Dnešní report můžu začít ukázkou toho, čemu všemu se ve světě vína nedá věřit :o) Webovým prezentacím, blogům, vinařským báchorkám… hunawihrský Pinot nese název Huit čili Osm. Podle prezentace obchodnice je to proto, že hrozny pochází z osmi různých parcel. Podle zadní etikety proto, že je Pinot Noir osmou alsaskou odrůdou (ale i když to vezmu podle vzorce co apelace to odrůda, tak mi to prostě nevychází :o) Osmička má taky odkazovat k osmi měsícům v barikovém sudu a k tomu, že víno máte skladovat optimálně právě osm let. Nakonec se dá věřit jedině vlastní zkušenosti, zraku (zajet do Hunawihru a rozhlédnout se tam), čichu a chuti (vlastní degustaci).  

Pinot Noir Huit 2013, Cave de Hunawihr
Hodně stylizovaná „burgundská“ lahev a plastový uzávěr. Hodně jednoduchá etiketa. Ve skleničce rudočerná, na Pinot hodně výrazná barva. Ve vůni přezrálé ovoce a les (jehličí a pryskyřice), ostružiny a maliny. V chuti silná kyselina, zralé ovoce až do přezrálosti, hodně svěží, čerstvé a trochu syrové. Jako ovocná dřeň. Po půlhodině se ovoce převáží do třešní. Pevné jako houžev, s dotykem dřeva, ale bez hrubých taninů, s dřevem se zacházelo hodně citlivě. Hodně koncentrované, v našich krajích bývají Pinoty řidčí. 13% alkoholu. Vyšší koncentrace a silná kyselina na mě zatím působí trochu rušivě, ale díky ní, ovocnému projevu a ušlechtilým tříslovinám si myslím, že se víno bude dalších 3-5 roků zlepšovat. Už jsem si přivezl karton s prvními alsaskými bedýnkami v roce 2012 a po dvou letech bylo vynikající.