Feudo del Mandorlo, Crema di Mandorla je sicilský fortifikát od výrobce Marsaly Cantine Arini. Ve skleničce temně jantarová barva, obluzuzující mandlová vůně á la Amaretto, včetně madlových slupek. Je to až podbízivé, ale zároveň tak přitažlivé! V chuti totéž, dokonale mandlové, trochu kávových zrn a fíky, plné a sladké (odhadem ke 100 gramům), lehce alkoholové (16%, takže nic hrozného), ale alkohol dělá trochu hrubý závěr chuti. Hladké, příjemné, brutálně přirozené (už jsou to roky, co jsem v Českém Krumlově pil Amaretto, ale Crema di Mandorla se mi zdá jednodušší a přirozenější, prostě fortifikované víno s macerovaným práškem z mandlí).  

Už se mi někteří čtenáři svěřili, že se na blogu naučili, co je to petrolej v ryzlinku nebo oxidativně jablečné tóny v bublinách. Tohle je perfektní ukázka pojmu guilty pleasures. Víno, které by se vám nemělo líbit, protože je obyčejné (až vulgárně podbízivé), kvalitativně pod úrovní toho, k čemu se alespoň navenek (společensky) hlásíte, ale je to tak dobrý, že si nemůžete pomoct :-)

Vito Arini mi nechal po nedávné degustaci v Praze dvě krabice vzorků, dostal jsem sprďáka od pořadatelky, která se o to musela starat. Půllitrovku Crema di Mandorla jsem nechal neotevřenou. Jestli si to dobře pamatuju z července 2015, tak je to Grillo a Catarratto s rozemletými mandlemi a stabilizujícím přídavkem destilátu. Už tehdy na Sicílii se mi to líbilo, ale trochu jsem se za to styděl a v předvánočních bedýnkách 2016 jsem víno raději vynechal. Arini mají tak široký sortiment a tohle je tak trochu guilty pleasure :-) ale jestli Bůh dá a bude ještě jedna bedýnka Marsaly od Arini, tak Cremu di Mandorla prostě nesmím vynechat!