A je to tady, konečně mám důvod zahájit fotkou slavné siluety San Gimignana. Degustace byla v Larnianu, odkud máte Sangi s poledním sluncem proti foťáku, proto fotka tak dopadla. Přidám aspoň fotku samotné usedlosti Larniano, většina vinic Panizzi je na svazích pod usedlostí. Číst dál
V Toskánsku bylo nevhodné počasí. Zamračeno, zima, občas déšť. V sobotu jsem jel na schůzku do Torrenieri, městečka u Montalcina. Přijel jsem o hodinu dříve, tak jsem se vyjel nazdařbůh podívat po okolí. Za tři kilometry jsem dojel ke slavným cypřišům u San Quirico. Cypřišový háj dobře zná každý milovník Toskánska, jen se obvykle fotí za slunečného dne. Na obrázku Cipressi famosi di San Quirico za špatného počasí s omluvou za amatérskou fotku. Od dobrých fotografů jsou Cipressi di San Quirico grafický symbol srovnatelný s Vincentovou Hvězdnou nocí. Odkaz na Wikipedii tady a jedna fotka ukradená z Wiki (dole).
Náročný den si zaslouží velkou odměnu. Po návratu z Crete Senesi a Val d’Orcia jsem si otevřel dvě letošní Vernaccie od špičkových producentů. Příležitost dát fotku San Gimignana se ještě naskytne, tak otvírám fotkou nebezpečných zatáček pod Sant’Angelo, Montalcino. Číst dál
Začnu fotkou kostela Santa Cristina in Pilli, stejnojmenná vinice se rozkládá všude kolem něj. Přijel jsem do Toskánska narychlo a neměl jsem nic domluvené, ale první návštěvu vinařství Fattoria Ambra v Carmignanu jsme domluvili během půl hodiny a rovnou jsem tam jel. Připomínám, že majitel vinařství Giuseppe Rigoli je zároveň externím enologem ve vinařství Tenuta di Gracciano della Seta, obě vinařství už pár let do ČR dovážím. Letos jsme začali procházkou po vinicích a výkladem. Ptal jsem se taky, jak to je s Carmignanem Montalbano, jestli je totožné s Chianti Montalbano. Giuseppe to potvrdil s tím, že na jižních svazích Montalbana se většinou pěstují hrozny na Chianti a na severních se dělá Carmignano, ale v zásadě se apelace překrývají. Číst dál
Začnu zcela bez souvislosti fotkou z Teatro del Silencio v Lajatiku. Já vím, že abstraktní umění není figurativní ani zobrazující. Přesto tahle abstraktní plastika imo zobrazuje dvě figury, které si dělají radost :-) Už jsem o tom psal v říjnu tady, teď jsem si to zajel ověřit. Číst dál
Do Florencie, Sieny, Pisy nebo San Gimignana trefí každý. Etruské pobřeží taky není marné a kdo má dost času, zajede do Val d’Orcia a skoukne Montalcino, Pienzu, Radicofani a slavné cypřiše pod Sienou. V říjnu jsem tady dával fotoseriál z málo známých toskánských míst a den před odjezdem jsem objevil první zmínku o vesnici duchů. Hodně mě štvalo, že jsem tam už nestihl zajet. Číst dál
Kdo neznáte baccelli, nezoufejte! Musel jsem si název vyfotit, protože jsem taky neznal. Vypadá jako obří fazole, z lusků se vyloupávají veliké fazolky nebo spíš hrášky. Dáma, která si to kupovala u silnice předemnou, mě ujistila, že je to jedlé, ale že se jí jen ty fazolky. Doporučila kombinaci s pecorinem, červeným vínem a prosciutto crudo. Koupil jsem rovnou pytel, abych měl záminku ke koupi pecorina, záminku ke koupi vína nepotřebuju. Chuťově je baccelli mírné zklamání, vidím to jako doplněk pecorina, šunky a vína na jaře, kdy ještě moc další zeleniny nedozrává. Číst dál
Na úvodní fotce jsou Linguine al tonno, pomodori secchi, capperi e olive. 8 E. Malý bar v Ponteginori a asi nejlepší pasta, co jsem kdy jedl. Vaří obědy pro místní, jezdí sem jíst i z vinařství Marchesi Ginori Lisci (asi 10 kilometrů). Na menu mají dalších čtrnáct past, všechny za jednotnou cenu osm EURO. Na odchodu jsem si přikoupil základní Vernaccii od Panizzi (15 EURO), protože jsem na ni byl zvědavý a nechtěl čekat, až si domluvím vizitu ve vinařství. Čtrnáct klasických receptů na pastu mi vrtá hlavou. Vymejšlím, kam pojedu příště, hlavně aby cesta vedla přes Ponteginori. Ještě že mám dost času! Číst dál
(Fotka je z ranní zdravotní procházky, abych všechny příspěvky nezačínal jednotvárně fotkou lahve.) Víno je náhodný nákup ve vinotéce v toskánské Cecině. Na jednu stranu si vinotéka zaslouží nejvyšší doporučení. Před rokem jsem tam našel Vino Nobile di Montepulciano z Gracciana (znáte ze Skleničkových bedýnek!), letos měli Barco Reale (12 EURO) i Carmignano Santa Cristina 2019 (20 EURO) z Fattoria Ambra (ano, znáte ze Skleničkových bedýnek :-) Člověk by si (s radostí) řekl dobrá vinotéka, ale když jsem se ptal slečny za pultem, kdo vyrábí Vino Sfuso, sudovku, kterou stáčejí do pet-lahví, pravila, že Toscana. Nenechala se obměkčit a nevyzradila, kdo vyrábí víno za 2 EURO litr. Přesto mi to vrtá v hlavě. Ve vinotéce měli asi čtyři nerezové tanky, ze kterých víno stáčeli. Jestli se mi zdejší pobyt protáhne, možná si pořídím čtyři petky a napíšu degustační poznámky. Vzhledem k ceně vzorků se na tom nedá prodělat! Číst dál
Pro některá vína bych už mohl mohl zavést rubriku „povinné cviky“ a Antinoriho Vermentino by mohlo být první. Byla by marnivost hledat v kterém roce jsem ho na blogu popisoval poprvé, ale každý rok jsem zvědavý, jaký bude další ročník. Tentokrát jsem dojel do místa ubytování v Toskánsku před třetí odpolední a na Vermentino si vzpomněl ještě v autě, když jsem plánoval první velký nákup v cecinském Conadu. Díky postavení výrobce víno najdete ve všech velkých řetězcích vinotékách, prakticky je nelze minout a díky výrazné ambaláži ani přehlédnout.
