Vlašák od Peřiny, poctivá remíza

Mainstreamová klasika, vlašák od vinaře, o kterém i ti největší pražští světáci mluví jako o PANU Peřinovi :-) Při pátečním rozvozu vína na severní Moravě jsem dostal lahev darem. Takové lahve někdy padají do kategorie Nevhodný dar, ale když jsem uviděl typickou etiketu se zlatou siluetou Pálavy, popadl jsem lahev s upřímnými díky.

Vzhledem k obrovské reputaci vinaře jsou ta vína vlastně málo známá. V Praze vlastně vím jen o jednom velkoobchodě, kde jsou k dostání. Web vinařství (tady) ukazuje nemoravsky mírné ceny, spolu s ikonickou kvalitou je to radost nakupovat :-) bohužel v aktuální nabídce vidím samé pozdní sběry z roku 2018, žádný kabinet. Jestli mě paměť neklame, Zdeněk Peřina byl prvním sklepmistrem Mikrosvínu Mikulov a zakladatelem slávy vlašáků z Mikrosu. Před několika lety jsem dodával víno do pražské vinotéky, která si nepřeje být jmenovaná. Vnutil jsem tam i karton Peřinových vlašáků, aniž bych z toho měl zisk, jen tak pro dobrou věc. Jiný dodavatel to majiteli pohaněl s tím, že ta vína nejsou dost bio. Majitel další vlašáky odmítl a nahradil je alsaskými ryzlinky J. Geiler, které mnozí z nás znají za 120 kaček z řetězce Albert. Budu se opakovat, ale Peřinovy vlašáky jsou prostě málo známé :-)

Ryzlink vlašský Goldhamer II 2018 pozdní sběr, Zdeněk Peřina
Zelená bordeauxská lahev, celokorek a záklopka s povinnou vlaječkou, kterou vymyslel Svaz Vinařů jako zástěrku maskující přísloví o nažraném vlku a celé koze. Ve skleničce je čistá, plná citronově žlutá barva a nápadně vysoká smáčivost. Ve vůni zralé citrusy, luční květiny a zralé až přezrálé žluté ovoce, medové tóny. Alkohol a koření, spolu s těžkou vůní příznaky, že horký ročník bude na víně poznat. V chuti výrazná kyselina, zralé citrusy a žluté plody. Přesto v chuti trochu ploché, s hrubším závěrem. Úvodní svěžest, nesená kyselinou, se rychle ztratí a v těle je příliš výrazný alkohol (13,5%). Není to špatné, stylově je to Peřinův vlašák, ale na můj vkus se na něm hodně podepsal horký ročník, přezrálost a vyšší alkohol. Druhý den v otevřené lahvi je víno znatelně harmoničtější, zmiňovaný hrubší závěr se ohladil, ale přesto bych čekal víc svěžesti a lehkosti. I když odhlédnu od toho, že z Peřinových vlašáků mi byly bližší kabinety, je to jen remíza.

1 komentář u „Vlašák od Peřiny, poctivá remíza

  1. O „PANU“ Peřinovi se hovoří v souvislosti s jeho otcem a ten je z Drnholce.
    V Mikrosu byli oba dva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *