Slovními hříčkami, které nabízí překlad názvu nejrenomovanějšího sanžimiňánského vinařství Colombaio di Santa Chiara jsem vás bavil už dříve, takže jen stručná rekapitulace. Colombaio je italsky holubník (stylizovaný obrázek holubníku vizte i na etiketách vín) a svatá Klára (1194 – 1253) byla abatyše, které pro asi nejpopulárnějšího katolického světce Františka z Assisi chovala holuby. František proslul tím, že mluvil se zvířaty a v oblibě měl právě holuby. Biskupové sice o ženských řeholních řádech vtipkují, že jsou vyjímkou z pravidla o Boží vševědoucnosti, ale abatyše Klára byla nakonec taky svatořečená (už roku 1255, ale od roku 1958 je patronkou televize a telekomunikací. Vaše mobily ochraňuje Svatá Klára). Podobného renomé dosáhlo vinařství Colombaio di Santa Chiara, patřící rodině Logi – ještě před několika lety to bylo jediné místní vinařství, které se pravidelně objevovalo v žebříčcích TOP výrobců a nejlepších vín. V posledních několika letech se přidalo několik dalších, ale Colombaio má k dobru přinejmenším několikaletý náskok. (Úvodní fotka je ukradená z Facebooku, vpravo je vinotéka, kde jsem dvě Vernaccie koupil.) 

Nejzajímavější je, že Logi toho dosáhli za pouhých dvacet let. První pozemky koupil Mario Logi od farnosti San Donato v roce 2002, v tom roce zároveň nejmladší z jeho tří synů, Alessio, odešel studovat enologii. Dnes mají 22 hektarů půdy a většina z toho jsou vinice. Soukromě jsem s jejich víny měl problém, který spočíval jednak v cenách (před dvaceti lety bývala Vernaccia běžně za 5-6 EUR a Colombaio mělo výsadní postavení, které umožňovalo vyšší ceny) a jednak možná v mém nepochopení. Pamatuju si, jak jsem jednou jejich základní Selvabiancu 2021 zavrhl, že chutná jako přezrálý Sauvignon, ale za půl roku doma jsem úplně změnil názor. Colombaio možná dělalo vína s delší perspektivou vyzrávání, než bylo zvykem. Dodnes je základní Vernaccia v celé denominaci víno vyrobené v nerezu a lahvované (už) v březnu, dodnes bych od května dal přednost novému ročníku před starým. Ale Colombaio umí překvapit i tomto ohledu.

Selvabianca 2022 Vernaccia di San Gimignano, Il Colombaio di Santa Chiara
Etiketa se stylizovaným holubníkem se mi moc líbí, plastový uzávěr. Ve skleničce je pro odrůdu typická světlá citronově žlutá barva, na nose noblesní vůně s citrusy, žlutým ovocem, květinami. Komplexní, středně intenzivní, zábavná v tom, jak s rozmícháním nabízí stále nové tóny. V chuti má krásný nástup kyseliny se svěžím ostřím, citrusy a žluté ovoce, všechno parádně ohlazené, hladké, středně plné (což je na vpodstatě tenkou Vernaccii hodně plné), živé. 13% alkoholu. Mám rád mladé Vernaccie s ostrou kyselinou, ale Selvabianca je úplný protipól. Působí naopak seriózně (ale ne nudně), je hodně harmonická, i ta závěrečná minerální linka je jen decentní, náznaková, úplné pohlazení.

Campo della Pieve 2021 Vernaccia di San Gimignano, Il Colombaio di Santa Chiara
Jeden a půlhektarová vinice leží pod kostelem San Donato. I přes ročník 2021 je to mladé víno, protože leželo na kvasnicích 18 měsíců v betonových tancích, s pravidelnou batonáží. Není to výlet do světa naturálních vín (i když popis postupu je podobný, včetně spontánního kvašení), ale drobné kořenité projevy v závěru chuti mě donutily vyhledat si technologické informace. Ovšem… to sice umožní odvrátit blamáž ohledně použití / nepoužití sudů atd., ale pravdu to stejně nezjeví. Proč ze všech Vernaccií vyrobených v tanku je právě Campo della Pieve úplně jiná, harmonická, plnotučná a přesto svěží? Nevím, ale 18 měsíců ležení na kvasnicích v betonu není vysvětlení :-)

Stejná etiketa v jiných barvách a celokorek. Ve skleničce je plnější slámově žlutá barva. Na nose zralé citrusy a hodně zralé květy, v chuti zase citrusy, žluté ovoce, nahořklé koření, plnost, naleželost, a velká uměřenost. Zralé ovoce a lehká ruka vinaře. Je to zároveň živé a energické i poměrně robustní (na Vernaccii, která běžně dává tenká vína). Zpočátku působí hodně ovocně, za chvíli je to elegantní, ohlazené, vyzrálé. 13,5% alkoholu,

Místo závěru jen poznámka. Vína Colombaio di Santa Chiara jsou jiná než zbytek San Gimignana, a troufnu si říct, že jsou dál. Už jsem tady mnohokrát opěvoval mladé nerezové Vernaccie s ostrou kyselinou a jednoduchým projevem, ale Selvabianca je technologicky lepší a dokonalejší (jakkoliv mě stále baví ty jednodušší verze).

Připomínám dnešní uzávěrku objednávek toskánské bedýnky s víny z denominace Carmignano z vinařství Fattoria Ambra (včetně pětadevadesátibodového Montalbiola podle Daniele Cernilliho). Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.