Co uděláte, když vám rozhrkané a vytřesené po dvoudenní cestě z Francie přijede víno, na které jste se půl roku těšili? Počkáte týden, až se víno ve sklepě uklidní? Nene, pan Sklenička není žádný barbar, nedá víno na 45 minut do mrazáku! Nechá tři lahve odpočívat v chladničce a podlehne pokušení až za šest hodin:o)

Těch šest hodin jsem měl spoustu jiných úkolů, ale stihl jsem přemýšlet o tom, jestli zklamání nechodí po těšení stejně pravidelně jako podzim následuje léto. Loni Treuilletův Sauvignon překonal všechna očekávání, změnil můj soukromý pohled na odrůdu a pomohl jí mezi moje největší oblíbence. Taky dostal cenu pro nejlepší francouzský Sauvignon na soutěži Prague Wine Trophy 2013. Je vůbec možné to opakovat, nebo přijde zklamání zákonitě a bezohledně jako když noc střídá den?

Alespoň na vinaře je spolehnutí: Sébastien Treuillet nedostal jen mě, ale i šoféra náklaďáku, který víno přivezl. Ve dveřích měl zastrčenou lahev „od cesty“ a vychvaloval místo i vinaře:o)

Ve skleničce světle žlutá jiskrná barva, v nose výrazně bariková vůně se svěžím ovocem a mineralitou. V chuti pěkná kyselina, až citrusová a skoro ostrá, po provzdušnění i angreštová.Našel jsem i nezralé meruňky a broskve, po ohřátí jablka, ale celkový dojem je trochu míň vyzrálý, než u předchozího ročníku. Suché, v těle až slané minerálním tónem, který jde až do mokrého kamene, a báječně dlouhé. Chuť zůstává na patře viset beze změny a dlouho. 13% alkoholu.

Loňský ročník byl ovocnější a přitažlivější, třináctka je přímočařejší a bude trvanlivější, pokud ji nevypijeme :o) Co je víc? Přímé srovnání už nemám, tak se těším z toho, co mám.

Reklamní poznámka: tři vína Marchesi Ginori Lisci mají přijet až po víkendu. Kdo jste se přihlásili, vydržte! (Kdo jste se nepřihlásili, ještě můžete:o)