Do třetice budu prudit s ryzlinkem wehlenského Joh. Jos. Prüma, a do třetice všeho dobrého: po vynikajícím a dobrém kabinetu dnes přijde fantastický, přímo špičkový pozdní sběr. K jednomu ze čtyř nebo pěti nejlepších vinařství na Mosele přidejte top vinici Sonnenuhr, špičkový ročník 2015 a navíc „dospělý“ formát Spätlese. Číst dál
Před týdnem jsem se tady vypisoval z mladického nadšení nad graašským kabinetem od J.J. Prüma. Zároveň s tím se naskytla vyjímečná příležitost nechat si přivézt pár dalších vzorků za velmi přátelské ceny. 440 kaček za dnešní kabinetní ryzlink je vlastně veliká láce, protože 1) vinařství je absolutní německá špička, 2) Wehlener Sonnenuhr je jedna z nejlepších moselských vinic a 3) ročník 2016 taky nebyl špatný. Vecpal se mezi dva ročníky, považované za veliké, od kterých se dost liší, ale myslím si, že s odstupem času bude moselský ročník 2016 dobře hodnocený. Číst dál
Nechci se přiznávat k ničemu, co už není dávno známé a co můžu klidně popřít a doufat, že mi to projde. Asi je jasné, že občasné pauzy na Skleničkově blogu jsou poplatné letním večerům na zahradě, podvečernímu čarování světel a stínů (poslední týdny úplný Toskánsko!!!) a starým známým vínům. Nemá smysl dávat na blog čtvrté degustační poznámky o toskánském Sangiovese z Gracciana nebo už pošesté dojmy z otevřené lahve Montepulciana Vigna del Coste od baronů Cornacchia. Je mi jasné, že nic menšího než top víno od pětihvězdičkového producenta z prvotřídního vinařského regionu vás čtenáře nevytrhne z letargie, tak jsem si našetřil 25 EURO a tady to máte. Číst dál
Fritz (a Thomas) Haagovi patří na Mosele do té neužší špičky určené pěti hrozny v ročence Gault & Millau, ale Riesling trocken je ta nejzákladnější základka. Zatříděná jako QbA čili jakostka, hrozny zřejmě pocházejí z prvního sběru všech tratí. S prvním napitím jsem zalitoval, že jsem lahev neotevřel současně s včerejším 2019 Maximin Rieslingem, protože z toho mohlo být pěkné „hlubokomyslné“ srovnání. Shrnu to předem a ti kdo pospíchají ani nemusí číst dál: Haagova jakostka je za deset EURO a mírně se na ní projevuje styl vinařství. Jakostka Maximin Grünhaus stála 12 EURO a byla o kousek lepší. Nebo alespoň přitažlivější, čistší, dokonalejší. Na druhou stranu, Haagův Riesling je od jednoho z asi pěti nejlepších místních vinařství a stojí 10 EURO. Nekupte to!
Číst dál
Jakostka od výrobce, který je členem VDP (Weingut der Familie von Schubert z Mertesdorfu, web), takže zatřídění trochu mate. Napřed si myslíte, že to není „jen obyčejná jakostka,“ ale potom objevíte na webu, že vinařství má ještě několik prodejních řad s predikáty i s Grosse Lage (takže to je obyčejná jakostka). Vídám jejich ryzlinky na Mosele už dlouho, ale nikdy mi nebyla sympatická etiketa. Tentokrát se sešla zvědavost s papírově nízkou cenou a bylo to. V e-shopu vinařství stojí baťovských 12 EURO, přibližně stejně jsem za něj dal v bernkastelské vinotéce.
2019 Maximin Grünhaus Riesling Monopol trocken
Číst dál
Nový ročník mého oblíbeného ryzlinku, sud číslo 6 Weingut Dr. Hermann. Střídmá etiketa s klasickým motivem, ryzlinková flétna a pevný celokorek, u kterého se každý rok bojím, že ho přetrhnu nebo rozbiju hrdlo lahve. Napovídá, že tenhle kabinet je udělaný na delší archivaci. Číst dál
V moselském Urzigu nápadně vzrostl počet cedulí i velkých plakátů zvoucích kolemjdoucí na degustace do vinařství. Stefan Erbes s nelibostí komentoval americká dovozní cla, ale bez ohledu na cla nebo COVID nová budova vinařství Karl Erbes v Hubertus Hohe utěšeně roste. Nakládal jsem víno ve středu v sedm ráno, letní vedra jsou příliš velká pro přepravu vína. Doma jsem vykládal před třetí, klimatizace jela celou cestu naplno a já prochladl. Ale lahve v krabicích byly na dotek studené, takže dobrý! Číst dál
Otevřel jsem si franckou milerku z Randersackeru od Suchých Schmittů. Od roku 2017 o ní píšu jako o nejlepší milerce vůbec (z těch, co znám). Letos mi to zkomplikovala vynikající milerka od Horsta Sauera (je v červncové bedýnce), která Schmitty překonává svěžestí a energií, ale celkový dojem a harmonie je asi stále o kousek lepší ve prospěch Schmittů. Chtěl jsem k tomu napsat hlubokomyslný úvod á la TOP 10 nejvíc podceňovaných vín, ale po dvou větách (a dvou degustačních locích milerky) jsem toho nechal. Číst dál
Hned první fotka vypadá jako reklama na dokonalou dovolenou, odstavený sud na podvozku u příjezdu do Escherndorfu. Jel jsem k Horstu Sauerovi pro víno do aktuální bedýnky, dnešní fotoreport bude většinou opakování známého. Číst dál
Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck). Číst dál
Předem veliký dík účastníkům aktuální francké koronavirové bedýnky! Bral jsem to od počátku jako soukromou vzpouru proti karanténě, zákazu vycházení a blbým kecům o hranicích zavřených na dva roky (pan prezident teď doporučil jen rok, děkujeme!). Můj dopravce mi rozmlouval víno z Itálie, ale přimlouval se za Německo (žádný problém!), což se dokonale potvrdilo. Až při psaní textu jsem si vzpomněl na starý spirituál We Shall Overcome, ze kterého (zřejmě) i naše věrchuška odvodila hashtag #spolecnetodokazeme nebotaknějak. Zkušenost posledních čtyř týdnů učí, že společně to dokážeme, ale jedině jaksi… vládě navzdory, včetně kurzovního lístku jako na houpačce. Číst dál
Už v pondělí jsem zmiňoval randersackerského vinaře Martina Schmitta, který chválil Hofmannova červená vína. Röttingenští Hofmanné (abych použil moravské skloňování, na horní fotce Hofmannovi v Praze) jsou vyhlášení pěstováním autochtonní odrůdy Tauberschwarz, mají asi 15% z celkové rozlohy výsadeb. Tauberschwarz je odrůda téměř neznámá a spojená striktně s říčkou Tauber, která se klikatí Frankonií kousek pod Würzburgem. Zájem o podobné extravagance je druhou stranou mince, která má na líci právě velké, klasické odrůdy a jejich typické regiony. Číst dál