Čau lidi, v pátek jsem si chtěl dát volno a nic nepsat. Neskromně jsem spoléhal na to, že vám všem vrtá hlavou středeční nabídka burgundských Pinotů Marka Boutheneta z Maranges, a taky jsem trochu porušil životosprávu při středeční oslavě všeho možného. Zcela náhodně jsem ve sklepě objevil krabici vzorků kralupského mikrovinaře Jirky Macháčka, ejhle Pinot! a vytáhl jsem je na zahradu k odpolednímu grilování oběda.
Archiv pro rubriku: Blog
Pinot z burgundského Gevrey-Chambertin
Pinot od Guillarda jsem otvíral na oslavu prvních přihlášek do nově vyhlášených burgundských bedýnek. Potěšilo mě, všechny přihlášky (dosud došlé) byly na čtvrtou možnost (bedýnka D), kterou bych si sám vybral a kterou všestranně upřednostňuju. Projevilo se, že jako první se přihlašují ti, kdo Bouthenetovy Pinoty už dvakrát nebo třikrát měli. Pokud by preference bedýnky D zůstala, budu spokojený, protože pro sebe chci právě ta tři vína v podobném poměru počtů lahví. Pokračování textu
SKB 78 – burgundské Pinoty z Maranges
Mohla jsem volit mezi lepšími ženichy, říkala chlubně choť plaveckého mistra z Vančurova Rozmarného léta. Taky jsem v srpnu zvažoval několik jiných dovozů a nakonec si vybral něco, co jsem už dva a půl roku odmítal. Burgundským Pinotům jsem se vyhýbal soukromě i na blogu pro vysoké ceny a dostupné náhrady z jiných regionů. Nakonec jsem podlehl letním chutím. Španělská a italská červená vína sice nabízí levnější náhradu a stejnou kvalitu, ale většinou postrádají burgundskou lehkost, eleganci a dotek vznešenosti. Několik e-mailů ukázalo, že Marc Bouthenet z burgundské vesničky Cheilly-les-Maranges prodává slibný ročník 2017 a ceny ještě zůstávají oběma nohama na zemi. Pokračování textu
Chvála pro moselskou jakostku
Původně jsem chtěl (zase) napsat něco jízlivého o chlubivých facebookových postech s německýma jakostkama, ale otevřel jsem si k tomu jakostní ryzlink z Mosely a špatná nálada mě přešla. Nakonec jsem za teplého večera seděl na zahradě až dlouho do tmy, k jakostce dopíjel dva ryzlinky otevřené týden předtím a bavil se srovnáváním. Pokračování textu
Ještě jeden Pinot z Braunebergu
Barikovaný Pinot Noir z Mosely se sympatickými 12,5% alkoholu. Stefan Steinmetz je z Braunebergu, má americkou manželku a (nejspíš i) americké investory, kteří mu umožňují nakupovat nové vinice v jinak drahých moselských tratích. Díky tomu má Pinot Noir i na Mülheimer Sonnenlay a prodává ho za vpodstatě burgundské ceny – k tomu by nestačily americké investice, k tomu je potřeba mít zajištěný i prodej, ideálně export do Ameriky. Z loňského dubna si pamatuju, že Steinmetzovi lahvují nejméně čtyři Pinoty, jenen Merlot a mnoho ryzlinků, takže netypické složení produkce a hádal jsem na pinotovské fandovství. Pokračování textu
Bedýnka č. 77 – moselské ryzlinky 2018
Pro většinu čtenářů to dnes bude odpočinková četba. Před dvěma týdny jsem z moselského vinařství Karl Erbes přivezl zásilku ryzlinků. Původně jsem to ani nechtěl zveřejňovat jako bedýnku, rozeslal jsem to jako zprávu všem bývalým i současným účastníkům Komunitních bedýnek a většina vín se už uspokojivě rozprodala. Na druhou stranu, kdybyste se k tomu někdo chtěl za další dva týdny vrátit, e-mail už bude ztracený a tak aspoň najdete nabídku kde má být, totiž na Skleničkově blogu. Pár lahví mi ještě zbývá a předpokládám, že časem budu chybějící vína doplňovat, tedy objednávat znovu. Pokračování textu
Ryzlink a Pinot z víkendu
Když už píšu článek, bylo by škoda nevyužít víkendového rádoby seriózního degustování vín před soutěží PWT. Mladé osmnáctky jsem nechtěl dávat hodnotit, první mě napadl loňský oblíbenec, suchý pozdní sběr z vinice Erdener Treppchen.
2017 Erdener Treppchen Riesling Spätlese trocken, Karl Erbes
Pokračování textu
Voňavý a ovocný Pinot Noir z Alsaska
Po tématicky vynuceném střídání ryzlinků a Pinotů jeden vymodlenej Pinot, doslova srdeční záležitost. Od Laurenta Scheideckera z alsaského Mittelwihru jsem přivezl celou bedýnku v srpnu 2014 a z nejrůznějších důvodů, které se mi nechce rozmotávat, jsem to zatím neopakoval. Byl jsem u něj potom ještě dvakrát a utvrdil se v tom, že se mi fakt líbí jeho Pinoty. To jsem psal už u první bedýnky, spolu s trochu nabubřelou obecnou úvahou o vývoji alsaských Pinotů Noir. Nabubřelou proto, že ve skutečnosti nemám tak širokou a reprezentativní zkušenost s alsaskými Pinoty, ale někdy i slepý holub najde zrno a tak si myslím, že ta úvaha bez ohledu na nedostatek podkladů docela sedí. Velmi příznivě se projevilo, že alsasští vinaři mají k dispozici jen jedinou modrou odrůdu (a potažmo jen jediné červené víno), specializace a soustředění vykonaly svoje a kvalita alsaských Pinotů šla nápadně nahoru. Pokračování textu
Dva břidlicové ryzlinky z moselského Braunebergu
O brauneberském vinařství Boujong jsem psal už v předchozím příspěvku, dneska začnu zeširoka a semelu dvě témata, která mi v minulosti hýbala osrdím a žlučí. Obě témata se dají sloučit v jedno – pojďme si zanadávat na německé značení vína! Tak třeba první víno má na přední etiketě jen 2018 Brauneberger Juffer Riesling trocken (Spatlese je doplněno až na zadní etiketě). Při pohledu na etiketu to vypadá jako jakostka, která se tváří jako predikát. Zrovna tady to tak není (ukazuje to zadní etiketa), ale už jsem podobné označení viděl mnohokrát na fotkách nebo v regálech vinoték a pletlo mě to. Je mi jasné, že můj názor nebude mít vliv na nesmrtelnost syslů vypuštěných Andrejem na agrofertí pole, ale sakra pište ty etikety pořádně! Pokračování textu
Dva břidlicové Pinoty z moselského Braunebergu
Christian a Brigit Boujong (na fotce) jsou čtvrtá generace vinohradnické rodiny a jejich Weingut Boujong vlastní v Braunebergu 14 hektarů vinic na tratích Klostergarten, Mandelgraben a Juffer. Napoprvé mě zaujali tím, že kromě ryzlinku pěstují i Pinot Noir (taky Chardonnay, Pinot Blanc a Rivaner). Všechno bez přidané chemie (kromě síry ve sklepě), všechno kvasí spontánně, bez přidaných kvasinek. Pokračování textu
Další tři ryzlinky 2018 z Ürziger Würzgarten
Pro třetí část degustačních poznámek o novém ročníku moselských ryzlinků vinařství Karl Erbes platí všechny zlehčující komentáře, které jsem napsal v úvodu prvních dvou částí. Obecné hodnocení ročníku vůbec nepasuje na první kabinet (ale určitě sedí na poslední Spätlese) a první kabinet, který se doma jeví jako velmi zábavné a bezvadné pití, mě v Urzigu po devíti hodinách za volantem zanechal chladným. Nejlíp, když se sami přesvědčíte :-) Pokračování textu
Americký kabinet a další dva ryzlinky od Erbesů
S pomocí návštěv se propíjím vzorky moselských ryzlinků Weingut Karl Erbes, přivezenými o víkendu z Urzigu. Zpětně zjišťuju, že moje hodnocení z vinařství a z domova se příliš často příliš výrazně liší. Přestože miluju hovory s vinaři nad jejich víny a degustace ve vinařství, tentokrát vsadím na poklidné domácí koštování. Dva kabinety v tomto textu jsem v Urzigu hodnotil opačně. Sedm set kilometrů za volantem si vybralo svou daň. Bílé ubrusy a komfort na profesionálních degustacích a soutěžích asi nejsou zbytečné! Pokračování textu