Rosso di Montalcino 2020 DOC, Col d’Orcia
Asi 600 tisíc lahví ročně a soukromý majitel, vinařství se mi stále připomíná, když jezdím z Montalcina domů přes Grosseto. Dlouho jsem si myslel, že to je družstvo a odolával jsem, až jsem nakonec koupil několik polovičních lahví v největší montalcinské vinotéce Bruno Dalmazio. Má ohromný výběr vín z Itálie i Francie a poměrně nízké ceny místních vín. Ze zmíněného objemu výroby vinařství Col d’Orcia je 240 tisíc lahví Brunella a dalších 240 tisíc Rossa. Číst dál
Archiv štítku: Toskánsko
La Brancaia a Chianti Classico bez sudu
Člověk se pořád učí! Například Bolgheri. Vína z Bolgheri zná každý, stejně je to se starým městem. Znalci znají cypřiši lemovanou silnici do Bolgheri a vědí, že se jí říká Viale dei Cipressi. Jezdím sem od roku 2003 a už jsem tady strávil třináct měsíců, ale až do ledna jsem nevěděl, že v Bolgheri mají i nádraží. To koukáte, co :-) Číst dál
Stručný report z degustace v Graccianu
Volal jsem o pomoc ještě z Čech. V prosinci jsem vyprodal všechno Vino Nobile a představa zimy bez něj pro mě byla jako Sahara pro kapra. Zajel jsem si pro dvě krabice do Gracciana. Julio Straccia z Gracciana (na horní fotce z pátku) mi v lednu poslal nový ceník i s novým rosé – Nobile právě nalahvoval a rosé se bude lahvovat někdy v půli února. Už před rokem jsem byl naprosto nadšený z Rosato 2022, protože 11,5% alkoholu. Bylo to lehké, svěží, osvěžující, chlastací a mělo to jedinou chybu, že jsem o něm nevěděl předem a z celého dovozu na mě zbyla právě jedna jediná lahev. Hned jsem se vyptával, jaké bude Rosato 2023 a odpověď byla, že má 12% alkoholu. Ještě jsem ho neochutnal, ale to loňské bych tipoval na 30 lahví. Číst dál
Dvanáct fotek z Monticchiella
Monticchiello je městečko v toskánské provincii Siena, v okrese (comune) Pienza. Žije tam asi 200 lidí, ale když jsem tam v pátek byl, zdálo se téměř opuštěné. Číst dál
Vynikající Chianti Classico 2021 od Fonterutoli
Úvodem malé poučení o toskánské zimě. Mám v notebooku otevřenou předpověď a na příštích deset dní ukazuje jasno. Nejvyšší denní teploty deset až šestnáct, noční neklesají k nule. Ale nejlepší je modrá obloha a jen sem tam nějaký mráček, spousta světla! (Ráno jsem na internetech objevil článek s titulkem „Letošní toskánský leden je nejteplejší za posledních sto let,“ ale raději jsem ho nerozklikl.) Oproti prosinci se zdejší život výrazně zlepšil, protože v obci se 150 stálými obyvateli jsou v lednu otevřené tři pizzerie. Nejlepší je U Rybáře, ale otvírá jen na víkendy. Důchodkyni, která tam peče pizzu, bych pokaždé líbal ruce, pizza je senzační. Normálně večeře odbudu focacciou, sýrem a salámem, ale už se těším na pátek a pizzu. Číst dál
Dnes o dvou levných Chianti ze sámošky
V toskánských Macanticích je všechno při starém. A to je dobře. Jen žádné změny! Naučil jsem se přijímat jen mírný pokrok v mezích zákona. Drobné radosti, jako čerstvé ragú, které koupíte v místních sámoškách balené, 20 deka za 4 EURO. Vydá na čtyři porce pasty a nemůžu se ho nabažit. Nebo Campari, kterým si vylepšuju levné ovocné limonády. Od kamarádky z Parmy jsem dostal domácí focacciu a byla skvělá, bohužel mnohem lepší než focaccie (chleby) ze sámošky. Občas se opakují i vína, která kupuju v místních prodejnách. Číst dál
Dvakrát Rigoloccio z toskánské Maremmy
Na vaše četné dotazy, jestli jsem sehnal náhradní nabíječku k notebooku náhradou za tu zapomenutou doma, odpovídám, že jsem klikař a nabíječku jsem koupil. (Kecám, nikdo se neptal.) Na úvodní fotce je sobotní cesta pinetou v Macanticích, Toskánsko. Nemůžu se nabažit toho, jak je to stále stejné, mění se jen světelné variace. Ale dnes se chci věnovat posledním dvěma vínům z listopadové návštěvy vinařství Rigoloccio. Číst dál
Rub a líc, Maremma a San Gimignano
Není v tom žádný hluboký záměr, jen se mi sešly poznámky o dvou toskánských vínech, které formálně vypadají jako úplné protipóly. Bílé a červené, mezinárodní odrůdy a typická autochtonní Vernaccia, jedno víno s nejasným projevem a potenciálem projevit se za několik roků a druhé příliš zralé. Nic víc v tom není, jen jsem dnes podnikl několik výhodných nákupů, protože jsem přijel jen s malým baťůžkem a bez náhradních oděvů, vyhříval se na slunci a šel si zaplavat do studeného Tyrhénského moře. Číst dál
Dva sekty z toskánské Maremmy
Ještě jednou letos zdravím z Toskánska. Na poslední chvíli mě zlákaly levné letenky do Pisy (přímý let 95 minut, zpáteční letenka 760 kaček). Když jsem k tomu našel i půjčovnu aut, která mi na šest dnů nechá Fiátka za 15 EUR celkem, bleskově jsem objednal a odjel plážovat. V přímořské Cecině je patnáct stupňů a azzurro, rajčata za 3 EURO jsou voňavá a cappuccino zdražilo na 1,5 EURO. Ostatně jsem si vždycky myslel, že vánoční úklid je barbarský zvyk nehodný jednadvacátého století. Číst dál
Levné Vermentino ze sámošky
CalaForte 2022 Vermentino IGT Toscana, Frescobaldi
Číst dál
Castello Ginori po dvanácti letech
Nedávno mi to připomněl jeden nostalgický komentář, jakože kde jsou ty (krásné) časy, kdy jsem dovážel vína Marchesi Ginori Lisci. Byly to úplné začátky mých dovozních pokusů a maličké objemy, ale jsem rád, že na to někdo ještě vzpomíná. Můj vkus se za dvanáct let posunul k lehčím vínům, ale když jsem v Toskánsku, většinou si najdu záminku zajet do Querceta a koupit si tam lahev nebo dvě. Naposledy teď v neděli. Číst dál
Dva večery se starými známými víny, Vernaccia a Sangiovese
Den za dnem plyne Vše je jiné
zdáli nám chladná Věčnost kyne
To je jen vtip, verše florentského renesančního básníka Angiola Poliziana z roku 2009. Hodí se k cucání toskánských vín na terase domu se zapadajícím sluncem a s hukotem moře v pozadí. Číst dál