George Descombes hospodaří na patnácti hektarech vinic v několika apelacích v Beaujolais (Morgon, Fleurie, Brouilly, Régnié, Chiroubles a Beaujolais Villages). Organické zemědělství, hustá výsadba vinic (8-10 000 keřů na hektar). Hustě vysazené nízké keře jsou pro staré vinice v Beaujolais typické.
Vinifikace je téměř stejná pro všechna vína: ruční sběr hroznů, ty ze starých vinic se napřed chladí. Druhý den se přepravky vysypou do betonových tanků a začne karbonická macerace. Descombes má radši delší kvašení a hlavně u vín ze starých vinic se snaží kvašení prodlužovat. Zhruba po dvou týdnech může víno stočit do dřevěných sudů, žádné další zásahy neprovádí. Základní vína se školí ve velkém sudu, vína ze starých vinic v bariku. Lahvuje bez síření i bez filtrace.
Podle vyprávění Betranda Celce přivedl Descomba k bezzásahovému vinařství už v osmdesátých letech jiný morgonský vinař Marcel Lapierre, velký propagátor organického vinohradnictví (video s Lapierrem jsem měl už tady). Mladý Georges Descombes tehdy jezdil s mobilní lahvovací linkou a tak měl příležitost během roku ochutnat mnoho vín různých výrobců, Lapierrova nesířená vína ho inspirovala. Později se Lapierre stal iniciátorem celého hnutí naturálních vinařů s mnoha následovníky. Každopádně od roku 1988 Descombes kvasil svoje vína bez chemických zásahů.
Informace o vlivu Marcela Lapierra, absenci síření a filtrace jsem si nastudoval předem z blogu Bertranda Celce a bylo mi velmi sympatické, že pan Descombes na to vůbec nezavedl řeč. Řeč byla jen o vínech, která jsme ochutnali (padla zmínka o organickém hospodaření na vinici, ale to bylo všechno).
Georges Descombes žije ve Vermontu, malé osadě patřící k Villié-Morgonu. Obytný dům, malý dvorek a dvě budovy, ve kterých vyrábí a skladuje víno. Bylo studené, větrné a slunečné ráno a vinař mě zřejmě nečekal. „Na webu to totiž domlouvá manželka, a někdy mi to neřekne“ prohodil a zakřičel do okna v domě něco, na co moje francouzština nestačila. Po krátké výměně názorů s manželkou se zasmál a řekl, že jde pro skleničky. Přinesl několik neoznačených lahví a zasedli jsme v malé degustační místnosti umístěné zřejmě v bývalé garáži. Interiér trochu připomínal provensálskou farmu z filmu Dobrý ročník, jen únorové počasí nebylo provensálské.
Cuvée Gigi 2014, Beaujolais Villages AOC. Světloučká fialová barva, ovocný nos. V chuti taky ovocné až do višní a rybízu. Máme to podchlazené, takže poněkud zavřené, se slabými taniny, mladé ale výrazné.
Brouilly 2014 AOC, Cuvée génerique. Descombes lahvuje zvlášť základní řadu „Cuvée génerique“ a zvlášť prémiovou řadu (Reservu?:o) označenou jako „Cuvée Vieilles Vignes.“ Světlá fialová barva, zemitá a šťavnatá vůně jako reklama na karbonickou maceraci. V chuti šťavnaté, plnější, ale ne robustní, výraznější než předchozí Gigi. Míň ovoce (po čase se prosazují nezralé jahody) a víc minerality, s lehkými taniny v závěru. Velmi pitelné, hladké, perfektně vyvážené. Syrové a surové svou nevyzrálostí, příliš mladé a přesto už teď sebevědomé.
Morgon 2014 AOC, Cuvée génerique. Lehce zakalený vzhled, zřetelně bez filtrace, už s vysráženým kamenem. Plnější a harmonická vůně, v chuti robustnější, vyrovnané ovoce a mineralita, rozhodně nepřevažuje ovocný projev. To se mi moc líbilo.
Régnié 2014 AOC, Cuvée génerique. Podle barvy až rosé, hodně světlá (rudo)fialová. Květinový nos, v chuti už zakulacené ovoce, příjemné, s pěknou kyselinou a výrazným minerálním závěrem.
Morgon 2012 Vieilles Vignes: světlá barva, herbální vůně. V chuti zřetelný barikový sud, uměřený dotek třísla, odbouraná kyselina jablečná, elegance. V dochuti ještě svíravé taniny.
Fleurie 2010 Vieilles Vignes. Lahev je zalepená voskem, ale to je asi jediná výhrada :o) 13% alkoholu. Lehce zakalená rudofialová barva s nazrálým hnědým odstínem. Po otevření je na nose plno zemitých a zeleninových vůní, ale ty se brzy odvětrají a zbydou ovocná aromata. V chuti krásně hladké a kulaté, plné ovocných tónů jako důkaz, že ovocitost do vína patří, teple kořenitý závěr se slaboučkým závojem taninů. Vyzrávalo v barikovém sudu, ale dubová aromata jsou už spotřebovaná a zůstal jen vliv příjemný oxidace v sudu. Dokonale pitelné, vyvážené. Nádhera, skutečně krásné pití. Kdyby někdo měl obavy z vyzrávání vín, která jsou v první chvíli tak nabušená ovocnými chutěmi, doporučuju tohle čtyři roky staré Fleurie.
Byl jsem překvapený tím, že degustujeme už nalahvovaná vína z poslední sklizně 2014, asi by bylo lepší posuzovat vína o půl roku později. Vysvětlení je zřejmě obchodní, předchozí ročník je vyprodaný a poptávka donutila vinaře lahvovat brzy. Jsem rád, že jsem se po čase zase dostal ve Francii na návštěvu k někomu, kdo sice hospodaří organicky a víno vyrábí bez chemických nebo průmyslových zásahů, ale přitom v podstatě tradičně. Měl jsem z pana Descomba dobrý dojem, že se nesnaží udělat víno jako obraz vlastní osobnosti, ale čistě jako oslavu tradice, přírody a krajiny. Jsou to poctivá vína: tradičně a fortelně udělaná a přitom moderní projevem.
Do aktuální beaujolaiské bedýnky se mi Descombesova vína nevešla (ale co není dnes, to může být příště). Chutě Beaujolais podle Skleničkova výběru si můžete vyzkoušet tady.