Básník by z titulku udělal přinejmenším uspávací říkačku pro děti, ale po třech deci Trebbiana raději zůstanu u žánru, který je mi bližší. Dlužím si poznámky ke dvěma vínům Fattorie Ambra. První je Trebbiano Toscano, kterého mi teď přišlo pár lahví s prvním nákupem. So far so good, ale to druhé je Carmignano Riserva Elzana, které prvnímu pokusu o degustační poznámky bravurně odolalo. V neděli večer jsem lahev vypil a nenapsal ani řádku. Psal jsem přitom blog a nabídky zákazníkům, tiskl adresní štítky a lepil je na krabice vína. Na konci dne byla lahev vypitá, konzument spokojený, a nikde ani slovo poznámek. Tak snad někdy příště, ostatně mám ještě dvanáct lahví. Na úvodní fotce vinařství Fattoria Ambra je vinice Santa Cristina in Pilli.
Trebbiano 2018 IGT, Fattoria Ambra
Podle technických poznámek čisté Trebbiano Toscano (a podle kontraetikety Trebbiano s deseti procenty Vermentina, můžeme si vybrat :-) ze dvou místních cru, Santa Cristina in Pilli a Montefortini s převažujícími vápencovými a pískovcovými půdami. Od letoška s bio certifikátem, ročně dělají okolo pěti tisíc lahví.
Ambaláž je italská klasika oboru levných bílých vín, čirá bordeaxská lahev s jednoduchou etiketou a korkem z drti. Zelená cínová záklopka a zelené písmo na etiketě vnukají dojem zelenkavé barvy vína, ale je to klam. Ve skleničce je čistá světlá slámová žlutá, na nose nevýrazná květinová vůně, až do travnaté zahrady. Po ohřátí (viz závěrečné poznámky) zralé žluté ovoce. V chuti úplně suché, citrusy a žluté ovoce, travnaté s výrazným minerálním tónem připomínajícím křídu nebo vápenec. Málo tělnaté, líbí se mi čistota projevu a svěžest, ale harmonie je to jednoduchá a základní. Je docela důležité nechat víno nadechnout (a ohřát), podchlazené hned po otevření je nepřístupné a nepříjemně reduktivní, o dvě hodiny později ohřáté výrazně lepší. I ta jednoduchá harmonie, kterou jsem pomluvil v předchozí větě, se zvedla, svěžest zůstala a čistota se zlepšila. S chlazením se to nesmí přehánět :-) 12,5% alkoholu.
Prodejní cena by musela být mezi 220 a 240 Kč, což je prokletý segment, kde celou marži sežerou dopravní náklady a každý konzument si vzpomene na několik vín s cenou 250 kaček, která jsou lepší. Takže s pizzou k večeři OK, ale v tomhle cenovém segmentu je zábavnější vína pít než dovážet.