Archiv štítku: Toskánsko

Pár fotek z cesty, Isola Santa a Castiglione

Ještě než začnu nudit fotkama z Castiglione, jedna z Isola Santa. To je malá a špatně přístupná oblast v apuánských Alpách na severu Toskánska. Musel jsem přejet horský hřeben (1000 m.n.m.) a sjet zase pár set metrů dolů, mistrovství světa ve slalomu na serpentinách. Podle střech Isola Santa vypadá na břidlici a je to schované v hlubokém kaňonu, takže teoreticky by tady mohly být první vinice ryzlinku v Toskánsku!   Číst dál

Třikrát Rigoloccio, Maremma

Jak tady vždycky vzdychám nad červeně zbarvenou půdou ve vinicích, protože to značí výskyt kysličníků kovů a mívá to blahodárný vliv na víno, tak v okolí vinařství Rigoloccio (Maremma, Toskánsko, Itálie) se od konce devatenáctého století těžil pyrit a půda je tam hnědočervená. Je to docela nové vinařství, založené roku 2002, procházející překotnými změnami. V roce 2002 si dva kamarádi koupili 23 hektarů půdy pod Monte Calvo poblíž obce Gavorrano (provincie Grossetto, Toskánsko). Devět hektarů z toho byly vinice a oni se rozhodli vyrábět bordeauxské směsky. Pozvali si k tomu enologa Fabrizia Moltarda, který pracoval pro Marchese de‘ Frescobaldi a Angela Gaju. Až v posledních letech začali vína sami lahvovat a prodávat, v době do které spadá Covid, ruská válka proti Ukrajině a nově i palestinská válka proti Izraeli. Nic bych o tom nevěděl, kdybych v pátek večer po návratu z výletu do Castiglione della Pescaia nedostal klasický e-mail s nabídkou vzorků, jakých od Covidu chodí desítky. Obvykle zůstanou bez odpovědi, ale došlo mi, že jsem ten den jel dvakrát kolem odesilatele. Odepsal jsem, ráno jsme si zatelefonovali a odpoledne jsem tam jel na degustaci.   Číst dál

Podzimní svátky karbonické macerace

Vánořní stromečky zatím v italských hypermarketech nevidím, ale jako první vlaštovka Vánoc se objevily hromady Panettone. To jsou vpodstatě italské vánočky – soudím podle toho, že v Čechách se prodávají jen na Vánoce (Kaufland). Tvarem jsou blíž bábovce, ale těsto je vánočkové a typicky obsahují spoustu rozinek a kandovaného ovoce. Na fotce je Panettone klasického rozměru (kilo za 3,90 EUR). S mandarinkovým džemem mám snídaně nejmíň na týden. (Edit: ten výborný džem ze sicilských mandarinek jsem nakonec snědl dřív než Panettone.)  Číst dál

Pipirii, naturální senzace z Toskánska

Ladím formu na dlouhou cestu zpátky do Toskánska. Carmignano i další objednávky jsou rozvezené a rozeslané a Pošta už ve čtvrtek potvrdila, že je doručila. Od nového zákazníka, kterému jsem v úterý vezl hned tři bedýnky, jsem dostal dárek, toskánské naturální víno. Chtěl jsem si ho odvézt zpátky do Toskánska, ale nakonec je otvírám ještě doma. Naturální vinař Marco Tanganelli by jistě neschválil uhlíkovou stopu, která by vznikla následkem velkorysé dopravy jedné lahve do Čech a zpátky do Toskánska.   Číst dál

Sekt z Vermentina

Dlouho jsem kolem sektu chodil v místním hypermarketu. Z etikety je jasné, že půjde o druhotné kvašení v tanku čili Charmat (Vino Spumante di Qualitá Brut), což se považuje za levnější (určitě) a horší (to je otázka…) náhradu „plnohodnotného“ sekundárního kvašení v lahvi. Bylo to den před odjezdem do Čech a cena byla velmi příznivá, tak jsem koupil. Úvodní fotka je z přístavu ve Vadě. Někdy si budu muset přivstat a koupit si ráno od rybářů čerstvou rybu. Na další fotce je infografika na zdi rybářské boudy, sdělující že ryby se prodávají brzy ráno, za úsvitu.    Číst dál

Chianti 2015 od Fontodi


Svoje první Fontodi jsem si koupil v baru v Ponteginori někdy v roce 2010 nebo 11. Stálo 18 EUR a na takové utrácení jsem tehdy vůbec nebyl připravený. Chodili jsme s dětma do baru snídat (italské bary tak fungují, teplý croissant plus cappuccino, dětem croissant a džus) a já jsem lahev Fontodi dva týdny okukoval. Vypravil jsem se pro ni až poslední večer před odjezdem, zlomenej člověk, co se na celý rok loučí s Toskánskem. Objednal si kafe, sundal Fontodi z horní police vinotéky a postavil ho před sebe na pult. Patron mi dal kafe a naúčtoval mi jen Fontodi. Nemluvil jsem italsky, tak jsem jen se zdviženým obočím ukázal na kafe a patron zavrtěl hlavou a mávl rukou, jakože kafe mám k tak velkýmu nákupu zadarmo. Do ČR to vozí Jirka Markuzzi a na jeho degustacích jsem se naučil brát základní Chi Classico každoročně jako benchmark ročníku.   Číst dál

Dvakrát Holubník Svaté Kláry


Slovními hříčkami, které nabízí překlad názvu nejrenomovanějšího sanžimiňánského vinařství Colombaio di Santa Chiara jsem vás bavil už dříve, takže jen stručná rekapitulace. Colombaio je italsky holubník (stylizovaný obrázek holubníku vizte i na etiketách vín) a svatá Klára (1194 – 1253) byla abatyše, které pro asi nejpopulárnějšího katolického světce Františka z Assisi chovala holuby. František proslul tím, že mluvil se zvířaty a v oblibě měl právě holuby. Biskupové sice o ženských řeholních řádech vtipkují, že jsou vyjímkou z pravidla o Boží vševědoucnosti, ale abatyše Klára byla nakonec taky svatořečená (už roku 1255, ale od roku 1958 je patronkou televize a telekomunikací. Vaše mobily ochraňuje Svatá Klára). Podobného renomé dosáhlo vinařství Colombaio di Santa Chiara, patřící rodině Logi – ještě před několika lety to bylo jediné místní vinařství, které se pravidelně objevovalo v žebříčcích TOP výrobců a nejlepších vín. V posledních několika letech se přidalo několik dalších, ale Colombaio má k dobru přinejmenším několikaletý náskok. (Úvodní fotka je ukradená z Facebooku, vpravo je vinotéka, kde jsem dvě Vernaccie koupil.)  Číst dál