Tenuta Campo al Mare patří mezi šest toskánských vinařství Ambrogia a Giovanniho Folonari. Má třicet hektarů vinic, rozdělených do šesti parcel. Vermentino pěstují na pískové parcele u moře, nazvané Fornacelle. Kvašení v nerezovém tanku s chlazením, vinařství sympaticky doporučuje vypít do tří let. Hned po velikonočním příjezdu do Toskánska jsem v sámošce objevil lahev nového ročníku 2025 a podlehl zvědavosti. (Na titulním obrázku není vinařství, ale aktuální výhled z balkonu, když příspěvek píšu.)

Vermentino Bolgheri DOC 2025, Campo al Mare
Stylizovaná burgundská lahev z čirého skla a korek z drti. Ve skleničce je středně intenzivní slámově žlutá barva, na nose středně intenzivní vůně zralého ovoce, broskve, citrusy, tropické plody až do medové zralosti, velmi příjemný projev. V chuti je víno úplně suché, i přes poznámky o tropickém ovoci a medu ve vůni má výraznou, pevnou kyselinu a bohatě ovocný projev (citrusy, bílé broskve, tropické ovoce) ve velkém rozsahu zralosti: kyselina dodává strohost a některé ovocné tóny jsou skoro zelené nebo aspoň málo zralé, ale jsou tam i hodně zralé ovocné projevy. Kdybych měl spekulovat, tak je to nejspíš mix více sklizní, některé hrozny byly méně a jiné více vyzrálé. To je sice metoda, kterou osobně nemám rád, ale tady to není nijak extrémní a rozsah zralosti od málo zralých tónů po zralé a medové dokáže přijmout a tolerovat i hnidopich jako já. Zemitě minerální závěr. Na mě to působí trochu neurovnaně a víno se pravděpodobně za tři měsíce zlepší, až se chutě spojí a zharmonizují. Už teď je to pěkné a to ani nezdůrazňuju krásných 12,5% alkoholu a přísnou kyselinu. Žádné výmluvy na globální oteplování, ale 12,5% v horkém Bolgheri.

Etichetta Grigia Vermentino Colli di Luni DOC 2025, Cantina Lunae Bosoni
O Vermentinu od LUNAE tady píšu už několik let, takže co nejstručněji: zásadní výrobce v Ligurii a víno s historiií, o bílých vínech z Colli di Luni psal už jeden z římských Pliniů v prvním století našeho letopočtu. Etichetta Grigia je česky šedá etiketa, protože vinařství vyrábí z vlastních hroznů tři Vermentina (plus další z nakupovaných hroznů, ale ty lahvuje pod jinou etiketou) a rozlišuje je barvou etikety. Bílá, šedá a černá, černá je nejvyšší kvalita a pravidelně sklízí nejdůležitější ocenění.

První rozdíl je patrný hned, v Bolgheri většinou lahvují Vermentino do burgundských lahví, ale LUNAE používá štíhlé bordeauxské :-) Druhý rozdíl je podloží vinic, bolgherský písek proti vápenci (pro jistotu jsem si to ověřoval na webu a tam píší o rozmanitých půdách na úpatí hor, ale první dojem z ochutnání byl stroze vápencový). Ve skleničce je světlá slámově žlutá barva se zelenkavými odstíny, na nose citrusy a kvetoucí pampelišky, ale dojmy se mění s teplotou a provzdušněním, brzy se ohlásí kouřové a kořenité tóny. V chuti výrazné citrusy a bílé broskve, úplně suché, dokonale čisté s bezvadnou kyselinou, chuťově scelené, harmonické, s minerálním závěrem. Dost dlouhé. Na víno, které podle webu vyzrává v nerezu na kvasničních kalech jen tři měsíce, je to překvapivě harmonické a spojené. A samozřejmě, střídmých 12,5% alkoholu.

Právě teď bych víc doporučil Vermentino LUNAE, protože je víc spojené a „hotové.“ Ale je duben, obě vína museli výrobci lahvovat nedávno, a je skoro jisté, že se ještě budou vyvíjet. Za mě by bylo serióznější je zkoumat v červenci nebo v srpnu. I teď se po dvou hodinách Bolgheri vyvíjí očekávaným směrem k opulentně ovocnému projevu, LUNAE ke klidné eleganci.

Kdyby někdo hledal náhradu za cenově vzdálené burgundské šardonky…