Archiv pro štítek: Morava

Rulandské šedé 2007 z Moravy a je super!

Všichni tady znáte ten pocit, když vytáhnete z chladničky deset let starou lahev, vezmete si čistou košili a pozvete kamaráda nebo dva, naleštíte sklenice. Potom lahev otevřete, nalijete do skleničky a ochutnáte. A je to zklamání. A je jedno, jestli je to korková vada, nebo je víno zoxidované, nebo třeba prošlo změnami teplot a je utahané a bez chuti, bez očekávaných typických projevů regionu a vinaře. Ještě víc než peníze je to zmařená citová investice. Existuje i opačný případ, kdy otvíráte lahev bez velkých očekávání a ona překvapí. Teď vynechám případy typu velké očekávání = velké zklamání a malé očekávání = příjemné překvapení. Mám na mysli ten vzácný případ, kdy jste před deseti lety koupili pěkné víno a spíš ho zapomněli ve sklepě. A za deset let zjistíte, že to bylo velké víno. Nebudeme si to kazit poznámkama, že takovou lahev po deseti letech obvykle míváme jen jednu, žejo… tak včera jsem ji otevřel. Malý pozůstatek pátých Skleničkovských bedýnek z roku 2012.  Pokračování textu

Srpnový pozdní sběr

Začnu pravdou, kterou jste ani nechtěli slyšet :-) Na vlastní narozeníny jsem otvíral 2019 Escherndorfer Silvaner Ortswein čili kabinet od Horsta Sauera. Klidně se přiznám, že jsem v týdnu před tím zkoušel jinačejší kousky, Riservu z Gracciana nebo top ryzlinky z Mosely. Dokonce jsem koukal do chladničky na několik ročníků Erdenského Preláta (1993 – 7), ale nakonec jsem otvíral základní Sylván. Když si vytáhnu víno na zahradu, chci si číst nebo kecat s návštěvou, tak se nepokouším přebít všechno vínem. Hledám víno, které na sebe nestrhává pozornost, ale nechá nám prostor pro vlastní myšlenky. No dobře, tak pro vlastní život, abych nebyl nabubřelej.   Pokračování textu

Chardonnay z Předmostí


Úlovek z nedávného rozvozu franckých Silvanerů na severní Moravě. Snažil jsem se z degustace vymluvit (pravdivým) poukazováním na týdenní nemoc a velmi pravděpodobnou ztrátu chuti, ale moji hostitelé nepovolili. Ještě že tak, protože vinařství s matoucím názvem Vinum Predmostensis (web) se nakonec ukázalo jako zajímavé. I přes únavu z cesty jsem zaregistroval, že Marek Ťápal asi čte Skleničkův blog, protože mi nedával ochutnávat Hibernal (k rezistentům a novým šlechtěním mám trvalou skepsi a netajím se tím). Ochutnávali jsme Chardonnay a Pinot Noir, Chardonnay 2017 se doma ukázalo jako skutečně krásné, elegantní a harmonické víno. První fotka je vypůjčená z webu vinařství, druhá z Facebooku Marka Ťápala.   Pokračování textu

Vinařstvím roku 2019 se stalo VICAN rodinné vinařství

Tisková zpráva: Vítězem desátého ročníku soutěže , pořádané Svazem vinařů ČR, se stalo VICAN rodinné vinařství, které zároveň zvítězilo v kategorii střední vinařství s produkcí do 250.000 litrů za rok. V kategorii malé vinařství do 50.000 l/rok uspělo Gala Vinařství, a.s. a v kategorii velké vinařství nad 250.000 l/rok komisi nejvíce zaujal Vladimír Tetur.   Pokračování textu

Vánoční degustační poznámky

Šťastný nový rok všem! O Vánocích a podobných velkých příležitostech sahám pro osvědčená vína. Letos jsem dopíjel zbytky Carmignana, Berthenetovy Premier Cru z Montagny, Erbesův Mosel Sekt Brut 2015 a vůbec nízkovoltové ryzlinky. O tom není moc důvod psát, vesměs to byla vína ze Skleničkových bedýnek, na blogu dostatečně popsaná (ledaže bych chtěl popsat web tím, jak moselský sekt 2015 zvolna odchází a 2016 nazrává, aby ho nahradil). Samozřejmě se mezi známá vína vmísily i nové vzorky, dnes poznánmky o několika z nich.

Ryšák 2018, Jaroslav Osička  
Pokračování textu

Předvánoční degustace s několika K.O.

V předvánočním týdnu jsme doma sjeli soukromou degustaci bílovického vinařství Jaroslav Osička. Díky mixu pracovního a soukromého vypětí mělo dvacet vzorků klasické zdravotní následky, jako podobné večírky mívají. Před lety propagátoři nesířených, naturálních a jinak správných vín občas užívali argument, že „po nesířeném víně nebolí hlava,“ ale kocovina nedbá na síru:-) Pokračování textu

Dvakrát červené od Petra Kočaříka

Když jsem přechutnával Kočaříkova vína na Praha pije víno, obdivoval jsem preciznost a čistotu. Teď jsem dostal darem jeho Pinot Noir 2018, odhadem základní Pinot, a obdivuju zase. Podle mých (nespolehlivých) vzpomínek je to o třídu níž než Kočaříkův Pinot Novosady a další pecky, ale sud je tak perfektně použitý, že jsem si lámal hlavu, jestli to popsat jako barrique nebo ne. Po letech přebarikované Moravy to myslím jako uznání, Kočaříkův Pinot je ze sudu lehce oxi, zaoblený, ale bez agresivních taninů. Navrhuju nový marketingový termín, vedle „bez přidané síry“ by se mohlo uplatnit i „bez přidaných taninů“ (a v tomto případě mám na mysli i jen přirozené taniny z dubových sudů).   Pokračování textu

Adventní Chardonnay

Zlatožlutá barva, ve vůni oxidativní, trochu jablíčkové se zralými citrusy, dost bezové a zemité. Už z toho výčtu je zřejmé, že vůně působí hodně zrale. V chuti zase ovocná zralost, žluté ovoce, ryngle a jablka, vyšší koncentrace (chutná až likérově sladce, ale na etiketě je psaných jen 12,5% alkoholu). Slabší kyselina, i přes nový ročník působí poměrně nazrále. Žádná divočina, je to seriózní jako banka Na Příkopech. Úplně dokonalé víno, kterému chybí pár gramů kyseliny a svěží citrusové aroma. Co to je? (Nápověda: tagy :)  Pokračování textu

Víkendový přelet nad otevřenými lahvemi


Minulý týden se mi sešlo dost zajímavých lahví, ale povinnost volá! a musel jsem otvírat vína s ohledem na plánované prezentace. Ještě nemám potvrzenou restauraci ani menu, ale už pracuju na párování s vínem :-) Před rokem jsem si zoufal, že večeři se Stefanem Erbesem a šesti devadesátoletními ryzlinky z vinice Erdener Prälat už ničím nepřekonám, ale ještě jednou se pokusím. Ve hře je pětichodové menu a jedenáct ryzlinků v pondělí 27. ledna 2020. Zapište si do svých i-phonů!   Pokračování textu