Dnes poslední díl seriálu, degustační poznámky posledních dvou vín z aktuální nabídky orvietského vinařství Palazzone. Říjnová degustace ve vinařství a následné přechutnání lahví „doma“ v toskánské Mazzantě. Na úvodní ilustrační fotce je umbrijská krajina kousek od Palazzone, v dálce město Orvieto.  

Viognier 2020 Umbria IGT, Palazzone
Historku, jak si Giovanni Dubini prosadil Viognier v dobách, kdy v Umbrii ještě nebyl schválený ani pro IGT, jsem tady už vypsal několikrát, takže přejdu rovnou k degustaci. Výraznější citronově žlutá barva, na nose ovocná a citrusová aromata, zralost a svěžest. V chuti úplně suché až do prachové textury, zrale ovocné, citrusové, lehké, s nižším alkoholem (na horkou Umbrii je 12,5% alkoholu málo). V závěru lehce kořenité a výrazně minerální stejným stylem, jaký mají všechna bílá vína z Palazzone. Po prohlídce sklepa vykopaného v tufových vyvřelinách tomu pracovně říkám tufová mineralita, ale je to jen soukromé označení. Ve srovnání s Orvietem neb Grechettem z Palazzone je to konečně lehké živé bílé, kde svěžest a ovoce převládají.

Vendemnia Tardiva 2018, Orvieto Classico Superiore DOC, Palazzone
Slaďák s 11% alkoholu. Odrůdově je to Grechetto, Procanico, Malvasia a Sauvignon Blanc, všechno posbírané pozdě na vrcholu zralosti, poměrově neurčité podle toho, jakou zralost ročník dal. Soukromá odbočka: v červnu 2016 jsem byl v Palazzone poprvé, před polednem bylo 39 stupňů. Když mi Giovanni vykládal, že dělá botrytický slaďák ze Sauvignonu, myslel jsem, že kecá. Kde by se v tom suchém horku vzala botrytis??? Ukázal mi potok na dně údolí a vysvětlil, že Sauvignon je vysazený u potoka a v září se tam stahují ranní mlhy, s nimi přichází i plíseň. Pokračování technických dat: lisují se celé hrozny a víno zraje v nerezových sudech. Dávají mu čas, aktuálně se prodává 2018.

Jednoduchá etiketa svádí k podcenění. Ve skleničce je tekuté zlato, zářivá zlatožlutá barva. Na nose med, propolis, zralé až přezrálé hrušky máslovky. V chuti podobně, botrytis, med, hrušky a sušené meruňky. Vyvažuje to slušná kyselina, ale prim hraje zralé ovoce a med. Projevem mladé, kopíruje to zrnitost zakousnutí do zralé hrušky, nahořklou sladkost včelího medu, a určitě se bude tři až pět roků zlepšovat. Náhodou mám v chladničce Gorgonzolu s mascarpone s dokonale kokosovou chutí a s vínem to jde krásně dohromady.

Pozor reklama! Dnes (v pondělí) je uzávěrka objednávek adventní bedýnky moselských ryzlinků Weingut Karl Erbes. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.