O apelaci Blagny jsem už psal podrobněji tady, a jestli se zajímáte o Burgundsko, doporučuju seznámit se s ní trochu víc. Je to vzácnost a rarita, a právě díky marginálnímu významu vám umožní se ve společnosti burgundofilů bezostyšně vytahovat. Počínaje tím, že málokdo ví, že v Meursaultu proslulém šardonkami se dělají i Pinoty – ty pocházejí právě z apelace Meursault – Blagny. Až letos jsem se dozvěděl od vinaře v Saint-Aubinu, že část Blagny dokonce spadá do katastru obce Puligny. Každej přitom ví, že v burgundské apelaci Puligny není červené víno… takže dnešní Blagny je vlastně červené Puligny :o) to zírám!   

Blagny Le Trézin 2013, Domaine André Moingeon
Barva světlá pinotová, ovocně červená až do karmínu. Ve vůni ostružiny, maliny a jehličí, trochu drsné a ne úplně ukázkově pinotové. I druhý den po otevření stále zavřené a kdybych chtěl bejt vtipnej, napsal bych něco o cuvée Pinotu a Sangiovese… V chuti drsné a pevné jako vrbový proutek, s dobrou kyselinou, suché, minerální už v těle a v ovoci zase lesní plody a jehličí. V závěru trochu štiplavé, ale celkově zavřené, s jasným vlivem sudu, ale s převládajícím reduktivním projevem. Zajímavé tou sevřeností, asi jako natrénovaný atlet na startu, ale doplácí na brzké otevření.

Už jsem tady jednou napsal, že Burgundsko je obětí vlastního úspěchu. Moingeon má červeného Blagny jen dva tisíce lahví a klidně si tipnu, že na začátku září bude vyprodané. Myslím si, že by se nemělo pít (potažmo ani prodávat) dřív než v září 2016, ale neprodávejte ho, když je poptávka tak vysoká.

Na jedné straně jsou vína obecně poměrně brzo pitelná díky lepším agrotechnickým postupům a taky některým sklepním postupům (odstopkování), na druhou stranu si vinaři příliš brzkým prodejem podřezávají větev. Dokud poptávka převyšuje nabídku (jako v Burgundsku), tak to jde, ale v italském Toskánsku se teď prodává ročník 2011. Nemůžu si pomoct, vůči konzumentům je to jaksi serióznější.