Je to prosté

Je to prosté, milý Watsone! Pachatel se vždy vrací na místo činu a pan Sklenička k osvědčeným vínům. Napřed vysvětlím týdenní pauzu – urputné břišní potíže mě na týden vyřadily z oběhu. První blog po pauze jsem chtěl začít hlubokomyslnou úvahou o málo diskutovaných vlivech na degustaci viína: když už jsem se po pětii dnech cítil fit a otevřel si dobře známé víno (Trebbiano Spoletino 2016 z posledních bedýnek), zklamalo mě. Chutnalo nepříjemně, hrubě, neharmonicky. Chutnalo přibližně tak, jako když máte čtyřicítky horečky a chcete koštovat víno. Potom jsem si pro kontrolu otevřel Vino Nobile 2014 z Gracciana. Stejný problém, podobný projev. Díky deseti+ rokům psaní degustačních poznámek jsem si vypěstoval jistou základní chuťovou paměť, takže jsem usoudil, že chyba je ve mně. Vína jsem zase zašpuntoval a odložil. Druhý den se podle očekávání výrazně zlepšila, třetí den se vrátila do normálu.

P1330729 Měsíc 480

Víc než malé lahvové zralosti jsem to tentokrát přičítal vlastní indispozici. Že zdravotní stav ovlivňuje vnímání vůní a chutí, to intuitivně chápě asi každý, kdo se zabývá degustací vína. Občas mě iritují úvahy na téma proč je tak málo žen – vinařek. Obvykle to autoři smáznou poukazem na to, že vinař musí zvedat těžké sudy :-) a na fyzickou namáhavost práce ve vinařství, takže se pro to líp hodí junáci á la Schwarzenegger a Bruce Willis. Je s podivem, že nikdo ještě v podobných úvahách nepromluvil o tom, že ženám se většinu jejich aktivního věku mění vnímání vůní (a chutí) v závislosti na lunárním cyklu. Z fyziologie je zřejmé, že ženy jsou emocionálně méně stabilní než muži (jedna z mála věcí, kterou jsou moderní ženy ještě schopné na mužích obdivovat, je právě emocionální stabilita), a že s hormonálními změnami se mění i vnímání vůní a chutí. Mnozí autoři si myslí, že ženy mají vytříbenější vnímání aromat (a chutí), ale jedním dechem by také měli dodávat, že se jejich vnímání cyklicky mění. Tolik k časopiseckým rozhovorům „Proč je tak málo vinařek.“

P1200501 Michel Guillard

Gevrey-Chambertin Vieilles Vignes – Aux Corvées 2013, S.C. Guillard
Jeden z mých prvních burgundských objevů, rád se k němu stále vracím. V posledních letech navíc tíhnu k toskánskému Sangiovese a stále víc si pěstuju přesvědčení, že za srovnatelnou cenu dostanu mnohem víc v Toskánsku než v Burgundsku (se současnou akcelerací burgundských cen se se mnou asi nikdo nebude hádat), ale občas najdu vína, která mě do Burgundska vrací a přimějí mě najít na něm zase něco dobrého, bez ohledu na ceníky. V tomto případě jsou to obyčejné kvality, selská zemitost a ovocnost. Tak konečně něco k vínu :-)

BL P1330717 Gevrey 2013 Guillard

Vzhledem malinko kalnější (nefiltrovaný), ale pěkně vybarvený Pinot, rubínovka se světlými okraji. Ve vůni višńový až griotkový tón, zemité aroma, které se postupem času čistí, ale koňské sedlo v pozadí nezapře (taky by se to dalo pojmenovat jako krém na boty). Nepravděpodobná harmonie višní a slepičího dvorku mě ostatně uhranula už u ročníků 2003 a 2004, které jsem poznal jako první. 2013 ve vůni nemá lehkost nulačtyřky, je koncentrovanější, ale s velkým příslibem do budoucna. V chuti je hodně lehká kyselina, nenápadná v nástupu, ale důraznější v těle, višňová, ovocná, dlouhá. Na Pinot je víno slušně plné, koncentrované, přitom zatím spíš selské, vesnické a málo elegantní. „Selskost“ či menší kultivovanost mi nevadí, podle vyšší persistence (a ostatních vlastností, koncentrace a kyseliny) bych mu věštil delší perspektivu ve sklepě. V současném stavu za mě 88 bodů/100.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *