Další náhodný nákup v Global Wines. Guicciardini je v Toskánsku hodně rozšířené jméno a já se nechal zlákat. Pokud jde o vinařství, Guicciardini Strozzi jsou asi nejznámější (ze všech Guicciardini) a sídlí poblíž San Gimignana. Irina Guicciardini Strozzi je dokonce současnou prezidentkou Consorzio del Vino Vernaccia di San Gimignano a úspěšně táhne celé konsorzium k vyšším cenám :-) Jen naplňuje tradici, Girolamo Strozzi v sedmdesátých letech konsorzium zakládal. Číst dál
Začnu varováním před ukvapenými závěry. Posledních několik dnů jsem blog vynechával, po drobných zdravotních potížích jsem si naordinoval abstinenci. Bez úspěchu, špatný spánek, ranní bolení hlavy podobné kocovině a další nezdravé příznaky neustoupily. Někdy to nejjednodušší vysvětlení nemusí být správné. Nově tedy přemýšlím o dalších pravděpodobnějších důvodech potíží jako je Covid, zanedbaný sex a přílišné odloučení od Itálie. Silniční atlas Itálie už je zase na stole a s ním i náhodná koupě, Sangiovese z toskánské Maremmy. (Úvodní fotka je z náhodné říjnové zastávky v Maremmě.)
První dobrá zpráva je, že se mi podařilo zázračně rychle přivézt zásilku Sangiovese z Tentuty di Gracciano čili stopáté bedýnky. Je to jen malá radost v blbé době, ale aspoň něco. Vino Nobile je ještě trochu zavřené, ale bude výborné, viz dále. Druhá dobrá zpráva je taky z Itálie: italské obchodní statistiky vykázaly v roce 2021 rekordní export italských vín v hodnotě 7,1 miliard EURO. Je to nárůst o 12,4%, vzrostla i průměrná cena za objem. Podle komentáře UIV-Vinitaly-Ismea je hlavní příčinou uvolnění spotřebních zvyků po Covidu. V anglickém překladu tady (je tam i rozdělení podle druhů vína, kdyby to někoho zajímalo) se to nazývá „revenge spending,“ ale nenapadá mě dobrý překlad. Těší mě, že jsem se na tom mohl podílet, řádově asi tisícinou promile. Samozřejmě se očekává, že letošní prodeje vína díky následkům ruské agrese proti Ukrajině zase spadnou. Číst dál
Asi jako každý poslední dny sleduju zprávy z Ukrajiny. Původní depresi a skepsi nahradila naděje, když Ukrajinci překvapivě dobře vzdorují ruskému přepadení. Můj italský kamarád someliér se v pátek zlobil, že Itálie a Německo nepodpořily odstřihnutí ruských bank od SWIFT. Uklidňoval jsem ho, že se to do pondělí zlomí. Věřím, že z rublu se stane ruská lira a za týden se maršálové zbaví Putina. Zpočátku se zdálo, že trh vína dostane velkou ránu: jídlo, teplo a benzin jsou pro život mnohem důležitější a víno je postradatelné. Ve čtvrtek kurz EURO rostl a nebylo jasné, kdy a kde se zastaví. Když zítra objednám víno a budu ho platit za dva týdny, jaký bude kurz? Během víkendu se EURO usadilo lehce nad 25 korunami a nedostatek zásob Sangiovese převážil nad obavami z měnového a světového vývoje. Číst dál
Všechno nejlepší do třetího kovidového roku! Před rokem jsem si tady přál, abychom se za rok bez ohledu na Covid sešli všichni a zakončil jsem to písničkou Commandera Codyho Wine Do Yer Stuff. Asi to nebyl Covid, ale Commander Cody alias George Frayne odešel v září. Neznal jsem ho jinak než z desek a youtube, ale padlo to na mě a brečel jsem celý večer. Tentokrát raději nebudu nikoho jmenovat a napíšu jen šťastný rok všem. Snad tím nepřivolám žádnou zkázu na Zemi… I hope you’re happy!
Pravidelní čtenáři vědí, že pana Skleničku ve skutečnosti na víně nepřitahuje 14% alkoholu, ale luštění kulturních a historických souvislostí. Díky tomu se dozvěděl, kdo to byl Arnolfo di Cambio nebo jak souvisí toskánský básník Carducci se Sassicaiou (o tom možná už brzo na blogu). Pro někoho, kdo otvírá, případně nalévá přátelům, lahev vína Arnolfo di Cambio nebo Guidalberto, jsou to nesmírně cenné informace. Bohužel jsou zcela zbytečné pro zbytek lidstva, kterému často stačí poznat levou ruku od pravé a vědět, který den v týdnu právě je. Ještě tak by se daly využít na degustaci italských vín, kterou teď kvůli Covidu raději nebudu pořádat. Dnes jen poznámky o posledních třech degustovaných vínech vinařství Panizzi z toskánského San Gimignana, která se nevešla do říjnové bedýnky. Vyluštění hádanky pokřiku Dionýsových Bakchantek z titulku je hned v následujícím odstavci. Číst dál
Po pěti letech a třech dovozech jsem v říjnu byl znova v Palazzone. Vinařství sídli v Rocca Ripesena, na dohled od Orvieta. S Giovannim Dubinim a jeho synem Pietrem jsme přechutnali aktuální vína a přivezl jsem si krabici vzorků, které mě na místě nejvíc zajímaly. Dnes o dvou vínech z Orvieta, jednom klasickém Orvieto DOC a jednom senzačním Sangiovese IGT Umbria. Giovanni Dubini mi stručně odpřednášel historii apelace: jak vypadala vína z Orvieta před vyhášením apelace a jak apelační pravidla změnila způsoby pěstování vína. Byl to další střípek do mé oblíbené mozaiky „Výroba vína je tradiční obor s velkou setrvačností, ale rychle se mění a vyvíjí, aniž bychom si toho všimli.“ Číst dál
RBB1961 Chianti Classico 2017 DOCG, Cantina Colline del Chianti
Náhodný nákup ve vinotéce Cantina Sociale Certaldo. Zlákala mě cena pod deset EUROkaček a značka Chianti Classico. Jinak o obou Cantinách nevím vůbec nic, náhodnější náhoda už ani nemůže být! Ve skleničce je temně rudá barva, akurátně odpovídající Chianti. Na nose především kořenité, kmínové, anýzové, s decentním dotekem dřeva, červeným ovocem. V chuti úplně suché s lehkými tříslovinami, které spolu s kyselinou vysušují pusu, višňové, ohlazené časem. Vínu už chybí mladické ostří, ale vynahrazuje to hladkostí. 13% alkoholu vítám (není to moc a mám pocit, že část z toho je glycerol). Pro mě je to selské, vesnické Chianti, chybí mu elegance velkých vín, ale s cenou do deseti EUROkaček nemůžu mít všechno. Poměr kvalita / cena dobrý. Číst dál
Dnešní příspěvek bude jen vedlejším účinkem jednoho vaření. Začnu zeširoka: v pondělí odpoledne jsem zaplatil fakturu Panizzi za vína do aktuální toskánské bedýnky. Potom jsem podlehl lázeňské atmosféře a lenosti. Nechtělo se mi ani sprchovat a místo toho jsem se šel vykoupat do moře. Vzduch měl 18 stupňů a bylo zataženo, ale dvě stě metrů jsem dal. Tím byla daná omluva za nicnedělání (ale byl jsem si zaplavat!) a bylo nutné vyřešit jídlo. To jsem vymyslel při odpolední kávě v místním baru. Zajel jsem do sámošky pro salsicciu s tím, že budou klasické tagliatelle. Nakupování v Itálii je rozkoš. K salsiccii jsem přikoupil půl kila hroznů, čtvrt kila gorgonzoly s mascarpone a čtvrt kila křupavých chlebových placek s kurkumou a bylinkami (senzační k vínu!). Číst dál
Dnes degustační poznámky o dvou červených z vinařství Panizzi, San Gimignano. První dojem a srovnání bylo, že základní Chianti je vyrobené v nerezovém tanku, je měkké, hladké a projevem až ženské, zatímco Riserva je školená v barikových sudech (nebo středně velkých vypalovaných sudech) a je robustnější, zrnitější… a pro ty zvyklé myslet v protikladech se nabízí popsat ji jako mužské či rytířské Chianti. Na úvodní fotce výhled na San Gimignano z vinice Santa Margherita u vinařství Panizzi. Číst dál
Pro samé cestování nestíhám psát, návštěvu Tenuty di Gracciano della Seta a degustaci jsem odbyl jen třemi fotkami. Beru to jako dluh. Přestože jsme nedegustovali žádné nově nalahvované víno, které bych ještě neznal, jeden objev jsem tam udělal. Číst dál
Druhý den v Toskánsku, udělal jsem velký nákup. Spoustu ovoce (od června v Itálii jsem neměl dobré broskve, tak teď hned dva druhy), rajčata, nudle, sýry, uzeniny. Odpoledne jsem začal rekondiční pobyt, byl jsem si zaplavat v moři. Není pravda, že v říjnu je moře příliš studené. Je pravda, že Hemigwayovo Old Man and the Sea má do češtiny úplně blbě přeložený název :-) A do třetice jedno víno z cecinského COOPu.
