Dvě vína z Carmignana, Fattoria Ambra

Už se mi to krátí, 32 dní v Toskánsku prozatím končí. Až tenhle text vyjde, měl bych už být doma a vyspávat po cestě. Edit: proč prší?

Carmignano Santa Cristina in Pilli 2019, Fattoria Ambra
O vinařství jsem už psal mnohokrát, fotky z vinice jsem tady měl před dvěma týdny, takže můžeme jít rovnou na věc. Jen připomenu, že jde o tradiční toskánskou apelaci, definovanou slavným dekretem Cosima Medicejského z roku 1716 a že k základním pravidlům apelace patří odrůda Sangiovese s povinným přídavkem deseti až dvaceti procent Cabernetu Sauvignon. V tomto případě je to 75% Sangiovese, 10% Canaiolo Nero, 10% Cabernet Sauvignon a 5% dalších místních odrůd. Kvasí a vyzrává v sudech: polovina ve středních tonneaux a polovina ve velkých sudech (25 hl).

Klasická ambaláž a celokorek, letos se mi zdá barva o kus světlejší, než bývala dříve: dobře průhledná temně rudá. Na nose komplexní lesní směs: lesní plody (maliny!) plus (zejména hned po otevření) piniový háj, vůně jehličnatého lesa. V chuti působí lehce (i přes psaných 14,5% alkoholu), komplexně s lehkým ovocným a výrazným kořenitým projevem včetně závěrečných taninů a téměř pepřové tečky. Z degustace ve vinařství jsem si zapamatoval plnější projev, doma jsem víno o maličko ochladil a mám lehkonohé víno s výrazným kořením. Hladké a krásně pitelné, soukromě bych chtěl víc kyseliny, ale celkový projev je příjemně harmonický.

Trebbiano 2021 IGT Toscana, Fattoria Ambra
Před rokem jsem Trebbiano přivezl poprvé, zatím jsem je vždycky bral jen jako základní bílé „do počtu.“ Loni překvapilo pěknou kyselinou, letos jsem už jel do Carmignana se základní znalostí ročníku 2021 v nedalekém San Gimignanu. Horké léto a 90+ dní bez kapky deště dalo vzniknout robustním, plným bílým vínům. Někteří vinaři podlehli drtivým podmínkám, někteří udělali skvělá vína. Trebbiano je napůl cesty, lepší, než v předchozích letech.

Ve skleničce je plná slámově žlutá, po všech světle zelenkavých velká změna. Na nose zralé žluté ovoce a květiny, v chuti pěkná kyselina, málo až středně plné tělo, zralý projev (málo důrazné zelené tóny dodává neodbouraná kyselina jablečná), jablíčka, citrusy, bílé broskve. 12,5% alkoholu. Nic u čeho byste chtěli přemítat o dobru a zlu, ale jako víno k jídlu v pořádku.

Reklama: Vernaccia a Chianti z vinařství Panizzi jsou doma, pár bedýnek ještě zbývá. Vernaccia z Panizzi je podle mého neskromného názoru nejlepší Vernaccia ročníku 2021 a obě Chianti taky stojí za vyzkoušení, tak neváhejte. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *