Galadegustace Prague Wine Trophy 2019

Úvodní fotka naznačuje, že namísto nezaujaté a kritické recenze půjde jen o samožerské plkání. Vpravo Stefan Erbes s diplomem BEST WINERY za moselské ryzlinky, vlevo moje maličkost se stejným diplomem za Vino Nobile di Montepulciano pro vinařství Tenuta di Gracciano della Seta. Myslím si, že jsem byl na všech Galadegustacích. Na první ročníky mě organizátorka a šéfka soutěže Šárka Dušková zvala jako bloggera, později blog přerostl do mikrodovozu vína a jako účastník soutěže a sběratel medajlí jsem na Galadegustace chodil vystavovat. Upřímně, pro bloggera (nebo běžného návštěvníka) je to mnohem větší zábava, doporučuju!

Z prvních návštěv Galadegustace jsem psával jakési reporty, později jsem vystavoval sám s pravidelným přispěním moselského vinaře Stefana Erbese, letos už posedmé. Čtyři hodiny u stolku s víny jsou dost náročné, přestože to obvykle děláme ve třech lidech. Problém bývá v tom, že mezi návštěvníky se volně střídají lidé, hledající vinné vzdělání s veselými pijáky, a toto dělení nekoreluje s dělením na profesionální návštěvníky a amatéry. Jako vystavovatel se někdy cítím provinile, jestli se kvůli veselým pijákům minu se zájemci, kterým bych se rád věnoval víc.

Předchozí dva ročníky Galadegustace byly až příliš hojně navštívené, letos jsem měl přes občasné návaly dojem, že lidí přišlo míň a byla klidnější atmosféra. Poprvé jsem se potkal s několika dosud neznámými zákazníky i se someliéry, se kterými jsme společně hodnotili vína, ale soukromě jsme se neznali. Několikrát jsem vyrazil se skleničkou v ruce ochutnat konkurenční vína, což se mi v některých ročnících vůbec nepodařilo. Teď při psaní listuju seznamem vín a 73 vystavovatelů a zjišťuju, co všechno bych býval rád ochutnal, kdybych to věděl a měl čas. Láká mě představa, že příští rok jako vystavovatel vynechám a půjdu na Galadegustaci jako návštěvník…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *