Archiv pro štítek: Morava

Vánoční degustační poznámky

Šťastný nový rok všem! O Vánocích a podobných velkých příležitostech sahám pro osvědčená vína. Letos jsem dopíjel zbytky Carmignana, Berthenetovy Premier Cru z Montagny, Erbesův Mosel Sekt Brut 2015 a vůbec nízkovoltové ryzlinky. O tom není moc důvod psát, vesměs to byla vína ze Skleničkových bedýnek, na blogu dostatečně popsaná (ledaže bych chtěl popsat web tím, jak moselský sekt 2015 zvolna odchází a 2016 nazrává, aby ho nahradil). Samozřejmě se mezi známá vína vmísily i nové vzorky, dnes poznánmky o několika z nich.

Ryšák 2018, Jaroslav Osička  
Pokračování textu

Předvánoční degustace s několika K.O.

V předvánočním týdnu jsme doma sjeli soukromou degustaci bílovického vinařství Jaroslav Osička. Díky mixu pracovního a soukromého vypětí mělo dvacet vzorků klasické zdravotní následky, jako podobné večírky mívají. Před lety propagátoři nesířených, naturálních a jinak správných vín občas užívali argument, že „po nesířeném víně nebolí hlava,“ ale kocovina nedbá na síru:-) Pokračování textu

Dvakrát červené od Petra Kočaříka

Když jsem přechutnával Kočaříkova vína na Praha pije víno, obdivoval jsem preciznost a čistotu. Teď jsem dostal darem jeho Pinot Noir 2018, odhadem základní Pinot, a obdivuju zase. Podle mých (nespolehlivých) vzpomínek je to o třídu níž než Kočaříkův Pinot Novosady a další pecky, ale sud je tak perfektně použitý, že jsem si lámal hlavu, jestli to popsat jako barrique nebo ne. Po letech přebarikované Moravy to myslím jako uznání, Kočaříkův Pinot je ze sudu lehce oxi, zaoblený, ale bez agresivních taninů. Navrhuju nový marketingový termín, vedle „bez přidané síry“ by se mohlo uplatnit i „bez přidaných taninů“ (a v tomto případě mám na mysli i jen přirozené taniny z dubových sudů).   Pokračování textu

Adventní Chardonnay

Zlatožlutá barva, ve vůni oxidativní, trochu jablíčkové se zralými citrusy, dost bezové a zemité. Už z toho výčtu je zřejmé, že vůně působí hodně zrale. V chuti zase ovocná zralost, žluté ovoce, ryngle a jablka, vyšší koncentrace (chutná až likérově sladce, ale na etiketě je psaných jen 12,5% alkoholu). Slabší kyselina, i přes nový ročník působí poměrně nazrále. Žádná divočina, je to seriózní jako banka Na Příkopech. Úplně dokonalé víno, kterému chybí pár gramů kyseliny a svěží citrusové aroma. Co to je? (Nápověda: tagy :)  Pokračování textu

Víkendový přelet nad otevřenými lahvemi


Minulý týden se mi sešlo dost zajímavých lahví, ale povinnost volá! a musel jsem otvírat vína s ohledem na plánované prezentace. Ještě nemám potvrzenou restauraci ani menu, ale už pracuju na párování s vínem :-) Před rokem jsem si zoufal, že večeři se Stefanem Erbesem a šesti devadesátoletními ryzlinky z vinice Erdener Prälat už ničím nepřekonám, ale ještě jednou se pokusím. Ve hře je pětichodové menu a jedenáct ryzlinků v pondělí 27. ledna 2020. Zapište si do svých i-phonů!   Pokračování textu

Pozdní sběr moravský

Jak už to někdy bývá, dnes si píšu nejspíš jen pro vlastní uspokojení a s vědomím, že moje poznámky o smyslu lidových písniček budou sotva koho zajímat. Když jsem v roce 2008 psal první report z Horňáckých slavností, zahrnul jsem do něj i spoustu osobních poznámek a vzpomínek. Při závěrečné úpravě jsem skoro všechny vyházel. Usoudil jsem, že ódu na Horňácké slavnosti nemají narušovat vzpomínky na to, co se mnou provedla slečna z Hrubé Vrbky poté, co mě přiměla vypít dvě dvoudecovky otcovy šedesátiprocentní slivovice, na srpnové pole za kyjovským nádražím nebo na díru v plotě nahoře nad amfiteátrem ve Velké (a modří vědí, že to je k věci)… za mého mládí se na folklórní festivaly nejezdilo jen za uměním, ale taky za holkama.    Pokračování textu

Moravský Sylván, spokojenost i pochybnosti

Před několika dny jsem tady poplival dvě Sangiovese z Lídlu. Stále si myslím, že zaslouženě (a že jsem se ještě hodně mírnil), ale v sobotu jsem v Lídlu udělal další nález. Hned vedle regálu s nejodpornější verzí Sangiovese co znám jsem našel regál s moravskými víny. Jednu polici zabíraly lahve Vinselektu Michlovský, pět nebo šest druhů z řady Salon Vín ČR. To je ta jakoby rukou psaná etiketa s Michloského podpisem (na fotce vpravo, ve skleničce je bohužel Grechetto z lahve vlevo). Před mnoha lety jsem měl z téhle řady několik vín a udělaly na mě dojem. Tak jsem s klidem vytasil 149 kaček. Víno i cena jsou úplně v pořádku, ale přesto zůstaly drobné pochybnosti.

BL P1420364 Sylván 2017 zemské Michlovský

Sylvánské zelené 2017 zemské, partie 3203, Vinselekt Michlovský
Pokračování textu

Svět velkých vín v Karlíně, první díl

BL P1370518 Modni prehlidka

Název  čtvrteční degustace Svět velkých vín v Hauch Gallery v pražském Karlíně vypadal možná trochu nadneseně, jako furiantské vychloubání bílovického chasníka před cimbálovkou. Přihlásil jsem se, když jsem na Facebooku zahlédl, že přijede Weingut Luckert z franckého Sulzfeldu, a především bohatá účast německých vinařství naplnila název do puntíku – tolik špičkových německých vinařů jsem v Praze už dávno neviděl. Na úvodní skupinové fotce vinařů a pořadatelů vlevo dole v podřepu bílovický chasník Milan Bartošík neboli pořádající Domaine Hugo.   Pokračování textu

Dva dny na Moravě

BL AA 016 Třešně u cesty

Závěr týdne byl moravský a pracovní. Ve čtvrtek degustace pro 50 lidí v hotelu u Olomouce, na páteční večer jsem si domluvil stejný program pro vinařský spolek derfnanských vinařů Vinaři Sady. Když už jsem si to večer předem nacvičil, byla by škoda to nevyužít :-) Na fotce velká přednost celého podniku, dozrávající třešně u cesty. Snídaně a svačiny na stojáka u silnice.   Pokračování textu