Archiv štítku: Sangiovese

Tři vína z výletu do Montalcina

Na úvodní fotce je čtvrteční zasněžené Montalcino ve tři hodiny odpoledne, foceno od slavného cypřišového hájku u San Qurico. V předchozím příspěvku jsem psal posměšně o svých zdrojích vína, protože moje italské nákupy často pocházejí ze supermarketu. Táááákže, jak říkávala moje šestiletá dcera, když jsme hráli karty a ona vynášela kartu vyhrávačku, takže dnes několik vín z Enoteca Bruno Dalmazio v Montalcinu. Za mě zatím nejlepší vinotéka, co znám. Má dokonalý výběr Brunella, Vino Nobile, Chianti a Bolgheri, plus velmi reprezentativní výběr dalších regionů: Abbruzzo, Sicílie, Piemonte… navíc i pěkná vína z Burgundska a Champagne, jen letmý nákup je tam na hodinu. Je to pastva pro oči a nebolí to ani peněženku, protože ceny jsou umírněné a už několikrát jsem je u známých výrobců přistihl, že mají ceny nižší než ve vinařství. Číst dál

Scansano a tři rubínoví vraníci

Všichni jezdí do Florencie, Sieny a Pisy, do Montalcina a Raddy, tak jsem musel virtuálního pana Skleničku poslat do Scansana. To je v Maremmě, na toskánském jihu, a je to nový region, kde se pěstuje odrůda Sangiovese. Novost tkví hlavně v tom, že klasické regiony (Chianti, Montalcino, Montepulciano, Carmignano…) nejsou nafukovací, nákup vinic nebo vinařství v nich dnes stojí nesmyslné peníze, a pokud někdo chce expandovat za rozumnou cenu, nakupuje pozemky v Maremmě. Výsledek mé cesty není nijak veliký, vlastně jen fotka Scansana v úvodu. Navíc bylo zamračeno, panorama Scansana s protisvětlem, a vzorky vína pocházejí z pochybných zdrojů, ostatně jako obvykle :-) Ale našel jsem si, co znamená morellino z názvu denominace. Morello je vraník a morellino je temné rubínově červené víno, aspoň podle překladače Seznamu.  Číst dál

Chianti a Montalcino, dvakrát Sangiovese

Novoroční pozdní sběr aneb poslední dvě vína roku 2025. Bilancování se vyhýbám a nový rok už se urputně připomíná ve zprávách Trumpem a Okamurou, tak jen stručně, než po českém zvyku začnu nadávat na současnost :-) Minulý rok jsem měl kliku, strávit osm měsíců v Toskánsku a jen necelé čtyři měsíce v Čechách byl můj sen. Nebylo to ideální, prvních pět měsíců jsem po banálním pádu měl problémy se zády a skoro jsem nechodil. Celý leden jsem zvažoval návrat do Čech za bezplatnou zdravotní péčí, potom rozhodlo azzurro, slunce a cypřiše. Řekl jsem si, že je lepší být trochu nemocný a šťastný než zdravý a nešťastný. Na vína si nemůžu stěžovat, to už k Itálii patří. Pár špatných vín jsem na blogu zamlčel, ale i dojem z obyčejného vína vylepší, když ho ochutnáváte v prosinci v pět večer na balkoně tři sta metrů od moře.  Číst dál

Do třetice Montecucco Riserva z Colle Massari

Na úvodní fotce je jedno ze známých míst v Cecina Mare, příchod do restaurace, na kterém se architekt vyřádil. Ani střízlivý fotograf tady nenajde rovinu. Ve skutečnosti se moře na fotce naklání dolů (vpravo), ale díky té konstrukci to není poznat. Tož tak… ale stále platí, že Karmiňáno se valí do Práhy: v pátek naložím víno ve Fattoria Ambra a karmiňánské bedýnky budou od 24. listopadu. Číst dál

Dvě Riservy z Fattoria Ambra, Carmignano

Je těžké vyhýbat se zprávám z české Sněmovny, ale naštěstí mám víno a moře. Navíc jsem před týdnem musel koupit novou matraci. Italský standard jsou měkké matrace, na kterých mě za dva týdny bolí záda a nemůžu chodit. Kupovat matraci nebo záchodové prkýnko v italštině je pro mě něco jako v osmnácti maturita. Včera jsem musel zajít do zdejší kanceláře a požádat v italštině o výměnu pračky, protože odešla vodní pumpa. Když k tomu přidám asi devadesát minut opalování u moře, trochu plavání a jeden text na blog, tak je můj život pestrý a naplněný a už vůbec nepotřebuju vědět, jestli trestně stíhaný Japonec bude předsedou Sněmovny, druhý stíhaný a už téměř odsouzený Ukrajinec premiérem, a jestli si za ministra zahraničí vyberou hajlujícího omezence, který načerno šmelí s ojetými auty. I včera bylo v Toskánsku slunečno a teplo.  Číst dál

Dvakrát Carmignano z Ambry, Cristina a Montefortini

Na jaře jsem se (neúspěšně) honil za úplňkem v San Gimignanu a v Quercetu, teď v listopadu si sedím na balkoně a dopíjím vína z Fattoria Ambra, otevřená před několika dny. Tentokrát mám kompletní řadu ročníku 2022, kromě dvou základních vín i obě Riservy 2022. Při degustaci ve vinařství se mi všechno hodně líbilo, což je obecně vzato situace, kdy člověk udělá nejčastěji chybu :-) proto jsem si koupil krabici vzorků na domácí ochutnávku a poklidně je otvírám na balkoně. Podmínky jsou ideální, 18 až 20 stupňů tepla a výhled na úplněk nad ospalým lázeňským městečkem. Loňské Dušičky byly podle mých poznámek asi o pět stupňů teplejší, ale přesto nestrádám. Číst dál

SKB 134, Karmiňáno se valí do Práhy!

Titulek je vlastně jediná novinka, jinak bych mohl s vyjímkou ročníků zkopírovat text z loňského srpna. Minulý týden jsem byl na degustaci ve vinařství Fattoria Ambra. Jejich vína mám rád, ale letos byla i tak vyjímečně dobrá. Náhodou se to sešlo, že je právě v prodeji čtveřice vín ročníku 2022 a za mě všechna vynikající. K tomu jsem ochutnal dvě bílá z ročníku 2024, ale překonalo je Barco Reale 2024, nerezové červené. Takže bych klidně mohl zkopírovat loňskou nabídku pěti červených z Carmignana.  Číst dál

Dvakrát Carmignano, Fattoria Ambra

Pátek stručně: netypicky s budíkem na 6:30, od deseti degustace nového ročníku ve vinařství Fattoria Ambra, Carmignano. Bylo to super, vysoká kvalita a všechna vína velmi vyrovnaná, ale o tom ještě určitě napíšu víc. Potom do Lajático, Teatro del Silencio. Dva Češi, kteří se každoročně s bydlíkem staví v Mazzantě, mi před měsícem vyprávěli, že moje oblíbené abstraktní plastiky z kovových trubek tam už nejsou. Číst dál

Dvakrát Fattoria Il Palagio, Castel San Gimignano

Fattoria Il Palagio bylo první vinařství, do kterého jsem kdy v Itálii zašel. Bylo to v květnu 2003 a když jsem se tam včera po čtyřech letech zase vrátil, bylo to s velkou dávkou nostalgie. Tu ještě podpořila mladičká slečna, která mě přivítala. Zeptala se, jestli jsem tam poprvé, řekl jsem že ne, že už jsem tam byl mnohokrát. Chtěl jsem říct, že když jsem tam byl poprvé, ještě nebyla na světě, ale hned mě napadlo, že by to bylo jen žoviálně buranské a ovládl jsem se. V Itálii se všichni chovají tak zdvořile a srdečně, že jim to nechci kazit.  Číst dál