Na úvodní fotce je čtvrteční zasněžené Montalcino ve tři hodiny odpoledne, foceno od slavného cypřišového hájku u San Qurico. V předchozím příspěvku jsem psal posměšně o svých zdrojích vína, protože moje italské nákupy často pocházejí ze supermarketu. Táááákže, jak říkávala moje šestiletá dcera, když jsme hráli karty a ona vynášela kartu vyhrávačku, takže dnes několik vín z Enoteca Bruno Dalmazio v Montalcinu. Za mě zatím nejlepší vinotéka, co znám. Má dokonalý výběr Brunella, Vino Nobile, Chianti a Bolgheri, plus velmi reprezentativní výběr dalších regionů: Abbruzzo, Sicílie, Piemonte… navíc i pěkná vína z Burgundska a Champagne, jen letmý nákup je tam na hodinu. Je to pastva pro oči a nebolí to ani peněženku, protože ceny jsou umírněné a už několikrát jsem je u známých výrobců přistihl, že mají ceny nižší než ve vinařství.
Posledně jsem psal o Scansanu, leč to byl jen vedlejší účinek cesty do Saturnie (video) a dál do Montalcina. Saturnia jsou nové Lurdy :-) termální prameny ve volné přírodě s celoroční teplotou 37 stupňů (takže se vyplatí tam zajet v zimě, když je málo lidí). Dál jsem jel okouknout nový byt v Torrenieri, jen tři kilometry od Cipressi Famosi di San Quirico (marně) a nakoupit víno do Montalcina k Dalmaziovi.
Traversa dei Monti Chianti Colli Senesei 2023, Banfi
Tohle víno z fotky přeskočíme, psal jsem o něm už na začátku roku. Koupil jsem jen jednu lahev, abych se přesvědčil, zda je stále tak dobré, jak se mi jevilo v únoru, a byla to chyba. Měl jsem koupit všechny lahve co měli, to víno je stále senzační. Je to „jen“ Colli Senesi za 9 E, ale za mě nejlepší Colli Senesi co znám. Pro jistotu dodám, že to vůbec není koncentrací nebo ušlechtilostí, žádná okázalost, je to víno na běžné pití, ale s dokonale prezentovaným toskánským charakterem. Boží! Lingvistická perlička: Enoteca Dalmazio je na ulici jménem Traversa dei Monti, takže nám co čteme detektivky to do sebe bezvadně zapadá.
Chianti Classico DOCG 2023, Castello di Meleto
Vinařství v Gaiole (web), 125 hektarů vinic a 600 tisíc lahví ročně. Můj dům je můj hrad – uprostřed pozemků stojí krásný hrad (na etiketě ho datují 1256!) obklopený vinohrady. Produkce vína je ale poměrně nová a moje nápověda zmiňuje zásadní obrat směrem ke kvalitě v devadesátých letech dvacátého století. Technické informace ke konkrétnímu ročníku jsem nenašel, ale mělo by to být Sangiovese s malým přídavkem Merlotu. Starší výsadby (1970 až 2000), 5000 keřů na hektar a 6 tun z hektaru, klasika. Kvasí v nerezových tancích s chlazením, školí se napůl v betonových tancích a v sudech různých velikostí .
Klasicizující etiketa, uzávěr z drceného korku. Ve skleničce je drsně temná nafialovělá rubínovka, no skoro černá :-) Na nose středně intenzivní vůně ostružin a piniového lesa, lesní plody a pinie, ale ve velmi lehkém provedení. Žádná nápadná zemitost, žádná ovocná zralost, až eterická lehkost, to se mi líbí. V chuti je to podobné především lehkostí, hodně to odlehčuje krásná kyselina, zase lesní plody a pinie, za mě (aktuálně, při současném stavu vína) bez peckovin, což přispívá k pocitu lehkosti a vyjímečnosti. Dokonalý projev sudu v závěru, jen lehký, nedá se poznat, jestli jde o velké nebo malé sudy, ale už jsem psal výše, že to je nejspíš mix betonu a sudů různé velikosti, dokonale zpracované. Ten lehký až eterický projev je řemeslně dokonalý a přitom vyjímečný, nepamatuju si za poslední roky nic podobného. 13,5% alkoholu a 15E. První dojem byl trochu sevřený a houževnatý jako kousnutí do vrbového dřeva, silné, ale hodně mladé projevy. Po hodině se víno otevřelo a nabízí velmi kultivovanou harmonii a slibné vyhlídky do dalších let – s takovou kyselinou by se mohlo ještě dlouho zlepšovat. Výrobce to označuje jako NEOCLASSICAL – nečekal jsem, že najdu Chianti Classico, které bude ještě toskánsky typické a zároveň se bude tak odlišovat od většiny produkce (= od toho co znám), a moc mě to baví. Kupovat po kartonech!
Brolio Chianti Classico 2023 DOCG, Ricasoli
Historici ocení, že po Meletu, založeném v roce 1236, následuje Ricasoli 1141. 15 EURO za láhev je nic, když jde o víno z podniku s 900 let dlouhou historií :-) Už jsem tady popisoval ročník 2021, tak jen opíšu poznámky o vinařství: Rodina Ricasoli získala pozemky v roce 1141, v patnáctém století čelila mnoha francouzským a španělským útokům, svárům sedmnáctého století a leteckým útokům za druhé světové. Dnes mají v Gaiole 1200 hektarů půdy, na 120 hektarech jsou vinice a na 26 hektarech olivy. Chianti Classico 2021 je Sangiovese s pětiprocentní příměsí Colorina z pěti místních vinic, každá s jiným složením půdy. Kvasí v nerezových tancích s řízenou teplotou a vyzrává devět měsíců v pětisetlitrových sudech, druhé a třetí plnění. Mimochodem zámeček v Gaiole vypadá báječně, stojí za to si rozkliknout jejich web.
Klasická ambaláž, typická tradiční etiketa, poctivý celokorek. Ve skleničce je temná hluboká rubínově červená barva, na nose višně a třešně s trochou luxusních sudových aromat. Středně až hodně intenzivní, nápadně elegantní. V chuti je to podobné, ovocný nástup s višněmi a třešněmi, středně plné tělo, stopově mediteránské koření, pěkná kyselina. 14% alkoholu a mladistvě ostrý projev kyseliny i alkoholu. Hned po otevření to bylo nápadně divoké, ale po hodině se víno zharmonizovalo a zklidnilo. V přímém srovnání s předchozím Meletem je Brolio rafinovanější a plnější, špičkový reprezentant Chianti Classico a ve stobodovce by skoro jistě mělo vyšší hodnocení. Den otevřené Chianti Meleto je víc strohé a předpisovější než při otevření, ale tu vzdušnost a lehkost hned po otevření bych chtěl zažít znovu.