Dvě zklamání, napotřetí dobrý

Do Toskánska to mám skoro 1200 kilometrů, zabalil jsem se a odjel narychlo. Už před Mnichovem jsem si vzpomněl na několik věcí zapomenutých doma. Polizianovy Poklony a pošklebky (nebudu vás moct otravovat falešnými citáty středověkého básníka), nástěnný kalendář a italské vinařské ročenky, zdroj encyklopedických informací. Beztak jsem si říkal, že už bych měl koupit novou ročenku… v Itálii jsem zjistil, že jsem projel Rakousko se špatně zadanou dálniční známkou (-200 EUR plus další problémy, ať žije Asfinag). V minulosti jsem řešil zapomenuté nabíječky k notebooku a telefonu, holicí strojek, povlečení a další věci. S přibývajícím věkem budu potřebovat milou opatrovatelku, která bude kontrolovat, že mám otvírák na víno a skleničky, špunty na sekt, časem i léky, brejle a zuby. Nestěžuju si na věk, ale pendlování mezi ČR a Toskánskem začíná být nesnesitelné. 

Terre Bianche Vermentino di Sardegna DOC 2025, Sella e Mosca
Největší sardské vinařství a už přes dvacet roků ujíždím na jeho základních Vermentinech. Mají je pod několika názvy a sedmieurové Terre Bianche jsem viděl poprvé, ale byl to nepovedený nákup. Všechna Vermentina mají v čirých lahvích, aby vynikla žlutozelenkavá barva vína. DIAM korek. Na nose žluté ovoce a citrusy, malá intenzita, nic přitažlivého. V chuti překvapila slabší kyselina, dominuje žluté ovoce a s trochou citrusů, ale projev není tak čistý jak si pamatuju z předchozích Vermentin stejného výrobce. 12,5% alkoholu, za 7 EUR v sámošce by člověk neměl očekávat nic velkého, ale dřívější Vermentina S&M byla čistší, minerálnější a měla výraznější kyselinu. Vzdal jsem to a nedopil. Nejsem smutný, to se stává, pokaždé se nevyhrává.

Chianti Classico DOCG 2023, Dievole
Psal jsem tady o dvou dřívějších ročnících, vínům od Dievole jsem se tak dlouho vyhýbal, až jsem si všiml v oblíbené vinařské ročence hodnocení vinařství *** (ze tří možných). Tentokrát bylo Chianti v CONADu ve slevě za 12 EUR. Nalistoval jsem si na blogu, že ročník 2023 jsem ještě neměl, a koupil.

Ve skleničce je středně temná rubínově červená barva, na nose typické Chianti. Středně intenzivní, s lesními plody a silicemi piniového háje, ne moc silná vůně, ale harmonická a typická. V chuti je to podobné, hodně ovocné plus aromata piniového lesa včetně pryskyřice, s provzdušněním švestkové, ale do špičkového Chianti mi soukromě chybí důraznější kyselina a elegantnější projev. Dnes je to krásně pitelné s 13,5% alkoholu, zralé ovoce, les a fialky, ale do tří hvězd chybí noblesa, elegance, osobnost.

Chianti Classico DOCG 2023, Castello di Ama
Nejlepší na konec. Jsme v Raddě, Ama má 75 hektarů vinic a je to společný podnik čtyř římských rodin. Na etiketě je kopie sienské fresky místního válečníka z let 1330 – 36 a pojďme na víno. Ve skleničce je klasika, středně temná rudá barva s rubínovým odstínem. Na nose středně intenzivní vůně, silice piniového háje, balsamikové tóny a potlačené lesní ovoce, málo zralé v ovoci. V chuti je to zase typické Chianti Classico, strukturovaný projev s pevnou kyselinou, višně, švestky a lesní plody, trochu piniového lesa v chuti, slušná leč ne přehnaná koncentrace, decentně použité sudy. S časem se víno otevírá a v závěru se prosazuje štiplavější projev barikových sudů, zpočátku jsem tipoval jen velké sudy. 13,5% alkoholu a málo zralé ovoce v chuti. Je to trochu na sílu, předchozí ročník nabízel víc elegance a jemnosti, ale je to ještě mladé a má to všechno co patří ke Chianti Classico.

2 thoughts on “Dvě zklamání, napotřetí dobrý”

  1. Co se týče věku, musel jsem se jít podívat, kolik že ti vlastně je. Za mě jsi pořád mladík! Tedy původně jsem tedy chtěl napsat „jura“, ale aby sis to nevyložil jako druhohory 😂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *