Čau lidi, v pátek jsem si chtěl dát volno a nic nepsat. Neskromně jsem spoléhal na to, že vám všem vrtá hlavou středeční nabídka burgundských Pinotů Marka Boutheneta z Maranges, a taky jsem trochu porušil životosprávu při středeční oslavě všeho možného. Zcela náhodně jsem ve sklepě objevil krabici vzorků kralupského mikrovinaře Jirky Macháčka, ejhle Pinot! a vytáhl jsem je na zahradu k odpolednímu grilování oběda.

Blogerské prokletí mi někdy kazí nevínné popíjení na zahradě. Člověk je stále ve střehu a srovnává víno ve skleničce s tisícovkou předchozích. Na druhou stranu, občas se objeví nečekaná perla. Stejně jako před rokem to byla milerka, takže to asi nebude náhoda.

Rulandské modré 2018 má hodně výraznou temnou barvu a koncentrovanou ovocnou vůni. Podobné je to v chuti, dobrá kyselina, hodně ovoce, vyšší koncentrace, až bych řekl nabušené červené. V závěru vyčnívají taniny a zemité tóny, není to úplně sladěné, a měl jsem podezření na vyšší alkohol.

Müller-Thurgau 2018. Vyšší barva, slámově žlutá s teplým červeným odstínem. Na nose svěží citrusy a muškátový oříšek, perfektně odrůdové. V chuti slušně plné, s dobrou kyselinou, ovoce a květiny, příjemně kořenitý závěr. Celkově ani ne svěže mladistvé (to by se automaticky nabízelo napsat o mladé milerce), spíš vyvážené, dospělé.  Při vyšší teplotě vystupuje malý zbytek cukru a dodává vínu hravost, při podchlazení je chuť kompaktnější a serióznější. Dělal to mladý malovinař v malém objemu (odhadem nanejvýš 100 litrů v nerezu, zrovna tak jsem mohl dát titulek Na co jsou vám všechny moderní technologie?) a udělal bezvadné seriózní víno. Tak asi na té milerce něco bude!

Když jsem před mnoha a mnoha lety sestavoval dvě bedýnky z českých vín (Mělník a Žernoseky), čekal jsem, že najdu vynikající Pinot Noir a ryzlink. Nakonec jsem překvapivě našel lepší Vavřinecké a milerky. Just saying :-) Obecně stále platí, že nejlepší Pinoty se dělají v Burgundsku, tak koukněte na aktuální pinotovou bedýnku z Maranges! A objednávejte :-) bez toho to nefunguje.