěnce. Zelená sklizeň a nízké výnosy, maximálně kilo na keř. Roční produkce kolísá kolem 7500 lahví.

Peraj Ha’abíb 2015 DO Montsant, Celler de Capçanes
Těžká  ramenatá lahev, uzavřená dokonalým celokorkem. Pět let není žádná doba, ale tenhle byl naprosto nepromočený, jen s fialovou ploškou na vnitřní straně. Ve skleničce je tmavá rudá barva, ve vůni i v chuti ovocná bomba. Na nose parfémové, alkoholem zesílené třešně a višně, černý rybíz, kávová zrnka. V chuti dokonale vyrovnané, se zkrocenou kyselinou a jemně vystupijícím alkoholem a nasládlé glycerolem. Opulentně ovocné a hodně zralé, třešně, višně, červené bobule, zralé švestky, samet s trochou tříslovin a pepře v závěru. Hladké a krásně pitelné, poměrně plné a dlouhé. Soukromě jsem opatrný s vyšším alkoholem, ale když už, tak prosím nějak takhle, 15%. Ovocná nabídka chutí a aromat je (pro mě) až příliš bohatá, ale zároveň ukazuje, že se víno může ještě dalších pět roků zlepšovat, ostatně se po několika hodinách dál zjemňuje a zjednodušuje (což mi vyhovuje). Za mě 93 bodů / 100, s trošičku vyšší kyselinou bych hodnotil výš.

Připomínám páteční uzávěrku objednávek beaujolaiské bedýnky z Chateau de Durette. Už mám dost přihlášek, abych víno objednal, a v lockdownu asi nemá cenu čekat přes víkend. Moulin à Vent, Fleurie, Côte de Brouilly, Chénas a Régnié, podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.