Na dnešní příspěvek jsem ukradl krásnou fotku z webu vinařství (dá se zvětšit!). Zobrazuje příjezd do Husserenu a siluetu jednoho ze tří hradů na hřebeni Vogéz, podle kterých (tří hradů, ne podle Vogéz) pojmenovalo vinařství svoji nejvyšší řadu biodynamických vín. Auxerrois byla pro mě dlouho záhadná odrůda, ostatně se samostatně vyskytuje snad ještě zřídkavěji než další alsaská hádanka Klevener de Heiligenstein. Na Auxerrois jsem se vyptával bývalého šéfa Kuentz-Bas Samuela Tottoliho, jeho odpověď podstatně inspirovala úvodní shrnutí alsaských apelací tady.  

Auxerrois 2016 Trois Chatteaux, Kuentz-Bas
Ve skleničce je světlá žlutá barva, tak světlá, že až ztrácí smysl, abych se ji snažil nějak upřesnit. Slámová? Citronová? Je tak světlá, že to není poznat. Je to klaret z Auxerrois :-) Vůně je čerstvě květinová s dotekem žlutého ovoce. Žádné závody v intenzitě, ale pěkná čistota a po provzdušnění i lehounký kvasniční podtón. V chuti jemná kyselina a vyzrálý ovocný projev (žluté ovoce včetně jablek), lehké kvasniční aroma. Střední délka, dostatečmě plné (alkohol 13%). Slabší kyselinou a vyšším alkoholem působí ovoce hodně zrale až přezrále, za sebe bych uvítal lehčí projev s vyšší kyselinou. Stručně: dobře upečené jablko nebo ryngle. Přesto je víno jemné a čisté a má jistou noblesu. Podle amerického Wine Enthusiast 90 bodů, podle pana Skleničky 89 bodů / 100.