Archiv rubriky: Blog

Znova zamilovaný do milerky

Pro mě začíná týden franckých milerek, sylvánů a ryzlinků Horsta Sauera. Ještě mi bude překonat mnohé překážky, než se s vámi budu moci o všechno podělit, například v pondělí ráno odvezu auto do servisu a rozvoz vína bude opožděný. Ale hlavní věc je, že víno po drobných komplikacích přijelo, v pátek odpoledne jsem vyložil paletu v předsíni a nastoupilo BLAHO. Výkřiky typu letos je to nejlepší milerka za šest roků jistě nejsou korektní degustační poznámky a na mém nadšení se podepsalo páteční odpoledne, léto a stres, ale obě milerky se mi moc líbily.  Číst dál

Vynikající alsaský ryzlink

Riesling 2021 Alsace Grand Cru Hengst, Wolfberger
Dárek od kamaráda. Obvykle je těžké se mi zavděčit, ale tohle se povedlo. Wolfberger je z Eguisheimu, což je jedno z nejhezčích městeček v Alsasku (a prý i v celé Francii). Velké družstvo a velký výrobce bublin (Crémantů). Kamarád v poslední době přinášel špatné zprávy Hunawihru, kde místní družstvo zřejmě ztrácí na kvalitě vín, ale lahvovaná zpráva od Wolfbergera je hodně dobrá.  Číst dál

Následky horka

Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač!  Číst dál

První chřest a k němu Nebbiolo

Dnes to bude zcela neambiciózní příspěvek ve stylu „ještě jsem naživu.“ Ve čtvrtek jsem vyhlásil nové francké bedýnky Horsta Sauera. V pátek přišlo tolik objednávek, že bylo jasné, že bedýnka bude. Za celý víkend potom už jenom jedna. Bedýnka bude, ale hraje se o to, kolik vína přivezu. Čím víc, tím líp, takže stručně, objednávejte! Taky jsem letos pro samé špagety a ragú neměl chřest. Až poslední víkend chřestové sezóny jsem zajel do Hostína pro čerstvý. V sobotu bylo pečené kachní prso a vařený chřest s parmezánem. Žádný veltlín ani ryzlink, víno jde za masem: Ghemme Ai Livelli 2019 od Mazzoniho. Není to ideální snoubení, jen improvizace. Ai Livelli mi Tiziano otevřel, když jsem u něj byl letos v březnu poprvé a byl jsem nadšený. Dostal jsem k nákupu lahev jako dárek, kachní prsa byla jen záminka pro otevření speciální lahve.  Číst dál

SKB 132 – francké milerky, sylvány a ryzlinky Horsta Sauera

Jedna vlaštovka jaro nedělá, říká přísloví. Letos chci přivézt vína Horsta Sauera sedmý rok za sebou, to je jako sedm vlaštovek :-) Díky zimě strávené v Itálii to vyšlo až teď, těsně před prázdninami. Záměrně vyhlašuju francké bedýnky před vysvědčením, než se rozprchnete na prázdniny. Předpokládám, že víno přivezu kolem 11. července a pro dovolenkáře jej uložím a budu rozesílat a rozvážet podle domluvy celý červenec.  Číst dál

Tour de Mosel geht weiter

Dnes klasická skleničkovská dojmologie bez podpory gůglu nebo informací z vinařství, náhodou jsem dostal lahev na ochutnání. V ročníku 2022 bylo málo hroznů na sekt z Würzgarten, takže vinařství použilo celou sklizeň na tichá vína a sekt udělalo z jiných hroznů. V roce 2023 byla sklizeň ještě nižší a historie se opakuje. Chuťově a zpaměti je to hodně podobné ročníku 2022, není to už překvapení jako když přišel Sekt 2022 po ročníku 2021, ale za mě je to lepší.  Číst dál

První dva ryzlinky ročníku 2024

Místo tradičního jásání, že se dovoz podařil, a propagačních fotek lahví dnes jen degustační poznámky. Když jsem psal nabídku ryzlinkových bedýnek, trochu jsem zlehčoval to, že se o ročnících s malou úrodou často tvrdí, že přináší vynikající vína. Technicky sice platí, že když rostlina ukládá všechny dobroty do poloviny plodů (hroznů), bude menší úroda mít koncentrovanější složení, ale neplatí to automaticky. Jednak má menší úroda nějaké důvody (například kroupy, mráz, déšť nebo naopak dlouhé sucho) a jednak se pravda ukáže vždycky až ve skleničce. Za několik dní jsem si vyslechl několik komentářů, že ročník 2024 na Mosele stihla nepřízeň počasí v různých podobách i že obecně bude vysoká kvalita vín. Ale až teď mám možnost otevřít první lahve a přesvědčit se sám.  Číst dál

Samožerské povídání o Veltlínském, Vernaccii a degustačních poznámkách

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami, v dávném čase, kdy řeky byly plné ryb a moje hlava plná vlasů, vznikl blog o víně. Nějakou dobu visel ve vzduchu, asi jako když ráno svítá, ale slunce ještě není vidět nad obzorem. Začal jsem ho psát, přestože jsem si tehdy nevěřil, že bych nějak přesně dokázal popsat a zhodnotit jemnější a rafinovanější detaily vína. Zpočátku jsem si nervózně a důsledně ověřoval kdejakou technickou podrobnost, což je dobrý způsob, jak přehlédnout něco podstatného, ale s trochou štěstí mi to procházelo… a časem se přístupy i výsledky měnily a měnily, protože jinak by nemohly trvat věčně.  Číst dál

SKB 131, moselské ryzlinky Karl Erbes

O moselských ryzlincích 2024 vinařství Karl Erbes mám jednu zásadní informaci: byla malá úroda. Z toho vyplývají dvě věci (dobrá a špatná)… kvalita byla výborná (to se říká vždycky, když je malá úroda a souvisí to s vyšší koncentrací hroznů, které se dožily sklizně), a ceny vyrostly. Malá sklizeň znamenala, že některá vína, na která jsem si už zvykl, nebudou. Byl jsem trochu zabedněnej a moje pozornost v Itálii rozptylovala Vernaccia, Vermentino a Sangiovese, a stále jsem čekal na zprávu, že Erbes nalahvoval suché Spätlese a další vína. Až mi musel napsat polopatě, že nenalahvoval a nenalahvuje, protože například ze dvou Spätlese a jednoho kabinetu z vinice Erdener Treppchen bude jen jedno víno, kabinet. Na ostatní nezbyly hrozny. Navíc ještě suchý kabinet, ten za posledních přinejmenším 15 let ještě nikdy nebyl.  Číst dál

Sangiovese, které mi sedne stylem i kvalitou


Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku.  Číst dál

Květnový pozdní sběr, Vermentino a Metallica

Plánoval jsem, že se poslední dny v Toskánsku budu zabývat jen úklidem a balením, ale dva dny před odjezdem jsem náhodou našel Vermentino 2024 od Montepescini. To si už asi nepamatujete, je to třicetihektarové vinařství v sienských kopcích (Murlo) s německou spolumajitelkou, která mě v březnu 2024 pozvala na návštěvu. Z degustace vín mě víc bavila základní řada než jejich prestižní kusy, ale při pohledu na lahev jsem si okamžitě vzpomněl, jak mě tehdy mrzelo, že už nebyla ani lahev Vermentina. Letos jsem našel lahev v sámošce, zřejmě se opakuje stejný scénář jako před rokem a vinařství prodalo všechna nenasmlouvaná vína řetězcům.  Číst dál