Dnes o málo známé toskánské odrůdě jménem Foglia Tonda. Stálí čtenáři si vzpomenou, že jsem už přivezl z Itálie do Skleničkových Komunitních bedýnek nejen Vernacciu di San Gimignano, ale i Pecorino a Incrocio Manzoni :o) a mimo bedýnky konzultačně i piemontské Ruché, takže jsem si myslel, že mě italské autochtonní odrůdy jen tak nepřekvapí. To je ale přesně ten pocit, který nečekaná překvapení přitahuje.

Pokud jde o květnovou degustaci vinařů firmy VINOM, nedostal jsem se ani k tomu, abych zveřejnil pár fotek. Tak aspoň se zpožděním dávám výhled z petřínských teras, kde se degustace konala, na Pražský hrad.

Na dalším obrázku už exportní manažerka Tenute Niccolai Anna Carlucci nalévá vzorek vína Foglia Tonda. Výrobce Mannucci Droandi sídlí nedaleko míst mých opakovaných italských dovolených, takže mě objev neznámé lokální odrůdy překvapil. A když o tom přemýšlím znova, je překvapivé i povzbudivé, že zrovna velký dovozce jako VINOM vozí z Itálie kromě všech těch velkých vín (ať už velkých významem nebo objemem prodeje) zrovna minoritní odrůdu jako je Foglia Tonda. (Dodatečně mě kamarád upozornil, že mají taky dvě Pecorina z Marché a možná ještě další špeky pro hledače nekomerčních zážitků :o) Zkrátka jsem vyjádřil podivení nad neznámou odrůdou, paní Carlucci si řekla o vizitku a za týden přišlo další překvapení, e-mail od majitele vinařství Roberta Giulia Droandiho s informacemi o neznámé odrůdě.

Vinařství

Campolucci sídlí v provincii Arezzo, obě větve rodiny mají zemědělské kořeny přinejmenším do 19. století. Dnes je to rodinná farma s bio-certifikací rozděleníá do dvou částí. V Campolucci je vinařství a sklepní hospodářství, leží v oblasti Chianti Colli Aretini. Druhou část tvoří Ceppeto s vinicemi a olivovníky a leží v zóně Chianti Classico (u Gaiole).

(foto Mannucci Droandi)

Foglia Tonda

Foglia Tonda (prý) znamená Kulatý List a je to příběh v Itálii v různých obměnách často slýchaný. Vypráví o staré odrůdě dvakrát zapomenuté a dvakrát vzkříšené. Foglia Tonda je stará toskánská odrůda popsaná na počátku 19. století, ale opuštěná v polovině dvacátého století. Podruhé odrůdu objevili před 25 lety zásluhou doktora Paola Storchi, současného ředitele Istituto Sperimentale per la Viticoltura v Arezzu. Podle poznámek pana Droandiho má Foglia Tonda 50% společné DNA informace se Sangiovese, ale to bude asi překlep. Nejsem expert na genetiku a biologii, ale 50% shodné DNA má člověk například s pivní kvasinkou. To by Foglia Tonda měla k Sangiovese asi tak blízko jako kaktus nebo lišejník. Podle degustace jsou si mnohem blíž, viz dále :)

(foto Mannucci Droandi)

Roberto Giulio Droandi na popud Paola Storchiho nechal vysadit experimentální vinici padesáti starých toskánských odrůd, dvě z nich ho přesvědčily natolik, že výsadbu rozšířil a víno začal lahvovat. Soukromě si myslím, že tohle je opravdové dobrodružství: najít a namnožit starodávnou a prakticky zapomenutou odrůdu, objevit její možnosti a poprvé z ní udělat víno. Nalahvovat ho a poslat do světa!

Vinice má tři hektary, je částečně zatravněná, provádí se zelená sklizeň a hrozny se sbírají na několik průchodů podle zralosti. Odstopkované hrozny se macerují asi 3 týdny a kvasí v malých kádích za promíchávání. Po lisování proběhlo jablečno-mléčné kvašení a osmiměsíční školení ve starších francouzských barikových sudech (druhé a třetí použití). Další 3 měsíce v lahvi před prodejem. Dostala mě závěrečná poznámka pana Droandiho: Doporučená doba archivace: na to musíme přijít společně!

Degustační poznámky: Foglia Tonda 2008 IGT Toscana, Mannucci Droandi

Začnu ambaláží. Klasická toskánská bordeauxská lahev s klasickou etiketou. Na etiketě šestnáctiletá Isabella Mannucci Carafa (babička současného majitele z matčiny strany) na portrétu florenského malíře Stefana Ussi. Ve skleničce nápadná plná barva, temně rudá granátová s hnědým odstínem, barvířka! Voní jako letní Toskánsko, plně, s alkoholem (14,5%) a tříslem, s toskánskými květy a kořením. V chuti hodně plné, s odbouranou kyselinou, tělnaté, ještě plné nasládlých tříslovin. Zralé červené ovoce vyvažuje třísloviny, celek je vyvážený, typicky italský. Výrazné, osobité víno s jasným toskánským původem. Má hodně podobností se Sangiovese, liší se mírnější kyselinou, teplejšími tříslovinami a celkově méně rafinovaným, selštějším projevem. Na petřínské degustaci jsem si napsal „jako starší zemitější Sangiovese,“ doma mě žádná zemitost neruší a podobnost se Sangiovese je zřejmá. Nulaosmička má stále slušnou kyselinu i třísloviny a tak i ještě nějaký čas před sebou.

Nic, co bych chtěl doporučit milovníkům mezinárodních odrůd, ale určitě doporučím milovníkům Toskánska a hledačům autentických dobrodružství.

Závěrečná poznámka: spousta informací v textu pochází z dvacetistránkové PDF-brožury vinařství, kterou mi laskavě poslal pan Droandi. Kdo si ji chcete přečíst celou (je v angličtině), napište mi na e-mail, přepošlu ji. Víno prodává Vinom (v současném katalogu Foglia Tonda není, ale je skladem za cca 560 Kč). Pokud jde o nezávislost degustačních poznámek a hodnocení, tak jsem si víno zaplatil sám :o)