Régnié Exception 2017, Chateau de Durette
Největší překvapení nastalo v závěru degustace, když jsem se podíval do ceníku. Čekal jsem vyšší cenu, ale Exception stojí stejně jako Juliénas (a je levnější než Moulin à Vent). Nabušené ovocem, koncentrované a elegantní, za mě možná nejlepší z aktuálních beujolaiských bedýnek (Morgon Hommage jsem špatně spočítal a nezbyla na mě ani lahev). Pokračování textu
Živé vydání Skleničkova blogu přinese ochutnávku vín z šesti Cru Beaujolais od čtyř vinařů. Jmenovitě jsou to Moulin à Vent, Fleurie, Régnié, Morgon, Chénas a Côte de Brouilly a vinařství Chateau de Durette, Louis-Claude Desvignes, Mee Godard a Paul Janin. Make Beaujolais great again! Pokračování textu
Nejstručnější poznámky z loňské degustace jsem měl právě u Chénas Fidelité: krásné. Nic víc. Je to už devět měsíců a šlo o tentýž ročník. Vínu jistě mohou pomoci další měsíce nebo roky archivace, ale tyhle odhady bývají ošidné a je lepší, když si je udělá každý sám podle vlastní degustace.
Chénas Fidelité 2017, Chateau de Durette
Pokračování textu
Make Beaujolais great again! Jako program na důchod to vypadá skvěle: koupíte si velký dům v Régnié (Beaujolais), zrekonstruujete ho a přesvědčíte pár kamarádů, aby si koupili v okolí vinice, že budete dělat víno.
Cassis! Jen krátká aktuální vsuvka do Týdne s Beaujolais – vyprosil jsem si malou lahvičku domácího Cassis. Na rozdíl od burgundských předloh nemá pouťovou etiketu a dokonce ani není filtrované, ale kalné. Barva není úplně čistá, ale tím výčet nedostatků končí. Krásně voní, černým rybízem a vanilkou, má dokonale jemnou chuť s černorybízovou dření, spoustou jemného koření včetně už jmenované vanilky a naznačeným vinným charakterem. Černý rybíz maceroval čejkovický kuchař René B., kromě mnoha druhů koření použil i slámové víno. Výsledek je nejmíň o třídu jemnější a ušlechtilejší než cokoli co jsem kdy přivezl z Burgundska, včetně Cassis od vinařů. Myslím, že máš něco úžasnýho a pražské restaurace by ti měly utrhat ruce :-) Přimlouvám se za koupi metráku rybízu a výrobu aspoň hektolitru Créme de Cassis! Pokračování textu
2016 Ürziger Würzgarten Riesling Kabinett trocken, Weingut Schmitz – Bergweiler
12% alkoholu a ZERO cukr! Chtělo by se napsat, Konečně to, co jste hledali, ale v Radio Days to Woody Allen formuloval mnohem líp: Další šťastný Američan, který si přišel na své!
Podle analytik asi 7,4 gramu kyselin a 0,5 gramu zbytkového cukru, takže echt suché. Zářivá a slušně plná citronově žlutá barva. Na nose plnější vůně, zralé citrusy a lipový květ, intenzivní a koncentrované. Dobře známý ovocný projev Würzgarten, zdá se mi důraznější a příjemnější než dva předchozí ryzlinky z bernkastelských Graben a Badstube. V chuti pěkná a výrazná kyselina, citrusový nástup, slušná koncentrace a úplně suchý projev. Mně tam aspoň pár gramů zbytkového cukru chybí, z Mosely a zvlášť z Würzgarten ho čekám. Slušně dlouhé a vzorně čisté, podle poznámek z předchozích čtyř vín jasně nejčistší ryzlinkový projev chuti. Výrazný kamenitý závěr a slaná dochuť, krásně minerální. Za mě hodně dobré a z pěti zatím vyzkoušených ryzlinků vinařství nejlepší.
Dobrá zpráva pro několik desítek čtenářů, kteří se přihlásili do božoléských bedýnek: Beaujolais přijelo! Jednání s vinařstvím proběhlo nečekaně rychle. V pátek přišlo potvrzení, že platba proběhla a můžeme naložit víno. Volal jsem dopravci a dozvěděl se, že v Beaujolais je 10 stupňů nad nulou a v noci bude (plus) pět. Druhý den ráno jsme vykládali a v Čechách bylo nad nulou. Zase měl pan Sklenička kliku! Pokračování textu
Malý krok pro lidstvo, velký skok pro pana Skleničku: víno z Chateau de Durette jsem objednal a zaplatil, příští týden by mohlo přijet. Podle počasí a dostupnosti náklaďáků, budu napjatě sledovat předpovědi počasí. Nastala jedna změna, základní Cote de Brouilly bude nahrazeno „vyšším“ CdB Les Fournelles za stejnou cenu. Tedy Fournelles je asi o 60 kaček dražší, ale bedýnkáři vesměs zaplatili předem a jednu takovou náhradu bedýnkový rozpočet unese. Pokračování textu
Ještě jednou moselské ryzlinky a několik poznámek o vínech bernastelského vinařství Schmitz – Bergweiler. Dostal jsem se k nim náhodou. Minulý týden jsem měl v Praze program se Stefanem Erbesem (jehož vína už šest let dovážím) a Stefan s sebou přivezl kamaráda Jürgena Schmitze. Řekl jsem si o vzorky a Jürgen je přivezl. Jürgen Schmitz pochází z Ürzigu (proto tratě na Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen), ale vinařství samo sídlí v Benkastelu (proto tratě Bernkasteler Graben a Badstube). Zaujal mě důraz na suchá vína a hlavně netypické suché kabinety, proto ten výběr vín. Pokračování textu
Úvodní fotka dokumentuje účel pražské návštěvy. Stefan Erbes přijel převzít diplom BEST WINERY***** na Galapřehlídku soutěže Prague Wine Trophy. Byla to jeho šestá cesta do Prahy a pátý diplom. Protože vína přihlašuju a soutěžím jako blog sklenicka.com, mám všech pět diplomů. Je jich plná chodba a další není kam dávat :-) Pokračování textu
Kostelík nad Fleurie (foto nahoře) přitahuje z dálky pozornost ze všech koutů Beaujolais víc než slavný Větrný Mlýn (foto dole), ale nikdy se mi nepovedlo ho dobře vyfotit. I kvůli tomu tam rád pojedu znova a v lepším počasí – i když to bude mít jednu nevýhodu, vinaři na mě nebudou mít tolik času jako teď v únoru. Ještě než se pustím do reportů z návštěv vinařství, měl bych dát obecnější úvod. Z bdegustací a hovorů s kamarády vím, že Beaujolais spojují s fenoménem Beajolais Nouveau, mladým vínem distribuovaným v listopadu jen na oslavu úspěšné sklizně, nic víc. Mnoho lidí si pak Beaujolais spojuje s Beaujolais Nouveau vyprodávaným v supermarketových akcích o dva roky později za padesátku – to je zločin zralý na popravčí četu a zároveň jev, který přispívá k ekonomické stagnaci regionu. Jak je to vlastně s Beaujolais? (opakuju text z února 2015. V souvislosti s aktuální beaujolaiskou bedýnkou se to může hodit. Vždycky mě překvapí, kolik lidí si plete klasické Beaujolais s profláknutým Beaujolais Nouveau.) Pokračování textu
Při organizaci a přípravě degustace vín musíte myslet na spoustu věcí současně. Kolik přijde lidí, kolik máte vín a kolik porcí jídla k tomu, radši víc než míň ale zase jídlo musíte objednat pět dní předem a večer před akcí se určitě dva nebo čtyři odhlásí. Když potom na začátku degustace prezentujete to nejlepší sushi v Praze od sushiqueen.cz, tak zavtipkujete, ať si to nikdo nezapomene vyfotit. Protože za hodinu už bude pozdě. Doma jsem zjistil, že mám jen tuhle rozmazanou fotku z mobilu čtvrt hodiny před začátkem degustace. Prostě když to budete dělat dost dlouho, tak nejspíš uděláte všechny chyby, které se udělat dají. Ale nakonec to myslím prošlo docela dobře a bylo to fajn :-)
