Úvodem stručný komentář vlastních aktivit: za slabou frekvenci článků na blogu může počasí. V úmorném vedru střídaném úmorným dusnem omezuju aktivity včetně vycházek z domu. Konzumaci vína sice neomezuju, ale pro lahve chodím jen do vlastního sklepa. Většinou upíjím lahve z nedávných Komunitních bedýnek a ty nemá smysl opakovaně popisovat na blogu. V lednu a v únoru bylo líp :-) 

Tentokrát jsem byl v MAKRO kvůli jiným nákupům a přidal jsem do košíku dva ryzlinky nového ročníku 2025. Pohled na fakturu mě potěšil, dva ryzlinky z Německa a Rakouska, oba od slušných a známých vinařství, 246 a 213 kaček. Běžní konzumenti asi nechodí do MAKRO nakupovat víno, ale mohli by. Ceny jsou takové, jaké jsem před lety chválil v Rakousku nebo v Itálii, a podle mého nákupu je kvalita slušná, viz dále.

Kamptal Riesling 2025, Schlosskellerei Gobelsburg
Schloss Gobelsburg je s šestatřceti hektary vinic v okolí kremstalského Langenlois středně velkým výrobcem s historií od roku 1171, a zase u počátků byli mniši Cisterciáci. Gobelsburští pěstují hlavně Veltliner a Riesling. V produkčních řadách jsem se nedokázal zorientovat, konnkrétní víno názvem a etiketou neodpovídá tomu, co je na webu. Podle etikety je to základní ryzlink, jakostka. Ve skleničce je (na mladý ryzlink) hodně sytá žlutá barva, na nose hodně intenzivní luční květy, zralé žluté ovoce, plnější projev. V chuti je to podobné, plnější ovocný nástup chuti, za mě slabší kyselina (nic tragického, ale od mladého ryzlinku jsem čekal ostřejší kyselinu), zralé žluté ovoce až do sušených plodů, svěží projev je daný spíš perlícím kysličníkem než kyselinou. 12,5% alkoholu, slušně pitelné, čistě udělané, ale… ale když přemýšlím, jestli víno zařadit mezi průmyslové výrobky nebo uměleckou tvorbu, tak je to jasně průmyslová výroba, spotřební zboží. Druhý den v otevřené lahvi je mnohem lepší: stále intenzivní vůně i chuť, a v chuti víc strohý projev. Víno se vyčistilo, dominují jablka, vystoupila kyselina, lehce navinulé kvasnicové tóny a minerální závěr. To se mi líbí.

2025 Rheingau Riesling feinherb, Landgraf von Hessen
Německý ryzlink je papírově stejná kategorie, jakostka z Rheingau. Stejně jako u rakouského předchůdce je v štíhlé pistoli se šroubovacím uzávěrem. Ve skleničce je světlá až bledá žlutá, na nose citrusy, menší ovocná zralost a ryzlinková aromata s typickou lehkostí a citrusovým projevem. V chuti o stupeň lepší citrusová kyselina, za mě ještě stále ne ideální ale blíž mé představě o ryzlinkové kyselině, vzdušný až tenký citrusový projev, maličký zbytkový cukr, grepová kůra. Lehké, lehoučké jako pohlazení, krásně pitelné, 11,5% alkoholu. Je to s podobným hodnocením jako Kamptal, jednoduché víno na veselé pití bez vyšších ambicí, ale jeho lehkost je až svůdná :-) Malé plus navíc, za prvních devadesát minut po otevření mělo nepřehlédnutelný vývoj. První projev po otevření byl mnohem těžší, usedlejší až nudný, za hodinu se otevřelo, vyčistilo a ožilo. Docela se těším, co předvede zítra. Doplnění: podobný vývoj jako u Kamptalu směrem k jednoduchému citrusovému projevu, zvýraznění kyseliny, lehkost a přímočarost.

Oba ryzlinky jsou v základní kvalitě, ale i u podobných jednoduchých vín mě baví, když předvedou nějaký vývoj. Oba se vyvíjely první dvě hodiny po otevření a oba se zřetelně posunuly k čistšímu projevu do druhého dne. Bavíme se sice o základní kvalitě za devět až deset EURO, ale i tak mě baví sledovat, že se víno dokáže vyvíjet (k lepšímu). Druhý den bych hodnotil výš Kamptal, ale to už je nepodstatná poznámka: nejlepší na tom bylo sledování vývoje a poznání, že i základní supermarketová vína (relativně známých výrobců, nemusí to platit obecně) jsou dnes tak dobře technologicky udělaná.