Konečně přišlo léto s tropickými teplotami! Na Facebooku vidím, že před rokem touhle dobou už jsem měl zralé višně, teď mi alespoň dorazila vína z Orvieta. Zvolna dospívám k tomu, že do letních veder se nejvíc hodí vína, vypěstovaná ve velkých vedrech (=Orvieto a vůbec Itálie) a nejlépe s výraznou minerální chutí. Něco jako chlazená minerálka Mattoni nebo Magnesia do auta na dlouhé cesty. Přemýšlel jsem, co z toho plyne pro vína vhodná do středoevropských zim, a vyšla mi zase vína vyrostlá v horkém počasí (Orvieto, Toskánsko, Španělsko). S víkendovým nadhledem bych přidal ryzlinky. Na úvodní fotce je nástup účastníků víkendových slavností v toskánském San Gimignanu. Pravidelné čtenáře Skleničkova blogu jistě nepřekvapí, že tradiční barvy kroje v San Gimi jsou žlutá a červená. Nápověda: Vernaccia a Sangiovese! Číst dál
Archiv štítku: Itálie
Orvieto přijelo! První dojmy, Grechetto a Viognier
GREK 2018 IGT Umbria, Palazzone
Grechetto je typická umbrijská odrůda, která je (spolu s Trebbianem) základním kamenem Orvieto Classico DOC. Kdybych někdy chtěl o Orvietu napsat něco ošklivého, psal bych o stometrákových hektarových výnosech Grechetta. Vinaři by mi asi řekli, že to je už minulost (někteří by to možná mohli komentovat třeba jako U Grechetta není důvod omezovat sklizeň :-). Na druhou stranu, tohle Grechetto je chuťově tak rozkročené a doslova bohaté, že nemám důvod zpochybňovat hektarové výnosy. Kdyby Giovanni Dubini sklízel méně, asi by to ničemu neprospělo :-) Mimochodem jde o o pětadvacet let staré výsadby, vinařství uvádí rok 1997 jako první rok výroby vína. Číst dál
Jednoduché italské Pecorino
Středa přinesla slunce a teploty jako v Itálii, přizpůsobil jsem se a po předchozím Vermentinu přidal Pecorino z Abruzza. Vinařství Umani Ronchi má 230 hektarů vinic v Marché (a Abruzzu) a vyrábí kolem 3 milionů lahví ročně. Stále je to rodinný podnik. Dělají Rosso Connero, Montepulciano d’Abruzzo a Vedicchio dei Castelli di Jesi. Dnešní Pecorino pochází z vinice, kterou mají v Abruzzu.
Dvakrát italské Vermentino
Se stoupajícími teplotami u mě roste chuť na italská vína. Jel jsem do Prahy rozeslat pár krabic moselských ryzlinků a stavil jsem se v několika obchodech pro Vernacciu di San Gimignano. Leč i ty nejlepší plány se někdy zvrtnou a tak jsem se vrátil bez Vernaccie. Ve dvou velkoobchodech vínem měli několik lahví, ale jen od velkovýrobců a ročník 2017. Velkovýrobci a Vernaccia je docela dobrá kombinace, ale vždycky to musí být aktuální ročník, a to je už od dubna 2018. Do hrobu si to nevezmu a kdybyste si ze Skleničkova blogu neměli odnést nic jiného, tak tohle stojí za zapamatování!
Utajený Antinori a toskánská růžovka
O víkendu vypuklo letní počasí. Nedostatek peněz, nemoci ia neúspěch se snáší lépe v letním počasí s teplotami nad 30 stupňů, to je možná jeden z důvodů, proč mají Italové pořád dobrou náladu. Bohatší občané o víkendu vyvenčili kabriolety, já jsem jen ve čtvrtek nechal přifouknout klimatizaci v autě a v sobotu jsem vyrazil do Prahy na nákup. Global Wines dováží exklizivně Antinoriho (a minerálku San Pelegrino).
Umbria poprvé, 2016
Toskánsko mě neomrzelo, ale už dlouho mě přitahují provincie ve středu Itálie: Abruzzo, Lazio, Umbria a Marché. Všechny mají ve světě vína pošramocenou pověst díky surové nadprodukci supermarketových lacáků, ale zároveň se v nich objevují noví vinaři, kteří přepisují mapu Itálie. Jen namátkou Valentini, Bucci nebo Masciarelli. Pěstují opovrhované odrůdy a vyrábějí z nich vína, která se stávají majáky moderního italského vinařství. Ve čtvrtek jsem se vypravil do Orvieta, do Umbrie. Na úvodní fotce pohled na historické město Orvieto. (Jako připomínku aktuální nabídky orvietských vín dávám opakování článku z června 2016.)
Carmignano podruhé. Ambra a dvě Cru.
O vinařském regionu Carmignano a vinařství Fattoria Ambra jsem už psal tady, dnes jen otevřu dvě vína ze dvou místních významných vinic, Elzana a Montalbiolo. Ambaláž vezmu najednou, obě lahve mají (kromě podkladové barvy etikety) stejnou. Klasická bordeauxská lahev, celokorek, hodně střídmá etiketa. Žádné obrázky a jen dva fonty písma. Obě vína se téměř shodují vzhledem. Temně rudá karmínová barva s kávovým odstínem, Elzana je (možná) o čárku světlejší než Montalbiolo.
Carmignano Riserva Elzana 2015, Fattoria Ambra
Číst dál
SKB 75 – Italská bedýnka z Orvieta
Pamětníci vědí, že jsem vína z Orvieta doporučoval k chřestu, vatikánští papežové je zase doporučují do letních veder. V Orvietu vědí, co jsou vedra, a místní vína pěstovaná na lávových vyvřelinách výborně umí zahánět žízeň. Před rokem jsem je vynechal, ale letos se mi po nich stýská už od Vánoc. Toskánské Vino Nobile už mají bedýnkáři doma, přišel čas na italské Orvieto! Číst dál
Carmignano poprvé
Furt je něco poprvé. Jdete poprvé do školy, dostanete první jedničku nebo spalničky. Jdete poprvé do cirkusu nebo si poprvé zlomíte ruku. Já mám poprvé Carmignano. To je taková zatrachtilá apelace (denominace) v Toskánsku. Píšu zatrachtilá proto, že o ní už nějaký čas vím, ale vůbec nevím, co od ní čekat. Úvodní fotka je odcizená z Wikipedie.
Tři rajčata pro Riservu
Na Facebooku jsem u fotky pubertálně vtipkoval, že budou Tre pomodori Gambero Grosso, učitelé Italštiny ať prominou. Na Skleničkově blogu jsem to od pondělka bral postupně, Rosso, Nobile a Riservu, a bylo jasný, že po Vino Nobile 2016 to bude mít Riserva 2015 těžký.
Špičkové Vino Nobile z Montepulciana
Při ohlašování nové toskánské bedýnky jsem odkazoval na jarní reporty z Anteprimy, které vzbuzovaly velké očekávání (92 a 93 bodů ve dvou reportech pro Vino Nobile 2016). Dobrá zpráva je, že to dopadlo dobře a Nobile 2016 je skutečně vynikající! První přivonění hned po otevření lahve nabízí směs lesních plodů a hodně kultivovaného mediteránského koření, podobně noblesní je víno i v chuti. Číst dál
Rosso di Montepulciano z Gracciana, návod k použití
Zásilka z Gracciana přijela v pátek po poledni, všechno jde podle plánu a od pondělí začínám rozvážet a rozesílat nové bedýnky. Samozřejmě jsem se těšil na víno a hned v pátek večer jsem otevřel první lahev, to nejjednodušší červené z Montepulciana. Ano, vím, že je to příliš brzo a že se to nemá. Navíc si dovedu spočítat, že víno lahvovali na přelomu dubna a května, protože předchozí ročníky uvolňovali do prodeje obvykle v červnu nebo v červenci. Ale neotevřete to, že jo… Číst dál