Co mám na létě rád? Že si můžu ráno ke snídani udělat kafe a natrhat si na zahradě jen tak do pusy maliny a rybíz (teď mi nové maliny dozrávají už k večeři :o). Že si žiju jako když jsem byl malej kluk a měl prázdniny. V sobotu jsem jel ještě dopoledne vykoupat se k písáku, ale břehy byly už skoro obsazený. Než začalo slunce pálit, párkrát jsem si zaplaval a jel domů. Cestou jsem od místního zemědělce koupil rajčata, okurky a broskve. Léto!                 

Původně jsem měl jiné plány, ale nakonec jsem navečer otevřel Langhe Arneis „Perlei“ 2012 od Battaglia. Poslední lahev z únorových piemontských bedýnek jsem schovával na veřejnou degustaci, ale několik ohlasů na čtvrteční text o Vernaccii mě popostrčilo, abych se italským vínům začal víc věnovat. Není nad první napití! Hned s prvním douškem bylo jasné, že italská bílá jsou do vedra (jako) dělaná! Co jiného si dát do horkého večera než Itálii?

Jiskrná nazlátlá barva, vůně trochu minerální s výrazným květinovým projevem a směsí žlutého ovoce. V chuti slušná kyselina, žluté ovoce a výrazná mineralita a koření, které sice víno jasně odděluje od (populárnějších) mezinárodních odrůd, ale dává mu báječnou pitelnost a svěžest i v letních vedrech. Až z lednových degustačních poznámek jsem zjistil, že jsem teď popsal starší víno a skutečně, v lednu jsem měl ročník 2013. Aspoň si to pochválím – není to taková divočina, jakou jsem popisoval v lednu, ale na rychle lahvované bílé udělané kompletně v nerezu se drží v čase docela dobře. V současném toskánském počasí bych dal přednost mladému ročníku, ale v sobotu u mě obstálo i starší Arneis 2012. Není to sice Toskánsko, ale kdybych měl ve sklepě ještě deset krabic Arneis, hned by se mi toskánská bedýnka líp vymejšlela :o)