Slunečné babí léto a odpolední teploty do dvaceti stupňů, to bylo moje listopadové Alsasko. Dnes jen rychlá probírka fotek ze dvou dnů, přijel jsem pozdě večer a přivezl víno do Alsaských bedýnek. Obvyklé brožurky do bedýnek jsem vytiskl už předem, dodatečně jsem zalitoval, že jsem mohl některé fotky nahradit novými. Každopádně jsem rád, že mám na dnešek jiné téma než jen profláknuté moravské datum v kalendáři :o) Začnu vzpomínkou na degustaci v Cave de Hunawihr.  

Tak především jsem měl dojem, že ročník 2014 se v Hunawihru dost povedl, i základní vína mě bavily. V říjnu se mi v Praze moc líbil barikovaný Pinot Noir Huit 2013, teď v Hunawihru jsem zkusil srovnat čtyři Grand Cru Rieslingy: Kirchberg de Ribeauvillé 2013, Schoenenbourg 2013 (zavřený a tvrdý), Osterberg 2013 (naopak přístupný a příjemný) a Rosacker 2014. Ten vyčníval o třídu, i přes mladost už pitelný, příjemný, bohatý, ale přesto lehký až veselý. Nádhera.

Laurent Scheidecker z Mittelwihru a další vyznamenání pro pana Skleničku :o) Už jsem psal před dvěma týdny z Mosely, že v Německu nebo ve Francii je degustace nehotových, nenalahvovaných vín vyjímkou, projevem důvěry. S Laurentem jsme kromě několika už nalahvovaných vín prošli sklep a chutnali ze sudu kalný Muscat, Pinot Gris, Gewurztraminer, Riesling a Pinot Noir. Slaďáky (PG, GWT) byly vynikající a Pinot Noir bublající jablečnomléčným kvašením doslova senzační. Na patnáctky se těším, vypadá to moc slibně! Laurent kupuje nové nerezové tanky s řízením teploty, takže trochu změna technologie. Cestou zpátky jsem přemýšlel o tom, kde dnes vede linie mezi alsaskou tradicí a modernou, a že biodynamici tu hranici možná kreslí docela jasně :o)

Podobně večer v Ammerschwihru u biodynamika Jean-Baptiste Adama. Společným jmenovatelem vín byla čistota a živost, ale neprošel jsem zdaleka všechno a příště to chci dohnat. Adam vlastní i Kuentz-Bas, které jsem přivezl do bedýnek, a z několika ammerschwihrských vzorků jsem měl dojem podobného stylu vín.

V pondělí večer cestou z Ammerschwihru už byla černá noc, do ní svítily osvětlené věže katzenthalského kostela a hradu na Grand Cru Wineck Schlossberg. Paráda, ale už jsem se těšil na hotel, tak jsem to aspoň vyfotil v ranním světle cestou do cíle.

Husseren-Les-Chateuax včetně Trois Chatteaux na horizontu, to abyste věděli, proč se nejvyšší, biodynamická řada vín Kuentz-Bas jmenuje právě Trois Chatteaux. Víno jsem přivezl a od středy ho začnu rozvážet.