Archiv štítku: Sangiovese

Sangiovese, které mi sedne stylem i kvalitou


Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku.  Číst dál

Vynikající Chianti Ama

Úvodní fotka je z předchozího víkendu, z čekání na úplněk pod Quercetem ve Val di Cecina. Focení úplňku sice nevyšlo, ale zase mám pár fotek toskánského soumraku… Castello di Ama předchází pověst špičkového vinařství. Sídlí v Raddě, má 75 hektarů vinic plus 40 hektarů olivovníků. Založily je v roce 1976 společně čtyři římské rodiny jako společnou investici a vinařský projekt. Enologem je Marco Pallanti, který v letech 2006 až 2012 vedl jako prezident Chianti Classico Consortium a přispěl k zavedení kategorie Gran Selezione. Dnes mají skoro všechny vinice obnovené s hustotou asi 5500 keřů na hektar, což je v zóně Chianti Classico tradiční hustota.  Číst dál

Vernaccia a Sangiovese

Jak se fotí úplněk? Blbě. Jel jsem do San Gimignana, že udělám nějaký fotky. Měsíc vycházel zhruba na jihu, představoval jsem si fotky od severní silnice nebo rovnou od Santa Margherity. Geometrie vypadá jednoduše, měsíc je v nekonečné vzdálenosti a druhý objekt naopak blízko. Říkal jsem si to je snadné, zajedu kousek stranou a bude to. V praxi sto metrů stranou znamená zajet do dolíku, ze kterého nevidím měsíc, nebo za lesík, zpoza kterého nevidím nic, a když si konečně najdu místo, ze kterého by se dalo fotit, je už tma a místo fotky mám šedý neostrý flek. Koupil jsem si aspoň dvě Vernaccie, ale druhou z nich jsem raději vyřadil z poznámek. Úplněk se nepovedl.
Číst dál

Napřed nuda a potom skvělý, Chi Classico od Banfi


Po několika pokusech se pomalu začínám smiřovat s tím, že i vína od tradičních, legendárních vinařství mohou být zajímavá (a dobrá). Začalo to Chianti Colli Senesi, což je obecně málo oblíbená denominace, potom jsem s výraznou slevou koupil základní Brunello a Rosso di Montalcino, a furt dobrý. Napotřetí jsem v nejlepší montalčinské vinotéce (Bruno Dalmazio) ulovil Chianti Classico. Nějak se to sešlo, cestou zpátky mi dokonce došlo, že jedu kolem Banfiho sídla Poggio alle Mura, ale fotku jsem neudělal. Místo ní jen černobílý dokument z Val d’Orcia.
Číst dál

Perazzeta

Náhodný objev, doporučení od dávné italské známé. Vinařství Perazzeta sídlí v Montenero D’Orcia, což je na okraji Orcie čili Brunella di Montalcino. Denominace Montecucco, ve které Perazzeta zatřiďuje svoje vína, je málo známá, ale z Montenera je vidět na druhé straně údolí Banfiho Poggio alle Mura. Zajel jsem si pár kilometrů cestou do Montalcina a koupil pár lahví jako degustační vzorky. O Montecucco prakticky nic nevím, vídám jen občas nějaké lahve v supermarketech. Podle první prohlídky je to podobný systém jako (moje oblíbené) Montescudaio, tedy směsi Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon a Syrahem. Zrovna na Syrah jsem byl zvědavý, ale přijel jsem do vinařství bez ohlášení a odjel bez Syrahu.   Číst dál

Dvě červená z toskánské Maremmy

Když jsem minule prudil s těmi paďoury, co si jedou do Val d’Orcia fotit cypřiše, tak tenhle hájek jsem fotil už nejmíň šestkrát (třeba tady). Až včera jsem zjistil, že se dá jít sto metrů po silnici, obejít svah a vylézt k hájku zezadu, a že konečně dostanu na fotku kříž bez pozadí. Velcí fotografové říkají, kdo má nohy, ten nepotřebuje velký objektiv… cestou k další fotce jsem se styděl, že mi to trvalo, ale potom jsem si řekl, že někteří paďouři na to nepřijdou nikdy :-)   Číst dál

SKB 130, Vino Nobile di Montepulciano

Aby bylo jasné, že se v Toskánsku neflákám – v únoru jsem si splnil letité přání návštěvou slavné degustace Anteprima di Vino Nobile, v březnu jsem si zkušenosti ověřoval na dvoudenní degustaci Terre di Toscana za účasti 133 prvoligových toskánských vinařství. Na místě jsem se ujistil o tom, co tady leta hlásám a co píší i italští bloggeři, tedy že moje oblíbená Tenuta di Gracciano della Seta patří do nejužší místní špičky. Letos je chci přivézt už po desáté a spěchám, protože letos je to poprvé, co místní vinařství uvedou na trh nové víno, Pieve. Bude to zatím nejvyšší kvalitativní kategorie, vyšší než Riserva, tak pojďme na to, než nám to svět vykoupí :-)   Číst dál

Brunello di Montalcino 2019, Castello Banfi


Pořád tady píšu, že v Itálii přežívám z českého důchodu, takže bych měl vysvětlit, jak důchodce přijde k třicetieurovému Brunellu :-) Pořídil jsem si zákaznické karty dvou hlavních supermarketových řetězců a moje sympatie okamžitě přešly od COOPu ke CONADu. COOP jsem miloval jako turista za občasných krátkých italských výletů, ale CONAD mi pravidelně s účtenkou vytiskne i slevový kupón nebo kupóny na další nákupy. Naposledy 6E slevu na nákup za 30 a víc EUR. Nosil jsem to v portmonce jako talisman a na konci týdne jsem si uvědomil, že žádný velký nákup už neudělám. Tak jsem zajel jen tak pro Brunello za 30 se slevou. Nejvtipnější na italských slevách je načasování. Mně jako lajkovi to připadá víc jako sociální služba než jako výprodej: před Vánoci jsou slevy na ryby a na sladkosti, teď na jaře na jahody, pomeranče a Prosecco :-) Itálie funguje úplně jinak než Čechy, stále se učím! (Dvě úvodní fotky jsou z Livorna, Terazza Mascagni.)   Číst dál

Dvě špičková italská vinařství ze sámošky a z vinotéky

Začnu upřímným poděkováním bedýnkářům za trpělivost. Uzávěrku přihlášek jsem dal na pondělní večer, v úterý ráno jsem spočítal a objednal… potom to na naše česko-německé poměry chvíli trvalo a došlo k výpadku jednoho vína. Vespolína sice vypadá jako přezdívka nějaké kruté římské císařovny z dob Maxima Decima Meridia, ale Mazzoni (mi) ji vyprodal těsně před objednávkou. Nabídl jsem náhrady, náhrady byly přijaty, a jestli se nic hrozného nestane, bedýnky přivezu příští týden. Děkuju především za vstřícný přístup, nikdo se neošklíbal, že jedno ze slíbených vín není. Funguje to stejně i z druhé strany, vinaři tolerují moje objednávky, které by ještě před kovidem zadupali do země jako příliš malé. Není to šťastný svět, ale můžeme si ho zpříjemnit lahví Nebbiola nebo Erbaluce. Na úvodní ilustrační fotce jsou slavné cypřiše u San Quirico d’Orcia, protože tady už dlouho nebyly :-) Vpravo uprostřed na kopci svítí Montalcino.   Číst dál

Dvakrát Frescobaldi ze sámošky

Úvodní fotka je jen ilustrační, pohled na Colle Val d’Elsa na začátku února. Letní fotku jsem tady mnohokrát použil jako zobrazení toskánského snu (například tady), a když jsem jel před měsícem do Montepulciana, zajel jsem si kilometr na známé místo pro zimní fotku. Dnešní text o dvou vínech Frescobaldi může vypadat jako plánovaný, ale není to tak. Jen jsem v poznámkách objevil tři týdny starý zápisek o Chianti a přidal k němu zápisek o novém ročníku laciného supermarketového Vermentina. V zásadě jde o kusovky, základní výrobky, ale Frescobaldi je v Itálii považovaný za špičkového výrobce. Prostě se mi to tak sešlo.   Číst dál