Archiv pro štítek: Morava

Video z moselského Urzigu

Děkuju Bohu či osudu za krásný pondělní večer v moselském Urzigu i za náročné úterý. Napřed jsem vypomohl jazykovými znalostmi při ryzlinkové degustaci pro skupinu návštěvníků a za odměnu se kochal jejich zpěvem. Potom jsem naložil auto vínem a odřídil skoro 700 letních kilometrů domů. Vyložil víno a teď odpočívám u piva. Měl jsem se krásně, ale jsem utahanej a víc podrobností už dneska nedám. Tak aspoň video ze závěru degustace v Urzigu.

Vypadá to komorně, ale když jsem se hodinu po skončení degustace s autem naloženým vínem zastavil na rychlej oběd u stánku na moselském nábřeží, ptal se mě německý číšník: jakou ceremonii jste to měli u Erbesů? Ve skutečnosti Stefana Erbese pasovali na čestného člena Klubu bílovických vinařů nebo tak nějak, ale číšníkovi jsem raději řekl, že to byla jen taková show se zpěvem…

Pavel Springer v Penny Marketu

BL P1330324 PN 2010 Springer
Springerův Pinot v supermarketu jako pozvánka do lepších časů? Je to dvojsečné, protože vína domácích malých a středně velkých vinařů se zatím v supermarketech téměř neobjevovala (Michlovského počítám mezi velké). Přesto to pokládám za velké plus – v počátcích blogu jsem několikrát psal o tom, že ve Francii a v Itálii mají supermarketové řetězce decentralizovaný nákup vína. V praxi to funguje tak, že v burgundském supermarketu najdete polovinu nabídky místních, burgundských vín. Zbytek je průřez Francií od Alsaska až po Bordeaux. V Alsasku je to podobně, polovinu polic obsadí alsaská vína a zbytek je průlet Francií. V Itálii to samé. Malí vinaři mají problém se tam dostat, protože nejsou schopni dodat požadované množství, ale častější návštěvy supermarketů vám mohou pomoci roztřídit některé podniky. V toskánských supermarketech běžně najdete lacinější vína bolgherského Michelle Satty, jen tak namátkou.   Pokračování textu

Moravský oranžový ryzlink a nesířená milerka

P1320681 RR KKK

Ryzlink rýnský 2013 PS, Karel Koždoň Křepice
Popis na lahvi sděluje RR 2013 PS, ale víno mluví jinou řečí :-) Ve skleničce vypadá jako středně vylouhovaný čaj s podivným zákalem (čaje bývají čiré). Ve vůni žádná primární aromata, jestli tedy mezi ně neřadíte taniny. Prostě čajové aroma s jemným kořením, naštěstí pro mě zcela bez kvasnicových tónů. Druhý den s výraznou aromatikou babiččiny sbírky sušených bylin. V chuti příjemně hladké, úplně suché s odbouranou kyselinou jablečnou, krásně čisté, ale zase bez primárních aromat. Později se přidají oxidativní náznaky jako u sherry. Odrůda se dá určit dedukcí podle vyšších kyselin. Líbí se mi vzorná čistota, ale je nutné zapomenout na odrůdu a podávat víno jako červené. Ochlazení nepomáhá, jen vyniknou taniny, mnohem líp se projevuje při „pokojové teplotě,“ tedy hned po přinesení ze sklepa.   Pokračování textu

Velkomoravský pozdní sběr s hádankou

p1300830-modni-prehlidka

V neděli jsme s dcerou jeli do Litoměřic na Lhotákovu výstavu (doporučuju!), třináctiletá dcera cestou doháněla povinnou četbu do školy. Najednou povídá, tady je Marsala! Co tam je? ptám se. Přečti to celý: „Šofér čistí kabriolet, kuchařky rukulíbají, milostivá paní (…) s nosem nahoru z pokoje do pokoje provádí, lustry z křišťálu rozsvěcuje, zhasíná, do ledničky koukne a v jídelně s mužem zasedá. Stůl plný jídla, vína Chateau neuf du Pape, Nuits-Saint-George, Liebfraumilch, Marsalla…“ (přepisuju to i s chybama). Poznáte autora? Kdo z autorů povinné četby byl takový bonviván?   Pokračování textu

Mrznu

Sahara

O správné teplotě podávání vína se toho už napsalo tolik, že přidat něco nového se zdá být nesnadné+ až nemožné. Přesto po minulém týdnu, kdy jsem dostával zimotřas už při pohledu z okna a teploměr ukazoval deprese, dodám poznámku o správné teplotě pro červená vína: 50 až 60 stupňů. Celsia. Zatím jsem nepřestoupil na grog, ale jestli mráz vydrží, koupím rum s lodičkou.   Pokračování textu

Druhý srpnový pozdní sběr

Ve čtvrtek ráno jsem zajel na poslední rehabilitaci do nemocnice. Půlhodina mučení zlomené ruky s krásnou terapeutkou, o další půlhodině karbonické macerace jsem už tady psal. Pikantní podrobnosti (o karbonické maceraci) zveřejním jen návštěvníkům příštích Skleničkovských degustací. Odpoledne jsem si šel jen velmi rekreačně zaběhat a potom zaplavat do místního písáku. U grilu jsem zkontroloval několik lahví, které zbyly z úterního večírku. S Lubošem Osičkou jsme toho otevřeli dost, ale často nedopili. Dnes poznámky ke dvěma autentickým vínům od Osičků a jako bonus jedno Toskánsko.

BLOG P1300120 Osička 4x

Milerka Cuvée 2015 zemské, Jaroslav Osička   
Pokračování textu

O té naší reklamě na víno

Nebudu vás otravovat odbornou hantýrkou o cílových skupinách a positioningu (od té doby, co jsem pobral poslední honorář za reklamu, už je nejspíš všechno jinak). Milovníci i odmítači vlašáku se asi bez výhrad shodnou na tom, že reklamy Svazu Vinařů a Vinařského Fondu (jsou to ještě dva podniky nebo už jen jeden???) nudí. Sexappeal a nápad nenahradíš velkým rozpočtem, jak říkal Leo Burnett :-)

Pokračování textu