Montagny jako reklama na Chardonnay

Čtvrteční večer doma jsem režíroval jako rozloučení s létem, jen pravidelné odpolední plavání v písáku jsem nestihl. S dcerou jsme grilovali klobásy, vepřovou panenku a papriky, zajídali jsme to čerstvě ustřiženými hrozny Modrého Portugalu, okurkami a rajčaty. Nerad se loučím se zářijovými vedry, spíš vymýšlím, jak si léto prodloužit.  

Nad včerejším příspěvkem jsem přemýšlel, jestli závěr o Chalonu a Maconu není příliš motivační až reklamní. Nakonec zapůsobil motivačně na mě, ponořil jsem se do toho a výsledek předení konspirace přišel v podobě (dlouho nepřítomného) nápadu na další Komunitní Bedýnku. Už bylo na čase, právě jsem vydal poslední orvietskou bedýnku a toskánská vína z Montepulciana zbývají v množství, které akorát vystačí jednomu chudému bloggerovi na zimu. Bílou burgundskou bedýnku mi na jaře překazil úraz a pětiměsíční marodění, když jsem se rozkoukal, byla nejlepší vína už vyprodaná. Několikrát jsem psal vinařům dotazy, ale žádná odpověď nepřicházela, Ve čtvrtek ráno mi oznámili Berthenetovi z Montagny, že už nalahvovali a prodávají ročník 2015 a hned na to i jedno další a velmi nadějné vinařství z Maconu. To musel přivolat ten včerejší text :-)

Vína z ročníku 2015 předchází tak skvělá pověst, že bych je klidně objednal bez ochutnání, ale u ranního kafe jsem si v duchu sesumíroval hned tři bedýnky z burgundských patnáctek. To se určitě nepovede, ale rozhodně je chci napřed ochutnat a vybrat si z nich. Nejradši bych se sbalil a jel degustovat, ale začal jsem tím, že jsem z chladničky vytáhl asi poslední lahev Mont Cuchot od Bertheneta.

blog-p1300304-mont-cuchot-2013-berthenet

Montagny Premier Cru Mont-Cuchot 2013, Jean-Pierre Berthenet
Stále považuju za Berthentův majstrštyk cuvée Vieilles Vignes, ale když jsem loni na jaře přivezl první paletu, nejvíc mě bavila právě Mont-Cuchot. Staré keře jsou z barikových sudů a byly ještě zavřené a nepřístupné, Mont-Cuchot je z nerezu (s malým podílem barikových sudů). Dokud bylo víno mladé, barikový sud se v něm hodně prosazoval, ale základem bylo ovocné Chardonnay z nerezu. Když jsem ve čtvrtek přemýšlel o opakování nákupu, zajímalo mě především, jak se vyvíjela vína z loňského dovozu.

Na Berthenetových lahvích se dá poznat podíl barikových sudů. Základní nerezové Chardonnay je v obyčejné lahvi burgundského tvaru, s rostoucím podílem barikových sudů lahve baňatí a nabývají na stylizované expresivnosti :-) Barva je klasická zlatožlutá burgundská, vůně hodně ovocná (citrusy, málo vyzrálé tropické ovoce). Podle mých poznámek z degustace ve vinařství 10-20% barikových sudů, na nose to už dnes ani není poznat. V chuti výborná kyselina, středně plné a nesené zralým ovocem (citrusy, tropické ovoce a jablka), lehce oříšky a minerální pohlazení. Slušně dlouhé s postupně mizející dochutí. Už úplně vyzrálé, projevem typická (tak přesně akorát nabušená) šardonka z nerezu. Přiměřených 13% alkoholu. Pokud jde o archivaci, tak je přesně na vrcholu nebo těsně před ním, podle toho, jak to kdo má rád.

Že se k tomu vracím, ale nedá mi to: úvodní kyselina je naprosto parádní. Ani ne přehnaná, ani ne schovaná, je krásně cítit, je ovocná, ale není příliš důrazná. Fakt krása.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *