Fritz (a Thomas) Haagovi patří na Mosele do té neužší špičky určené pěti hrozny v ročence Gault & Millau, ale Riesling trocken je ta nejzákladnější základka. Zatříděná jako QbA čili jakostka, hrozny zřejmě pocházejí z prvního sběru všech tratí. S prvním napitím jsem zalitoval, že jsem lahev neotevřel současně s včerejším 2019 Maximin Rieslingem, protože z toho mohlo být pěkné „hlubokomyslné“ srovnání. Shrnu to předem a ti kdo pospíchají ani nemusí číst dál: Haagova jakostka je za deset EURO a mírně se na ní projevuje styl vinařství. Jakostka Maximin Grünhaus stála 12 EURO a byla o kousek lepší. Nebo alespoň přitažlivější, čistší, dokonalejší. Na druhou stranu, Haagův Riesling je od jednoho z asi pěti nejlepších místních vinařství a stojí 10 EURO. Nekupte to!
2019 Riesling trocken, Fritz Haag
Klasická etiketa se stylizovanou rytinou Braunebergu s Moselou a s vinicí Juffer v pozadí, menší ryzlinková flétna a šroubovací uzávěr. Ve skleničce je (s ohledem na mladý ročník 2019) vyšší zářivá citronově žlutá barva, na nose citrusy, zralé květiny a docela jasné kvasniční aroma. Všechno čistě a harmonicky včetně kvasnic, takže není důvod namítat. V chuti pocitově úplně suché (12% alkoholu) s ostřejší kyselinou a citrusovým projevem. V těle tenké, citrusové s lehkou hořčinkou, středně dlouhé. Hodně jednoduchý projev a slušná čistota.
2019 Brauneberger Juffer Riesling kabinett, Fritz Haag
8,5% alkoholu, takže je jasné, že to bude slaďák. Na zadní etiketě se zdůrazňuje, že podle VDP klasifikace je vinice Juffer Grosse Lage, ale víno je zatříděné jako přívlastkové. To je mi pěkná obojživelnost, poplatná tomu, že podle VDP pravidel by kabinet nemohl být Grosses Gewachs, ale jen Ortswein, takže Brauneberger Riesling. Proto necháme na záklopce logo VDP, ale víno zatřídíme jako predikátní :-) Podobné posměšky ovšem ztrácejí důležitost, když to zvážím dohromady. Fritz Haag je v Německu absolutní vinařská špička, Juffer je top vinice, kabinet je můj oblíbený formát a cena je 13 EUR. Zatímco ještě čtete, já jsem už ochutnal a zalitoval, že jsem nekoupil celou krabici.
Ambaláž je stejná jako u předchozí jakostky, jen lahev je o dva centimetry vyšší. Ve skleničce je světlá, zářivá citronově žlutá barva. Na nose zralé citrusy a vůně mokrého kamene, s rozmícháním se objeví i lehká kvasniční aromata. Čisté a harmonické. V chuti pěkná citrusová kyselina následovaná plnějším tělem se spoustou zbytkového cukru, příjemně sladké a kyselina vše drží pohromadě. Chutě jsou zatím ostřejší, víno je dobře pitelné, ale bude se ještě několik let zlepšovat. Proti předchozímu je to téměř komplexní víno s ambicemi, ale když napíšu (odhad), že má 50 a víc gramů zbytkového cukru, tak tím (nepochopitelně) většinu konzumentů odradím a pošlu pro nedovařený základní ryzlink, který je suchý až to dře mezi zuby, ale nemá ani kousek komplexnosti a hloubky kabinetu.
2019 Riesling trocken je komerce, kusovka. Brauneberger Juffer kabinett je moselská klasika, komplexní víno. Mohl bych to zkomplikovat, kdybych je začal porovnávat křížem s víny komentovanými včera a předevčírem (zatím u mě vede kabinet č.6 Dr. Hermanna), ale nejpoučnější je srovnání na prach suché jakostky a klasického sladkého kabinetu stejného výrobce.