Francký Flint a stýskání ze zákazu vycházení

V úterý ráno se zdálo nejlepší zůstat v posteli, kromě dvou telefonátů jsem neměl nic na práci. Povinnost mě donutila, musím se starat o matku. To znamená přinejmenším snídani, oběd a večeři (a komentáře o počasí a dopravě na přilehlé silnici, námět na film pro Felliniho). Přišlo několik zpráv z Itálie, Beppe Rigoli nalahvoval Barco Reale di Carmignano 2019. Spočítal jsem ceny současným kurzem EURO a vypadalo to snesitelně, ale potom přišla zpráva z Mosely. Stefan Erbes chce příští týden lahvovat a ke čtyřem už vyzkoušeným suchým a polosuchým pozdním sběrům přidá dvě nová vína. Pokračování textu

O čem sním, když náhodou spím

Nouzový stav pokračuje a lidem zavřeným doma hrabe. Zkouším pít víno a ještě několik dalších věcí, které si raději nechám pro sebe. Banksy pracuje doma (a jeho manželka to nesnáší). Někdo si dělá pořádek v knihovně (Roztřídil jsem si knihy na ty, které jsem nikdy nečetl, ty, které nikdy číst nebudu a ty, které bych býval raději nečetl, Beck).   Pokračování textu

Sylván a ryzlink z franckého Röttingenu

Předem veliký dík účastníkům aktuální francké koronavirové bedýnky! Bral jsem to od počátku jako soukromou vzpouru proti karanténě, zákazu vycházení a blbým kecům o hranicích zavřených na dva roky (pan prezident teď doporučil jen rok, děkujeme!). Můj dopravce mi rozmlouval víno z Itálie, ale přimlouval se za Německo (žádný problém!), což se dokonale potvrdilo. Až při psaní textu jsem si vzpomněl na starý spirituál We Shall Overcome, ze kterého (zřejmě) i naše věrchuška odvodila hashtag #spolecnetodokazeme nebotaknějak. Zkušenost posledních čtyř týdnů učí, že společně to dokážeme, ale jedině jaksi… vládě navzdory, včetně kurzovního lístku jako na houpačce.   Pokračování textu

Alsasko a pravidelné návraty


Pravidelní čtenáři vědí, že mě Cave de Hunawihr a jejich Pinot Noir 8 provází už dlouho. Asi od roku 2006, kdy jsem byl v Alsasku poprvé. Soukromé fotky dokazují, že jsem tehdy byl i hunawihrském družstvu, ale Pinot 8 jsem asi objevil až později. Tehdy (pro mě) byly alsaské Pinoty Noir nečitelné a bez jednotného stylu, Osmička si už přes deset let drží jasnou linii. Na blogu by se našly degustační poznámky k mnoha ročníkům, co bych dneska dal za jednu vertikální ochutnávku všech ročníků popsaných na blogu.   Pokračování textu

Vinařstvím roku 2019 se stalo VICAN rodinné vinařství

Tisková zpráva: Vítězem desátého ročníku soutěže , pořádané Svazem vinařů ČR, se stalo VICAN rodinné vinařství, které zároveň zvítězilo v kategorii střední vinařství s produkcí do 250.000 litrů za rok. V kategorii malé vinařství do 50.000 l/rok uspělo Gala Vinařství, a.s. a v kategorii velké vinařství nad 250.000 l/rok komisi nejvíce zaujal Vladimír Tetur.   Pokračování textu

Tauberschwarz R

Už v pondělí jsem zmiňoval randersackerského vinaře Martina Schmitta, který chválil Hofmannova červená vína. Röttingenští Hofmanné (abych použil moravské skloňování, na horní fotce Hofmannovi v Praze) jsou vyhlášení pěstováním autochtonní odrůdy Tauberschwarz, mají asi 15% z celkové rozlohy výsadeb. Tauberschwarz je odrůda téměř neznámá a spojená striktně s říčkou Tauber, která se klikatí Frankonií kousek pod Würzburgem. Zájem o podobné extravagance je druhou stranou mince, která má na líci právě velké, klasické odrůdy a jejich typické regiony. Pokračování textu

SKB 83, koronavirová bedýnka

V srpnu 2018 jsme s německým vinařem Jürgenem Hofmannem dělali v Praze degustaci jeho vín. Na závěr se mě jeden z účastníků zeptal, která z dvanácti vzorků pokládám za nejlepší. Řekl jsem, že (samozřejmě…) oba kabinety, Silvaner a Riesling, a tazatel se zatvářil zklamaně. Dodal jsem na usmířenou, že to může mít každej jinak. Když jsem potom v listopadu byl u Hofmannů a znovu jsme chutnávali všechna vína, zase jsem si ověřil, že pro mě jsou nejlepší sylvánský a ryzlinkový kabinet. Čistotou, typickou precizností, ale taky vyjímečným charakterem, který je daný atypickým půdním složením. Oba jsou )plně suché, jak se říká v Německu: suché jako Franky. Na úvodní fotce mi sice Jurgen pózuje u barikových sudů, ale já mám nejraději jeho jiskrné, čisté a báječně pitelné kabinety.   Pokračování textu

Pijeme doma a Pinot z burgundského Santenay

K současné koronavirové nákaze a způsobům, jak ji překonat, jednu poznámku. Když je společnost rozdělená prezidentskou volbou 50/50 a trestním stíháním premiéra 70/30, tak ji ani čínská nákaza nesjedností. Rozdělená společnost bude společnému nepříteli čelit mnohem hůř, než společnost „táhnoucí za jeden provaz,“ abych použil známé klišé. Když premiérovi 70% obyvatel nevěří, nezačnou mu věřit ani poté, co zavře hranice a zruší svobodu shromažďování. Falešné výzvy ke sjednocení nepomohou a v časech ohrožení se teprve ukáže, jak velká chyba bylo, že společnost nechala na místě premiéra člověka trestně stíhaného, vydíratelného, s břemenem pochybností a nedůvěry. Teď už se jen můžeme dohadovat a věštit, kdo v krizi ztratí víc – jeho podporovatelé nebo oponenti?   Pokračování textu

Šardonka z Maconu aneb všechno je jinak

Ach kdeže loňské hejty jsou? Pomoc se včerejšími problémy s instalací programů na nový notebook jsem našel na místě nejnepravděpodobnějším, na placené zákaznické lince Microsoftu! Notebook je už téměř funkční s vyjímkou poštovního klienta, mikrosoftí pošta ve Win10 se mi zdá nezpůsobilá pro kohokoli, kdo dostává víc než tři zprávy denně. Leč dost stížností, měl jsem z toho tak povznesený pocit, že jsem zajel do blízké obce pro slaninu, šunku a paštiku, a vystrojil krásnou večeři. Na úvodní fotce je místo večeře hrad mezi Maconem a Cluny. Původně jsem chtěl psát o tom, že ve středověku pili vojáci víno místo vody, protože po samotné vodě měli průjmy a horečky. Dezinfikoval vodu alkohol nebo kyseliny? Nabízí se napsat, že tehdejší vína mívala nižší alkohol, ale zrovna ve čtrnáctém století to nemuselo platit.

Pokračování textu

Pozdní sběr hejtovací a vzpomínací

Začnu hejtováním: není nad to, když vám v koronavirové krizi se zákazem vycházení doma s dvaadevadesátiletou matkou Wedos zablokuje přístup na blog, protože Windows 10. Od začátku roku s Win10 prudily banky a e-mail na Seznamu, ale všechny obstrukce se mi podařilo obejít. Wedos už ne, tak jsem musel v situaci, kdy příjmy padají k nule a doma mám tak akorát na rohlíky vysolit 10 k za notebook. Hned druhý den jsem zjistil, že mě Microsoft odrbal o tisícovku na Ofisu a že na zas**ný Win10 nejde nainstalovat starej Outlook, Photoshop a spousta dalšího naprosto nepostradatelnýho softwéru. To by jeden musel bejt svatej, aby v takový chvíli chtěl potěšit lidstvo. Doufám, že se budeš smažit v pekle, Bille Gatesi! Jak jsem psal na Facebooku, přišla bída. Žereme kořínky a zapíjíme to kyselou vodou!

Pokračování textu