Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku. Číst dál
Archiv štítku: Toskánsko
Výborné Vermentino z etruského pobřeží
Steccaia je čisté Vermentino a La Regola je druhé nejbližší vinařství od mého toskánského baráku (úplně nejblíž je Castello del Terriccio). Před třemi roky jsem do Regoly zajel, udělal degustaci a koupil šest lahví na domácí ochutnávku. Steccaia je základní, nejlevnější bílé. Vlajkovou lodí (čili nejdražším vínem na ceníku) byla La Regola, za 70 E. Ta opakovaně získávala nejprestižnější hodnocení italských kritiků, ale… zklamala mě a za nejlepší víno vinařství jsem považoval nejlevnější Steccaiu. Kdybych chtěl mít pavučinku argumentů dokonalou jakou pavouci ráno na louce, musel bych kupovat sedmdesátieurovou La Regolu každý rok, ale to samozřejmě nedělám. Mají pravdu italští kritici, kteří každoročně vybírají drahou La Regolu mezi nejlepší toskánská vína? Nebo má pravdu český blogger Il Bicchiére, který upřednostňuje nejlevnější Vermentino? Číst dál
Vynikající Chianti Ama
Úvodní fotka je z předchozího víkendu, z čekání na úplněk pod Quercetem ve Val di Cecina. Focení úplňku sice nevyšlo, ale zase mám pár fotek toskánského soumraku… Castello di Ama předchází pověst špičkového vinařství. Sídlí v Raddě, má 75 hektarů vinic plus 40 hektarů olivovníků. Založily je v roce 1976 společně čtyři římské rodiny jako společnou investici a vinařský projekt. Enologem je Marco Pallanti, který v letech 2006 až 2012 vedl jako prezident Chianti Classico Consortium a přispěl k zavedení kategorie Gran Selezione. Dnes mají skoro všechny vinice obnovené s hustotou asi 5500 keřů na hektar, což je v zóně Chianti Classico tradiční hustota. Číst dál
Vernaccia a Sangiovese
Jak se fotí úplněk? Blbě. Jel jsem do San Gimignana, že udělám nějaký fotky. Měsíc vycházel zhruba na jihu, představoval jsem si fotky od severní silnice nebo rovnou od Santa Margherity. Geometrie vypadá jednoduše, měsíc je v nekonečné vzdálenosti a druhý objekt naopak blízko. Říkal jsem si to je snadné, zajedu kousek stranou a bude to. V praxi sto metrů stranou znamená zajet do dolíku, ze kterého nevidím měsíc, nebo za lesík, zpoza kterého nevidím nic, a když si konečně najdu místo, ze kterého by se dalo fotit, je už tma a místo fotky mám šedý neostrý flek. Koupil jsem si aspoň dvě Vernaccie, ale druhou z nich jsem raději vyřadil z poznámek. Úplněk se nepovedl.
Číst dál
Napřed nuda a potom skvělý, Chi Classico od Banfi
Po několika pokusech se pomalu začínám smiřovat s tím, že i vína od tradičních, legendárních vinařství mohou být zajímavá (a dobrá). Začalo to Chianti Colli Senesi, což je obecně málo oblíbená denominace, potom jsem s výraznou slevou koupil základní Brunello a Rosso di Montalcino, a furt dobrý. Napotřetí jsem v nejlepší montalčinské vinotéce (Bruno Dalmazio) ulovil Chianti Classico. Nějak se to sešlo, cestou zpátky mi dokonce došlo, že jedu kolem Banfiho sídla Poggio alle Mura, ale fotku jsem neudělal. Místo ní jen černobílý dokument z Val d’Orcia.
Číst dál
Perazzeta
Náhodný objev, doporučení od dávné italské známé. Vinařství Perazzeta sídlí v Montenero D’Orcia, což je na okraji Orcie čili Brunella di Montalcino. Denominace Montecucco, ve které Perazzeta zatřiďuje svoje vína, je málo známá, ale z Montenera je vidět na druhé straně údolí Banfiho Poggio alle Mura. Zajel jsem si pár kilometrů cestou do Montalcina a koupil pár lahví jako degustační vzorky. O Montecucco prakticky nic nevím, vídám jen občas nějaké lahve v supermarketech. Podle první prohlídky je to podobný systém jako (moje oblíbené) Montescudaio, tedy směsi Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon a Syrahem. Zrovna na Syrah jsem byl zvědavý, ale přijel jsem do vinařství bez ohlášení a odjel bez Syrahu. Číst dál
Dvě červená z toskánské Maremmy
Když jsem minule prudil s těmi paďoury, co si jedou do Val d’Orcia fotit cypřiše, tak tenhle hájek jsem fotil už nejmíň šestkrát (třeba tady). Až včera jsem zjistil, že se dá jít sto metrů po silnici, obejít svah a vylézt k hájku zezadu, a že konečně dostanu na fotku kříž bez pozadí. Velcí fotografové říkají, kdo má nohy, ten nepotřebuje velký objektiv… cestou k další fotce jsem se styděl, že mi to trvalo, ale potom jsem si řekl, že někteří paďouři na to nepřijdou nikdy :-) Číst dál
SKB 130, Vino Nobile di Montepulciano
Aby bylo jasné, že se v Toskánsku neflákám – v únoru jsem si splnil letité přání návštěvou slavné degustace Anteprima di Vino Nobile, v březnu jsem si zkušenosti ověřoval na dvoudenní degustaci Terre di Toscana za účasti 133 prvoligových toskánských vinařství. Na místě jsem se ujistil o tom, co tady leta hlásám a co píší i italští bloggeři, tedy že moje oblíbená Tenuta di Gracciano della Seta patří do nejužší místní špičky. Letos je chci přivézt už po desáté a spěchám, protože letos je to poprvé, co místní vinařství uvedou na trh nové víno, Pieve. Bude to zatím nejvyšší kvalitativní kategorie, vyšší než Riserva, tak pojďme na to, než nám to svět vykoupí :-) Číst dál
Bordeauxské červené z toskánské Maremmy
Na březnové degustaci Terre di Toscana jsem ochutnal tři vína vinařství Petra (Suvereto, LI) a byla dobrá. Teď jsem koupil jejich základní směs HEBO v supermarketu za necelých 10 EURO a zase dobrý. Při nejbližší příležitosti koupím další vzorky, ale bojím se, že se moje úvahy budou zase točit kolem jedné myšlenky: je to všechno jen marketing nebo je to doopravdy? Číst dál
Vino sfuso
Úvodní fotka je autentická a názorná, ale bez nápovědy asi neuhodnete, o čem to dnes bude. V místní vinotéce jsem do přinesené lahve koupil sudovku čili vino sfuso, červené z místního (Bolgheri) vinařství Casa di Terra. O výrobci jsem tady už párkrát psal. Je to poměrně nový podnik, 45 hektarů vinic a moderní výrobní budova. Rok založení jsem na webu nenašel, ale zmínky o stáří výsadeb začínají rokem 2002, barák je myslím novější. Na vinicích mají Cabernety Sauvignon a Franc, Merlot, Syrah, Malbec a Petit Verdot, plus Vermentino. Ceny jsou od 18 do 105 EURO, Vermentino od 13. V zásadě to vidím jako moderní podnik, postavený s velkou finanční investicí, a s programem postaveným na vysoké reputaci oblasti Bolgheri. Číst dál
Rialto 2022, Vernaccia di San Gimignano
CappellaSantAndrea je díky majitelům nejsympatičtější místní vinařství, zároveň nejlíp ukryté v kopcích u SanGi. Před deseti lety jsem na dotaz doporučil návštěvu jednomu českému vinaři, po návratu s mírnou výčitkou řekl, že to bylo těžké najít. V následujících letech jsem je hledal dvakrát nebo třikrát, bez úspěchu. S Flavií a Franceskem jsem se potkal už nejmíň třikrát v Itálii a jednou v Praze, ale vinařství jsem v San Gimignanu nikdy nenašel. Jen pro upřesnění, dovážel jsem během času čtyři jiná místní vinařství, okolí San Gimignana mám procestované víc než je běžný český průměr. Naštěstí jejich vína nabízí moje oblíbená sanžimiňánská vinotéka, takže můžu otevřít Rialto 2022 a vzpomínat. Úvodní fotka je z prvního setkání v červnu 2012, druhá je z minulého týdne… Číst dál
Vermentino od Antinoriho a Vernaccia z Columbaia
Vermentino Bolgheri DOC 2024, Tenuta Guado Al Tasso
Stejné víno, nový ročník, už asi po patnácté. Prostě jedno z nejčastěji zmiňovaných vín na blogu, symbol toskánských dovolených. Vinařství patří rodině Antinori a leží „přes silnici,“ hned vedle Tenuty San Guido, která spustila slávu Bolgheri jako regionu a Pietro Antinori se na tom tehdy velkou měrou podílel. Často jsem o tomhle Vermentinu psal, zároveň se do mých poznámek promítaly vlastní předsudky a každoroční posuny v chápání či porozumění vína. Číst dál