Pergolaia 2009

V komentářích k padesáté bedýnce jsem psal o dvou možnostech sestavení, tedy Sicílie z jednoho vinařství nebo mix různých vín, ideálně z několika vinařských oblastí. Na Sicílii jsem napsal (Marsala!) a čekání na odpovědi si krátím zkoumáním možností druhé volby, tedy vzpomínkami na vína z nedávných i dávných bedýnek. Jedno z (pro mě soukromě) důležitých vín byla toskánská Pergolaia, moderní Sangiovese z biodynamického vinařství Caiarossa. V posledních letech jsem ji zanedbával a hledal za ni náhradu. Už několikrát jsem měl dojem, že jsem ji našel, ale pondělní večer to zpochybnil.  

Pergolaia je zázrak, protože vinice vysazené v letech 1999 a 2000 by v ročníku 2009 ještě neměly dávat víno schopné dlouhé archivace. Přesto je Pergolaia 2009 svěží, hutná, koncentrovaná a plná síly a zdá se, že do roku 2019 hravě vydrží, pokud ji máte. Moje vysvětlení spočívá v dobře vysazených vinicích. Na suchých a sluncem rozpálených toskánských svazích vysadili vinice s hustotou přes 9.000 keřů na hektar, kde každá rostlina musí bojovat o živiny se svými sousedy. Takto vysazené vinice zřejmě zapouští kořeny do hloubky. Už jsem kdysi psal o poznámce odposlechuté od moravských vinařů: Nemůžeš vysadit staré vinice! a o tom, že to sice vypadá logicky, ale je to úplně naopak. Jestli se chcete dožít koncentrovaného vína, které bude mít schopnost soupeřit s časem, musíte vinice vysazovat úplně jinak, jako staré… kdo udržuje meziřadí široké, aby jím projel traktor, ten se vína ze starých vinic nikdy nedočká. Toskánské vedro ve vegetačním období je další faktor, jak pro kořeny révy tak pro biodynamické hospodaření (ve vegetačním období pršelo vždy jednou v měsíci, obvykle kolem patnáctého, psal enolog Caiarossy Dominique Génot).

p1300723-pergolaia-2009

Pergolaia 2009 IGT Toscana, Caiarossa
Temně rudá barva s podezřením na absenci filtrace, na nose čerstvé ovoce, lesní plody, alkohol s parfémovými tóny a vzdáleně vůně jehličnatého lesa. Hodně svěží, živé, expresivní. V chuti koncentrované s parádní kyselinou, lesními plody, hlavně ostružinami, ještě stále s mladými taniny. Zpočátku trochu merlotově ovocné (je to směs asi 85% Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon), po dvou hodinách typicky odrůdové po Sangiovese. Ovocný projev je důrazný, koncentrovaný a svěží jako by šlo o mladé víno, se zajímavým slaným závěrem. Je to ten moderní styl, kterému říkám pracovně francouzské Sangiovese. Na rozdíl od tradičního stylu, kdy se Sangiovese dlouho macerovalo se slupkami a dávalo robustní vína nabušená taniny a kyselinou, je francouzské Sangiovese lehčí (přesto má Pergolaia 14% alkoholu), vyrobené s lehkou macerací, s důrazem na ovoce a lehčí projev. Za mě nadšení a 92 bodů/100, a to je jen základní víno vinařství. Ročník 2009 je bohužel vyprodaný, ale chovám naději, že ročník 2012 bude taky zajímavý.

Připomínám říjnovou degustaci v pondělí 24. října na Praze 4, kde můžeme společně přechutnat některá vína z letošních bedýnek. Přihlásit se můžete tady.

3 komentáře u „Pergolaia 2009

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *