Poysdorfské Veltlíny jsou výborné, ale mají jednu chybičku: nejsou to ryzlinky. Po několikadenním veltlínování jsem musel otevřít něco jiného, s ohledem na letní vedra jsem vylosoval moselský kabinet.

2015 Ürziger Würzgarten kabinett, Karl Erbes  
Barva ve skleničce je jen symbolická, světlá citronová. Vůně intenzivní až mohutná, bez, lípa, ananasový kompot a zralé citrony, s nimi sladkost. Nedávno psal Jamie Goode, že cukr nemůžeme cítit nosem, že si to jen asociujeme s jinými aromaty, která obvykle zbytkový cukr doprovázejí, ale tady si to asociuju docela jasně. Vyzrálé hrozny, ale ještě ne botrytické. V chuti svěží, s důrazným nástupem kyseliny, neseným citrony a limetkami, a hned v závěsu jako Kreuziger za Froomem vyšší zbytkový cukr. Docela plné, tělnaté, zároveň lehké. Jinými slovy 8,5% alkoholu a zbytkový cukr kolem sedmdesáti gramů.  V závěru chuti působí až přezrále, přitom bez botrytických tónů, včas sklizené. (Pokud jde o zbytkový cukr a sladká vína, je tu pěkný článek od Jancis Robinson.)

Kyselina a ostatní chutě se už začínají spojovat, před třemi měsíci ještě byly oddělené. Víno už vyzrává do stavu vhodného k pití :o) Na Mosel Fine Wines, webovém projektu dvou frankofonních ryzlinkofilů, dostal tenhle kabinet 89+ bodů s poznámkou, že bohatost chuti působí jako Auslese, podpořená ostýchavou kyselinou. Protože znám analytická data, tak můžu napsat, že kyselina není plachá ani ostýchavá, ale spíš důrazná. To jen harmonie s cukrem a mineralitou maskuje jednu z hlavních předností Rieslingu, kyselinu. Plností může připomínat Auslese, ale bez botrytidy to není Auslese. Erbesové sklízeli včas, aby se v ročníku 2015 vyhnuli botrytickým kabinetům. Za mě 89 bodů / 100 a bude se zlepšovat. Díky mohutné kyselině klidně deset roků.

P.S. Všechny kabinety a suché Spatlese z ročníku 2015 moselského vinařství Karl Erbes jsou už zase ve Skleničkově sklepě.