Musco 2014 Vino Bianco, Palazzone
Komplikované víno, ale pokusím se o jednoduchý popis. Robustní tlustostěnná lahev a hodně stylizovaná jednobarevná etiketa s pérovkou a číslováním (celkem 1872 lahví). Místo cínové záklopky je vosk, naštěstí pružný a nedrolivý, docela dobře jde sundat. Na korku dvojjazyčný mission statement. Ve skleničce výrazná žluto-jantarová barva. Na pondělní degustaci to až tak vyhraněně nevypadalo, ale doma na zahradě je to skoro oranžová. Ve vůni komplexní s herbálními i ovocnými tóny, v pozadí lehce kůže a chemie. Žádné náznaky macerace třapin, naštěstí.

V chuti výrazná kyselina a šťavnatá svěžest, nízký alkohol a žluté ovoce, komplexní dojem a v závěru ještě neohlazené třísloviny ze sudu (a ze slupek). Celkově jednoduchý, selský projev včetně nižšího alkoholu (12,5%) a absence filtrace. V závěru chuti se zase lehce projeví chemické tóny, ale naštěstí neruší a působí jen jako zpestření. Důležité je nepít víno podchlazené a nechat ho, aby se otevřelo. Zapomeňte na to, že etiketa tvrdí „bílé víno.“ Mosca má dost taninů na to, abyste s ním nakládali jako s červeným. Je mnohem lepší ohřáté na pokojovou teplotu a provzdušněné ve velké kulaté sklenici, než podchlazené z chladničky.

Pro vinaře Giobanni Dubiniho je to odskok od orvietskkých nerezovek k pokusu o rekonstrukci orvietských historických tradic. Ve vinohradu vysadil tři místní odrůdy (Procanico, Malvasia, Verdello) ob řádek, tak jak se vinice vysazovaly kdysi dávno. Víno dělá ručně, rukodělně, bez moderních technologií ve staré etruské hrobce, upravené na malý sklep. Několik velkých sudů, pár demižonů a spousta lahví, protože se víno skladuje odděleně od ostatní produkce a opouští sklep teprve tehdy, když ho někdo objedná.