Ciao ragazzi! Dnešní blog bude asi nesrozumitelný a zbytečný pro všechny, kdo nemilují zeleno-bílo-červenou trikolóru. S věkem se u mě stupňují neznámé alergie, které zmizí pokaždé, když přejedu Rýn nebo Alpy. Dnes o Alpách a o slastném pocitu bolesti v uších, který se dostavuje, když prosvištím stočtyřicítkou z Brenneru do pádské nížiny. Když u Bologni nastavím tvář slunci a těším se na toskánské cypřiše.
Hlavně zodpovědně! – připomínám nejzábavnější myšlenku končícího víkendu. Dobře vím, že sám si nemám na co stěžovat. Lockdown jsem využil velmi zodpovědně. Týden, ve kterém jsem otevřel čtyři lahve moselského ryzlinkového sektu, dvě lahve Sangiovese z Gracciana a další dvě lahve burgundských Chardonnay nemůžu označit za promarněný, přestože jsem dva večery v týdnu abstinoval. Ale výběr vín byl to trochu stereotypní a doba žádá rozmanitost! V noci na sobotu přijela zásilka moselských ryzlinků od Erbesů. Vyložil jsem paletu v půl páté ráno, takže tradiční večírek s novými lahvemi jsem musel odložit na další den. Pokračování textu
Letem světem. Export francouzských vín z údolí Rhony do USA a Číny se na začátku roku 2020 propadl o 45%. Zlé jazyky tvrdí, že v USA v listopadu vzrostl prodej sektů. Po několikerém přepočítání hlasů prezidenstských voleb si někteří Američané stěžují: Kolikrát ještě Biden vyhraje? Nemám dost šampaňského! Pokračování textu
Čtvrteční prodloužení nouzového stavu mě nijak nezklamalo. Očekával jsem, že Babišova vláda bude potřebovat víc času na rozmyšlení, jak utratit všechny povypůjčované miliardy a nadělat co největší zmatek, aby její členy pokud možno nešlo trestně stíhat za všechny škody. Pokud jde o epidemii, doporučuju tohle video s Jaroslavem Flégrem. Než mě někdo osočí z nekritické podpory zrzavého parazitologa, tak napíšu, že jsem před mnoha lety přečetl jeho knihu o zamrzlé evoluci a nějaké poznámky o toxoplasmóze, takže mě jeho letošní vystoupení nepřekvapila. Pokračování textu
Je to kampaň, jak říká vůdce lidu a prorok Agrofertu. Soukromě mě teď baví sjíždět Berthenetovy šardonky i Aligoté, ale občas se musím přesvědčit, jak si stojí moselské ryzlinky, které chci dovézt na začátku prosince z vinařství Karl Erbes. Slaďáky jsem projížděl nedávno, před přihlášením na soutěž Prague Wine Trophy, a nové kabinety 2019 se právě teď v listopadu dostávají do nejlepší formy. Sjíždím dvouleté suché pozdní sběry, za mě jsou pořád ještě lepší než stejná vína z ročníku 2019. Pokračování textu
O svátečním večeru jsem podlehl panským choutkám. Navnadil jsem se vládními sliby o bezpečném nakupování v liduprázdných hypermarketech, kde bude, podobně jako v Louis Vuitton, víc prodavaček než zákazníků, a otevřel si dvě nádherná bílá vína z Burgundska. Na burgundské bedýnce s pěti bílými Premier Cru je nejlepší srovnávání jednotlivých vín. Berthenety kupuju už čtrnáct let a od roku 2015 dovážím vždycky několik jejich Premier Cru, která se vždy výrazně liší. Pokračování textu
Prvního listopadu to bylo osm let, co jsem přivezl prvních 300 lahví z moselského vinařství Karl Erbes. Prodaly se za týden a hned jsem objednal další. Od té doby byl Stefan Erbes sedmkrát v Praze, jestli dobře počítám, tak to bylo 13 degustací, které jsme společně odvedli na několika místech v Praze. Postupem času se zdá být jasné, že letos v lednu degustace kvůli všemožným covidovým omezením nebudou, ale stále si můžete objednat víno domů. Pokud jde o vybírání vína a hledání novinek, stál letošní rok za prd – za celý rok jsem byl jen dvakrát ve Frankách a jednou na Mosele. Toskánsko bylo nedosažitelné skoro jako cestovatelský sen za socíku. Moc mi to chybí, ale Vánoce se blíží a já mám ve sklepě jen pár krabic ryzlinků, je čas na novou moselskou bedýnku. Pokračování textu
Dnes o Morgonu od Bertheneta, vinaře z burgundského Montagny. Víno z nakoupených hroznů: Morgon je jedna z nejvýznamnějších apelací v Beaujolais a z vinařství mi potvrdili, že hrozny na víno koupili. Bohužel s tím neposlali další technické údaje, a že by se hodily. Zatímco v Montagny se pěstuje pouze Chardonnay a víno se dělá v zásadě v nerezových tancích (menší část v barikových sudech), v Morgonu se pěstuje odrůda Gamay a víno kvasí povinně karbonickou macerací. Předpokládám, že betonové tanky nejsou povinné a víno následně může vyzrávat v dřevěných sudech, ale jak přesně to bylo u Berthenetů jsem se zatím nedozvěděl. Kvůli rozdílům mezi standardními postupy v Montagny a v Beaujolais by se technické informace hodily, ale budu si muset počkat na dobu, kdy se otevřou hranice a padnou covidová omezení. Pokračování textu
Po odmlčení na začátku týdne dám degustační poznámky ke dvěma Premier Cru z vinařství Berthenet z aktuální burgundské bedýnky. Odmlčení způsobily výpadky internetového připojení ve Skleničkově Lhotě u Prahy, zatím jsem dosáhl jen provizorní nápravy. V cizině jsem podobné problémy řešil krádeží připojení v místní kavárně, hotelu nebo obchoďáku, ve středu ráno před prodejnou Lídl mi došlo, že nouzový stav platí i pro internetové připojení :-) Pochybuju, že to někoho s datovým tarifem udrží doma, ale mně to dokonale znepříjemnilo život.
Na chvíli přeruším řadu popisů Berthenetových vín z aktuální burgundské bedýnky. Minulý týden jsem tady tančil vítězné tanečky nad Parkerovým hodnocením ryzlinků moselského vinařství Karl Erbes (které spokojeně dovážím, protože se mi ta vína líbí). Hned poté v noci ze čtvrtka na pátek přišly výsledky čtvrtého kola soutěže Prague Wine Trophy. Poslal jsem tři Erbesovy ryzlinky do soutěže sladkých vín a nemůžu si stěžovat: Pokračování textu
V pátek mě honila mlsná, ale po sedmi hodinách za volantem jsem večer usoudil, že otvírat k večeři burgundské Premier Cru by bylo zbytečné plýtvání. Něco jako házení perel sviním… odnesla to lahev Aligoté.
Dobrá zpráva je, že ve čtvrtek přijely Burgundy od Berthenetů. Navzdory Covidu budu od pondělka rozvážet a rozesílat Berthenetova vína. Na oslavu jsem koupil flák francouzské paštiky a otevřel půlčíka, tedy poloviční lahev Berthenetových Les Platières. Pokračování textu
