Chtěl jsem poznámky z poysdorfských nákupů roztáhnout na celý týden, ale nevyjde mi to. Dvě vína se mi sama vnutila do jednoho článku. Bylo by škoda nevyužít takový kontrast – obě vína jsou ze stejné vinice (Waldberg), ale úplně odlišná. První je klasický Weinviertel DAC, možná trochu jemnější a minerálnější, ale v zásadě přesně to, co byste od poysdorfského Veltlínu čekali. Druhý je naopak netypický Veltlín, s hrozny sklízenými na samém vrcholu zralosti, snažící se překonat škatulku vytvořenou pro místní vína, a po zásluze za to potrestaný deklasifikací na jakostku. Že na světě není žádná spravedlnost? A co jste čekali? Spravedlnost náleží přece jen Pánu Bohu, a víno se dělá k jeho oslavě, ne k potěše lidských smyslů! (I když vypít půl lahve večer po tropickém letním dni jen tak pro radost není nic zavrženíhodného.) Abych úvod ještě víc zašmodrchal, nejsem si jistý, které z těch dvou vín je lepší. Zralým hroznům jsem dal o bod víc než čistému Weinviertelu, ale ten se díky nižšímu alkoholu v létě líp pije…

Waldberg 2015, Weinviertel DAC, Weingut Hirtl
Klasická lahev s etiketou, která evokuje malého vinaře, co právě nalahvoval svůj první ročník… prostě neumělá. Ve skleničce bledá světlá žlutozelená barva, zpočátku selsky zaprděná vůně, po chvíli travnatá a pepřová. V chuti středně plné s upozaděnou kyselinou, nepřehlédnutelně pepřové a s podezřením na malý zbytek cukru. Až v závěru se dostanou ke slovu nesmělé tóny žlutého ovoce a konečně i minerální tón typu mokrý kámen, kvůli kterému jsem víno kupoval. Aby se mineralita mohla projevit, potřebuje víno řádně vychladit. S klesající teplotou ustoupí i tělnatost a pepř, víno dostane klasičtější projev a je fakt pěkné. 12,5% alkoholu. Na rozdíl od včerejšího Veltlínu nenacházím žádné znaky průmyslové výroby. Z úvodního projevu málo vychlazeného vína jsem dokonce hádal na spontánní kvašení. Nevsadil bych se, protože spontánní kvašení u poysdorfských veltlínů asi není obvyklé, ale co když… Za mě 87 bodů / 100, za čistotu, odrůdovost a mineralitu.

Grüner Veltliner Waldberg 2015, Qualitätswein, Gmeinböck
Černá ryzlinková flétna s černobílou etiketou, na rozdíl od předchozí graficky výraznou a čistou. Ve skleničce slušně plná citronově žlutá barva, ve vůni opojně zralé ovoce až do líbivých bonbonových tónů a travnatý závěr. V chuti zase pestrá směs hodně zralého žlutého ovoce, příjemná leč nedůrazná kyselina, travnatost a pepřový závěr. Celkově dojem hodně vyzrálého materiálu a pozdní sklizně. Tomu odpovídá i 13% alkoholu a vyzrálost až přezrálost by mohl být taky důvod, proč je víno deklasifikováno na jakostku, přestože nese označení vinice Waldberg. Rozhodně to není typický Weinviertel DAC, vyzrálostí a opulentním projevem míří mnohem výš. Do velkého vína mu chybí komplexnost, projevem je spíš jednoduché, ale přesto 88 bodů / 100.

Ani po napsání poznámek nedokážu rozhodnout, který Veltlín je lepší. Druhý den se oba drží parádně, jsou čistší a krásně pitelné. Skóre ve stobodovce má vyšší jakostka, ocenil jsem ovocná aromata a vyzrálost, ale Veltlín se nadarmo nejmenuje zelený. Víno od Hirtla je typičtější Weinviertel, lepší volba na delší pití, ale nezlehčoval bych ho tím, že jsem zvyklý na poysdorfské nerezové Veltlíny. Odrůdu i místo původu by u něj poznal každý jen trochu zkušenější konzument, a to se počítá.