Se stoupajícími teplotami u mě roste chuť na italská vína. Jel jsem do Prahy rozeslat pár krabic moselských ryzlinků a stavil jsem se v několika obchodech pro Vernacciu di San Gimignano. Leč i ty nejlepší plány se někdy zvrtnou a tak jsem se vrátil bez Vernaccie. Ve dvou velkoobchodech vínem měli několik lahví, ale jen od velkovýrobců a ročník 2017. Velkovýrobci a Vernaccia je docela dobrá kombinace, ale vždycky to musí být aktuální ročník, a to je už od dubna 2018. Do hrobu si to nevezmu a kdybyste si ze Skleničkova blogu neměli odnést nic jiného, tak tohle stojí za zapamatování!

Nejblbější na tom bylo, že jsem si to předem krásně vymyslel a našel si obrázky ze San Gimignana. Takže je jasné, proč dnes píšu o sardském Vermentinu a mám k tomu obrázky ze San Gimi (spodní fotka Paolo Biagotti). Nechci nic naznačovat, ale už příliš dlouho jsem nepřivezl žádnou Vernacciu!

Vermentino La Cala ze sardského vinařství Sella e Mosca jsem měl na Skleničkově blogu tolikrát, že by to vydalo na televizní seriál. Základní Vermentino ze Sardinie, největší místní vinařství (550 hektarů vinic) a a pod různými značkami lahvované supermarketové víno, které najdete po celém západním pobřeží Itálie v cenách kolem šesti EURO. Nejspíš jsem už několikrát napsal něco jako že díky Bohu za takové supermarketové kusovky a stále to platí. Za italských dovolených jsem jich vypil spoustu ke grilovaným pražmám nebo jen tak po večeři na balkóně s výhledem na zapadající slunce.

Vermentino La Cala 2018 DOC, Sella e Mosca
Světle žlutá a nápadně zelenkavá barva v čiré lahvi. Korkový uzávěr! Grafika etikety se zase trochu změnila, ale duchem zůstává stejná, jednoduchá, střídmá. Na nose nevýrazné a neurčité, do žlutého ovoce. V chuti dobrá kyselina, žluté ovoce a zralé citrusy, slušná koncentrace až do ovocného sirupu. Hodně zralý projev v ovoci a v závěru dokonce teplé středomořské koření potvrzuje horký ročník. To je spíš plus, jinak v chuti je to tradiční Vermentino se svěží kyselinou a ani 12% alkoholu nedává důvod ke stížnostem na horký ročník. Prostě perfektně odvedené jednoduché víno k jídlu.

To prosím není alibismus – ze Skleničkových bedýnek i výběru vín na blogu je asi jasné, že mě srdce táhne spíš k menším rodinným vinařstvím, a supermarkety jsou úplně jiný obor. Kdybych ale hledal v italské sámošce nějaké víno na večer, Vermentino od Sella e Mosca bych koupil bez zaváhání a s úlevou.

Melacce 2018 Vermentino Montecucco DOC, Cantine Colle Massari
Další Vermentino je z pevniny a obávám se, že Montecucco leží někde u Grosseta (horní fotka). To je asi nejnudnější toskánský vinařský region. Jestli se chcete utvrdit v názoru, že Itálie je marná, tak jeďte na dovolenou do Grosseta. Mně můžete věřit, moje specializace je Montescudaio DOC, které kromě mě skoro nikdo nezná! Montescudaio se má ke Grossettu jako Alpy k Holandsku (Grosseto taky obklopují bažiny a močály, prý částečně vysušené. Na těch vysušených a zkultivovaných ostrůvcích pěstují révu, která nemá ráda mokro. Asi tak.)

Když už jsem všechen vtip vystřílel v úvodu, hurá na degustační poznámky. Výrobce neznám, ale podle krajně jednoduché etikety bych tipoval na supermarket, moje oblíbené oddělení 5-6 EURO. Zase korek, Italové musí být tradicionalisti a nebo ještě neslyšeli o šroubovacích uzávěrech. Ve skleničce světle žlutá citronová barva (tentokrát zcela bez zelenkavých odstínů). Dost dobrý :-) Na nose zralé žluté ovoce, svěžest, koření. Středně intenzivní, ale vyvážené a příjemné. V chuti lehké, ovocné a kořenité s málo výraznou kyselinou. Snesl bych víc kyseliny, ale celkový dojem je vyvážený, kyselina odpovídá zralému ovocnému projevu a závěrečnému kořenitému štychu (až do pepřových tónů). Hodně dlouhá dochuť nesená pepřem, prostě bílé víno k hovězímu steaku (včetně 14% alkoholu)!

Na fotce ještě jednou šikmé náměstí v San Gimignanu se slavnou zmrzlinárnou. Ale zpět k Vermentinům – Melacce se tváří jako větší víno, má všeho víc než La Cala (a nakonec i víc harmonie v chuti). Na druhou stranu, Vermentino od Selly a Mosky je odrůdově typické Vermentino i ve spáleném roce 2018 (s rezervou, nejsem Ital, ragazzi), což Melacce tak úplně není. Kdo přepočítáváte cenu vína na procenta alkoholu, berte Melacce. Ostatním jako vždycky doporučuju Vermentino ze Sardinie.

Připomínám pondělní nabídku moselských ryzlinků Weingut Karl Erbes ročníků 2017 a 2018. Podrobně je to tady, přihlásit se můžete tady.