Dnešní příspěvek bude ze dvou nesouvisejích půlek : cestou domů z páteční návštěvy v Žernosekách jsem na kraji Litoměřic zastavil u chodníku a koupil dětem kilo modrých hroznů. Bylo to na místě krajně nevhodném k parkování, rychle jsem zaplatil a odjel, abych nezpůsobil dopravní nehodu. Hned v autě jsme si s dcerou uzobli kuličku a já strnul. Málo cukru, liščina a lesní jahody, copak to asi je? Moje blbost, že jsem hrozny koupil bez ochutnání, ale jestli někdo chcete ochutnat Charvát, Bago nebo jiný americký hybrid, hrozny můžete koupit v Litoměřicích :o) Když jsem měl před mnoha lety Charvát ve slepých bedýnkách, zjistil jsem, že pro většinu Čechů (nemoraváků) je to neznámá věc, protože víno z Charvátu je velká podpultovka. Dál už to bude o něčem jiném :o)
Veltlínské červené rané 2013 kabinetní, Porta Bohemica
Už přes zelené sklo lahve opalizuje, ve skleničce výrazná citronová barva, evidentně bez filtrace. Ve vůni herbální, plné až dosladka, vyzrále ovocné. V chuti suché s pěknou kyselinou, komplexní v chuti. Projev není vyhraněně ovocný, popravdě se v něm pere ostrá kyselina s vyzrálým ovocem v těle a díky tomu kontrapunktu mám dojem, že se chuť v závěru mění a rychle se ztrácí, ale původní tělo s vyzrálým ovocem a lehkou mineralitou zůstává na patře docela dlouho. Je to trochu oříšek, protože víno je zřejmě připraveno s kratší macerací na slupkách před kvašením, ale vyzrávalo v nerezovém tanku a podle chuťových dojmů bych ho určitě neřadil mezi oxidativní vína. Druhý den je víno mnohem kulatější a klidnější.
Na horní fotce vinař Aleš Svatoš. Dostat tuhle Večerku naslepo k hodnocení, asi bych moc bodů nedal, ale večerní popíjení celé lahve je docela jiná disciplina a s tímhle vínem mi jde skvěle. Láká k napití, proměnlivost chuti vábí ke zkoumání, a i když jsem stále zdrženlivý a nerozhodný, pokud jde o hodnocení ve stobodovce, víno z lahve utěšeně mizí. Nepodceňujte víno jen proto, že se dobře pije! (psal jsem už tady.) Takže navzdory minoritní (a měl jsem zato, že v Čechách nevysazované) odrůdě skončím sice bez bodového skóre, ale s velkým doporučením. Nic pro milovníky jednoduchých supermarketových vín, víno se ani vzdáleně nepodobá mezinárodním odrůdám a nebude konvenovat většinovému vkusu. Přesto si myslím, že ho s potěšením vypijí i přívrženci přímočarých supermarketovek – pro ty, kdo sjíždějí dospělá a autentická vína, to spadne do velmi žádané kategorie „chlastací víno.“