Minulý týden v Urzigu jsem si první večer pro sebe zabavil lahev Spätlese z Erdener Treppchen. Bylo to tak dobré, že jsem druhý den všude kupoval sedmnáctky z Erdener Treppchen, měl jsem dojem, že tahle vína budou mimořádná. Možná se to bude týkat i ostatních vinic, ostatně se mi do nákupů připletly i jiné kabinety, ale napoprvé na mě udělaly velký dojem erdenské Schůdky. Číst dál
2017 Filius Riesling feinherb, Gut Hermes
Technicky je to jakostka z vinice Krover Letterlay s 11,5% alkoholu, jinak je to nečekaný objev z německé soutěže Best of Riesling 2018. Normálně neblázním z medailí a bodových skóre na všemožných soutěžích, ale když jsem v pátek našel ve zprávách, že tenhle ryzlink dostal na zmíněné soutěži 94 bodů, a já jsem o týden později jel na několik dní do Ürzigu, napsal jsem si adresu do diáře s tím, že to určitě bude stát za osmikilometrovou zajížďku. Vinařství má asi šest hektarů vinic v okolí Krövu. Číst dál
Napadlo mě, že pro podobná vína bych měl zavést rubriku Cheap Thrills, ale některé věci se snáz řeknou anglicky než česky. Na první pokus je nejblíž překlad Laciná radost, ale ještě to není dost dobrý překlad. Veselá chudoba zase není dobrý marketingový slogan :-) Cestou na Moselu jsme se minulý týden stavovali ve franckém Würzburgu na Tarte Flambée, v restauraci u mostu přes Main ho dělají skvělý. Cestou zpátky jsem zastávku ve Würzburgu zamítl a s tím i možnost dokoupit v Randersackeru u Suchých Schmittů famózní milerku. V dubnu jsem přivezl jen jedinou lahev jejich kabinetního Silvaneru a ta by spolu s jejich milerkou určitě stála za zajížďku. Číst dál
2017 Erdener Treppchen Riesling Spatlese trocken, Karl Erbes
Ročník 2017 je koncentrovaný, nabušený tak jak to ještě neznám. Společně s tím se změnil projev vín z Erdener Treppchen, který byl v minulosti lehčí, vzdušnější a méně efektní než z ostatních vinic. Sklizeň byla malá, takže Erbesovi neudělali polosuchý pozdní sběr, jen suchý. Číst dál
Procházku po moselských vinicích jsem končil fotkou dvou lahví z ročníku 2017, tak s nimi dnes budu pokračovat. Obě vína pro mě mají symbolický význam. Díky základní jakostce doktora Hermanna z ročníku 2008 jsem v roce 2012 poprvé jel do moselského Ürzigu. Tu lahev mám dodnes vystavenou v kuchyni. Podle údajů na etiketě jsem si gůgloval ubytování – v Erdenu jsem nic nenašel, ale v Ürzigu se nabízelo Weingut Karl Erbes… and the rest is history :-) Erbesovo Spätlese ze starých keřů (Alte Reben) je moje nejoblíbenější víno od Erbesů za šest let, co jejich vína dovážím do ČR. Číst dál
Posledně jsem si stěžoval na bídnou dostupnost internetu v moselských vesničkách a na moje slova došlo :-) Po krátké odmlce dám dnes rychlý sběr fotek z procházky z Urzigu do Kinheimu (a zpátky). Za zvýšený kontrast fotek nemůže záliba fotografa, ale ostré červencové slunce. Na úvodní fotce pan Sklenička na slavné moselské lanovce – zubačce určené pro sběr hroznů na nejstrmějších svazích. Číst dál
Posledně jsem si tady stěžoval na zdánlivě luxusní dopíjení několika lahví ze dvou degustací. Ještě nemám dopito, ale paralelně s tím vymýšlím další malý dovoz nových moselských ryzlinků (podrobnosti jsou tady). Vzpomněl jsem si na dubnový okus prvního lahvování v Ürzigu, sladké Spätlese 2017 se mi tehdy líbilo skoro nejvíc. Bylo mi sice jasné, že velký slaďák se v Čechách prodávat nebude, ale odvezl jsem si karton. Pro studijní účely.
Večer na zahradě dva kosi vyrejvají žížaly – jeden rozvážně a opatrně, druhý s vervou, divoce a latinsky. Představuju si, že je to pár. Rozvážný kos je samec a nespoutaná, nekontrolovaná lovkyně žížal samička. Jak to vidíte vy?
Už dlouho jsem se na blogu nevěnoval moselským ryzlinkům. Naposledy na začátku května jsem tady oslavoval Robertem Parkerem publikované hodnocení ročníku 2016, které mělo za následek bleskové vyprodání suchého pozdního sběru z vinice Ürziger Würzgarten (90 bodů). V té době jsem už degustoval první nalahvované ryzlinky ročníku 2017, ale šestnáctky byly v tak zářivé formě, že jsem sedmnáctky odkládal na později. Číst dál
Název čtvrteční degustace Svět velkých vín v Hauch Gallery v pražském Karlíně vypadal možná trochu nadneseně, jako furiantské vychloubání bílovického chasníka před cimbálovkou. Přihlásil jsem se, když jsem na Facebooku zahlédl, že přijede Weingut Luckert z franckého Sulzfeldu, a především bohatá účast německých vinařství naplnila název do puntíku – tolik špičkových německých vinařů jsem v Praze už dávno neviděl. Na úvodní skupinové fotce vinařů a pořadatelů vlevo dole v podřepu bílovický chasník Milan Bartošík neboli pořádající Domaine Hugo. Číst dál
Slunce pálí jak ďas, úplná Itálie. Večer po šesté už je to na zahradě na svetr a rukavice, ale celý den mě to táhne ven, na zahradu. Poznámky k vínům (většinou) píšu doma. Na posekané zahradě se nedá spolehlivě popsat vůně, ale fotky v článku jsou už ze zahrady. V pondělí jsem vytáhl ven dvě třistawattové reprobedny a ugriloval večeři. V úterý by mi měli v San Gimignanu naložit víno do nových bedýnek. Stefano Grandi psal, že jaro začalo brzo, rychle se zvrtlo do léta a teď je to jako podzim na jaře.Mně se to líbí, tolik slunce! Číst dál
