O francouzském filmu režiséra Cedrika Klapische Ce Qui Nous Lie (česky Víno nás spojuje, anglicky Back to Burgundy) jste už asi četli. Já jsem ho poprvé viděl v úterý (celý film je ke stažení tady). Je to romantické a dojímací s potenciálem zalíbit se všem, co někdy byli v Burgundsku (nebo mají komplikované vztahy s otcem či naopak s vlastními dětmi, což je jeden z motivů ve scénáři). Nechci to shazovat, ale zdá se mi, že film samotný neobstojí… něco jiného je, když ho vidíte očima člověka, který v Burgundsku byl a stýská se mu. U jednoho z prvních záběrů jsem vykřikoval, Tahle autobusová zastávka je v Prémeaux-Prissey (omyl, není :-), scéna z pohřbu otce tří hlavních postav je točená na hřbitůvku v Puligny-Montrachet a letecké záběry Cortonu taky berou za srdce. Ve scénách ze sklizně jsou většinou záběry sběru bílých hroznů, takže čtenářům blogu doporučuju některé z Montagny Premier Cru od Bertheneta z nedávných burgundských bedýnek. Tahle kombinace funguje!  

Montagny Premier Cru Les Perrieres 2018, Domaine Berthenet
Tu etiketu nemám rád (hlavně font), ale hned v prvním roce po uvedení (2017) víno získalo ocenění „Coup de Coeur“ v ročence Guide Hachette. Coup de Coeur se dá překládat a vysvětlovat různě, ale Hachette ji obvykle v dané apelaci uděluje jen jednou a já to beru jako nejvyšší doporučení. Přesto má víno hodně jednoduchou ambaláž včetně té nejobyčejnější burgundské lahve (Mont-Cuchot i Vieilles Vignes dostaly expresivně baňaté lahve).

Ve skleničce je středně plná citronově žlutá barva, dost nazrálá na mladý ročník, ale zase už víme, že je to z barikového sudu, takže nic nápadného. Na nose typická elegantní burgundská šardonka, hodně zralé citrusy a barikový sud s mladým projevem, kouřový, mírně štiplavý a na hraně rozeznání těkavek. V chuti krásně ohlazené a elegantní Burgundsko. Rovnou napíšu, že k dokonalosti chybí gram kyseliny, ale je to správně zralé v ovoci, nepřezrálé, s pěknou koncentrací, ale nepřehnanou. Zralé citrusy, vzdáleně až broskve a bílé ovoce, plnější v těle, máslové, hladké, krásně komplexní závěr. Jen finální dotek taninů je ještě zbytečně štiplavý a kořenitý. Strašně bych chtěl ochutnat předchozí ročník (předpokládám, že měl spíš gram kyseliny navíc). Není to dokonalé, ale nápadně se dokonalosti blíží. Asi tak, že po druhé skleničce se člověk neptá Kolik to stojí? ale Kolik lahví ještě máš?

Burgundské bedýnky jsou rozeslané a rozvezené, aktuálně nabízím silvestrovské sekty z Chardonnay, Pinotu Noir a Rieslingu tady.