Když se ohlížím za posledními články, je mi jasné, že pro samé ryzlinky, sylvány a milerky (Scheurebe!) jsem ztratil většinu čtenářstva. To byl nápad popsat měsíce samými bílými víny z nudných arktických regionů jako Franky nebo Mosela! Přichází léto, vyschnou řeky, roztajou ledovce, ideální doba pít červená vína! Díky čtvrteční návštěvě z Moravy mám konečně ten správný materiál, lahvované slunce z Villányi…
Bordeaux a Burgundsko míří k postavení dinosaurů, píše Don Kavanagh tady. Není to příjemné čtení, ale jestli se chcete osvěžit myšlenkou na nesmyslně stoupající ceny vín dvou nejdůležitějších regionů, tak si to přečtěte. Asi nejzajímavější bod: už osmdesát let zůstává seznam nejvýznamnějších (nejlepších) vinařství z Bordeaux a Burgundska vpodstatě beze změny. Před osmdesáti lety byla jejich vína dražší než ostatní na trhu, ale stále dostupná. Novináři, kritici, someliéři si mohli je kupovat. Dnes to už neplatí. Je možné, aby ta vína byla nadále považovaná za velká, když nikdo ve skutečnosti nemá šanci je pít? Hrozí jim, že se stanou dinosaury – tvory kteří už zmizeli ze světa a chodíme se na ně dívat jen do muzeí. Pokračování textu
Díky volnosti výběru vín a zájmu čtenářů si můžu do Komunitních bedýnek vybírat vína bezohledně podle svého. Tak se objevily bedýnky věnované burgundskému Chardonnay nebo moselským ryzlinkům, ale taky zcela minoritní nebo úplně neznámé odrůdy jako Trebbiano Spoletino, Grechetto nebo Vernaccia di San Gimignano. S aktuálním sauerovskou bedýnkou přišla premiéra úplně neznámé odrůdy, Sylvánského modrého. Pokračování textu
Dvakrát Franky, dvě escherndorfské vinice klasifikované jako Erste Lage a dvě ukázky, jak se typický vápencový terroir zapíše do vína. Pinot Noir ukazuje pěknou harmonií mezi typickým německým strohým projevem a teplým ročníkem 2015, Silvaner baví vyšší koncentrací, zdůrazněnou i vyšším alkoholem, a opulentním ovocným projevem.
S únavou z dnešních devíti set kilometrů bych se neměl pouštět do úvah o tom, jaké je poselství Velikonoc. Ale stejně: asi nejsilnější velikonoční příběh, který znám, je schovaný v Bulgakovově Mistrovi a Markétce, a je dost možné, že Bulgakov napsal Mistra jen proto, aby do něj ukryl text o Pilátovi. Shodou okolností jsem poprvé četl Piláta samostatného a když jsem se potom dostal k Mistrovi a Markétce, už mi ta kniha nedávala smysl. Jestli to někoho přivede ke knize, tak velmi doporučuju napřed přečíst Piláta samotného… no ale to jsem se tradičně nechal unést daleko od úvah o tom, jaké poselství nám zvěstují Velikonoce. Jestli mně něco zvěstují, tak je to naděje.
2017 Erdener Treppchen Riesling kabinett, Karl Erbes
Klasický lehký ovocný kabinet s nízkým alkoholem a vyšším zbytkovým cukrem. Postupem času Erbesovi přestali přidávat selektované kvasinky a omezili filtraci suchých vín. Erdener Treppchen kabinet je sladký a tedy filtrovaný, ale přesto má ve vůni lehká kvasnicová aromata. Pokračování textu
Mladý Riesling je ideální jako tečka za úspěšným dnem. Dcera v pátek složila přijímačky na střední školu, večer jsem ji napodobil a otevřel přitom lahev moselského ryzlinku (jako v TV seriálech – v předchozím dílu jste viděli). Na závěr jsem si za odměnu otevřel lahev moselského Auslese.
2017 Ürziger Würzgarten Riesling Auslese, Karl Erbes
Pokračování textu
V pátek proběhlo první kolo přijímaček na střední školy. Mám to z první ruky, vezl jsem tam dceru. Odpoledne jsme našli na webu zadání z matiky a dal jsem to pod hodinu. Jupí, ještě nejsem UB (zamlada jsme používali zkratky, například UB = úplně blbej). Pokračování textu
Po dvou měsících jsem zase vyrazil ze Skleničkovy Lhoty do Prahy degustovat! Polovinu středeční degustace pro profesionály v hotelu President jsem prokecal s dovozcem Jirkou Hronem, ale začnu bombasticky. Nejlepším vínem z celé degustace (nepřechutnal jsem zdaleka všechno, ale co už!) byla bílá Hermitage 2015 od Maison Gabriel Meffre. Blbý je, že to je velkej podník a dováží ho Vicom, ale jinak super :-) K ochutnání byla mnohem dražší vína, ale bílá Hermitage byla krásná. Červené Gigondas 2015 taky pěkné. Pokračování textu
Titulek patří textu o nelineárním a nepředvídaném vývoji tří jednotlivých lahví, ale když už jsem měl titulek, napadla mě nová témata. V pondělí večer právě uzavírám objednávky do franckých bedýnek čili výběr vín Weingut Horst Sauer. Je to dřina, ale nakonec to zřejmě vyjde. Zdá se, že původní účastníci bedýnek si zvykli a nakupovat víno tímto způsobem (spojit dohromady objednávky několika desítek amatérských degustátorů) už není tak vzrušující jako před pár lety. Přesto jde o německé Vinařství roku 2018 a myslím si, že přihlášení účastníci nebudou zklamaní. Pokračování textu
Nechci to přehánět se sebechválou, ale trochu se pochválím: pro slávu nebo rehabilitaci odrůdy Müller-Thurgau toho Skleničkův blog vykonal víc, než je celostátní průměr. Asi jsem si (z dobrých důvodů) nechal pro sebe pár poznámek o voňavých italských milerkách z Alto Adige, ale v bedýnkách byly strohé ultrasuché francké milerky Egona Schäffera (včetně naopak supermoderní milerky 2018, za kterou se postavil jeho syn Peter), v recenzích moderně-klasická milerka od Trockene Schmitts a možná další. Pamětníci Komunitních bedýnek by si vzpomněli na domácí milerky ze Školního statku Mělník, z Žernoseckého vinařství a z Porty Bohemiky. Ale nic není tak pomíjivé jako mládí a zásluhy :-) Pokračování textu
Druhý díl poznámek z víkendové degustace vín Horsta Sauera (a jeho dcery Sandry), vín z aktuální francké bedýnky.
2017 Müller-Thurgau Escherndorf, Horst Sauer
Pokračování textu
