Burja Bela 2012, Posestvo Burja, Vipava

Už nadpis bych měl psát velkými písmeny :o) víno od počátku vzbuzuje respekt. Úvodní poznámky bych mohl zkopírovat od Zeleně až po celokorek, ale potom už jde víno vlastní cestou. (O vinařství jsem psal před rokem tady, s vinařem Primožem Lavrenčičem jsem se setkal až teď o víkendu na PPV.)

P1220320 Burja bela Label

Plnotučná světlá zlatá barva, i tentokrát bez oxidace, ale s delší macerací slupek a ležením na kvasnicích, ale to předbíhám, viz dále. Evidentně bez filtrace, jiskra vypadá jinak. Nic proti filtrovaným vínům, mám rád jiskrný vzhled, ale tenhle drobnej zákal mi nevadí.

Vůně je dospělá, komplexní. Napadlo mě přirovnat to ke slupkám z oloupaných jablek, ale ještě jsem k nim nevoněl… naleželá do navinutého ovoce, trocha jemného koření, ale nic jednoznačného. Však je to směs tří (a více) odrůd, Rebula (30%, Ribolla Gialla), Vlašák (30%, nojo, ryzlink vlašský)  a Malvasia (30%). Zbylých deset procent tvoří starý vinohrad se smíšeným a obtížně identifikovatelným složením a la Gemischter Satz. Žádný moderní experiment, ale pokračování tradice: kdysi se taková vína ve Slovinsku dělala pod názvem Vipavec. Staré vinice a dvanáctiměsíční školení vína ve dvou velkých sudech (30 a 40 hektolitrů).

V chuti svěží, mladistvé, s odbouranou kyselinou jablečnou (a ze smetanové hustoty a struktury jde poznat, že se školilo v sudech spolu s jemnými kvasničními kaly), v ovocném projevu jde do vyzrálého bílého ovoce, ve středně dlouhé dochuti nejdéle visí na patře jablkový kompot. Nicméně ovocný projev ani zdaleka nepřevládá, víno má komplexní projev, jen je ještě sevřené, mladé a potřebovalo by ještě půl roku (nebo víc) času. Jestli jsem první den ve víně marně hledal těkavky (v loňském ročníku byly), tak se objevily druhý den, byť v mírné podobě.

P1220131 Primož Lavrenčič na PPV

Myslím, že u většinového publika by měl větší úspěch Zeleň – s výraznější kyselinou a jednodušším projevem je bližší domácím vínům, Burja bela má mnohem větší ambice, ale potřebuje taky větší soustředění a konzumenta obeznámeného s tím, co se děje za hranicemi Česka. Typicky snad fanouška Dobré vinice, ale pokud jde o chuťový projev vína, jsou Burja a Dobrá vinice protiklady. Vidím Burju jako introverta a Nejedlíkovo VDB jako extroverta, i když to nejde úplně vztáhnout na vinaře a celou produkci: Lavrenčičův Zelen a Nejedlíkovo Veltlínské na kvasnicích mají naopak hodně společného. Pro někoho může být Lavrenčičův Zeleň až příliš mainstreamový a komerční, mně se z Burje líbí komerce i slovinská klasika.

4 komentáře u „Burja Bela 2012, Posestvo Burja, Vipava

  1. Podle popisu to vypadá ne něco jako BdB z DV, to když někomu nabídnu jako naše super víno, tak mě s tím pošle do pr…e :o), je to těžký ….

  2. A jak to máte Vy? Je BdB z DV naše super víno nebo ne?
    Já s tím mám jeden problém, kterej se týká ročníků. Měl jsem v Komunitních bedýnkách ročník 2005 nebo 6, a to byla špičková Burgunda, která dávala nafrak mnoha dobrým burgundským šardonkám. A pak jsem měl jeden nedávný ročník s přehnanými těkavkami, který byl pro mě jaksi příliš alternativní. Takže pochyby o vyrovnanosti produkce a jestli jsou to záměry nebo experimenty. U Burji znám jen dva ročníky, ale mám z nich dojem, že to není žádnej experiment, ale suverénní rozhodnutí a cesta. Jenže to musí posoudit každej sám, podle vlastní zkušenosti a preferencí. Burja určitě není většinová, mainstreamová záležitost, ale ani to není žádnej úlet.

  3. V bedýnkách byla asi 2006, pak jsem měl 2007 a poslední 2009 (12 kusů), mě to chutnalo, zmizelo a možná ještě někde dokoupím, cena není lidová ale zajímavé víno to je, na ta tenčí odrůdová s pikantní kyselinkou moc nejsem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *