Archiv autora: pan Sklenička

Ryzlinkové Velikonoce

Nově dovezené moselské ryzlinky 2020 nezanedbávám, ale dnes to bude o moravském materiálu. Díky rozvozu Erbesových ryzlinků v Čechách i na Moravě jsem se po dlouhé době dostal mezi lidi, dal si v hospodě smažený sýr a tři točená piva (tyto radosti jsou přístupné pouze hotelovým hostům na služební cestě) a dostal poměrně dost dárků. Po dlouhé době zase budu mít o čem psát… Na úvodní fotce maják v Uherském Hradišti.

Pokračování textu

Dobré zprávy a dva mladé moselské ryzlinky

Dnes samé dobré zprávy: už před několika týdny psala Caterina Cornacchia z italského Torano Nuovo (Abruzzo, tady), že u nich kvetou třešně. Tehdy bylo za oknem hnusně, soukromě jsem to komentoval slovy „no nezabili byste ji?“ Minulý týden jsem vytáhl na zahradu stůl a židle, tak už si troufnu dát fottku italských třešní.   Pokračování textu

Jaro je tady!

Moselské ryzlinky jsou objednané a potvrzené, předběžně a nezávazně by měly přijet v pátek nebo v sobotu. Nastal čas vyřídit starší dluhy :-) L’Insolite je asi poslední víno z únorové loirské bedýnky, o kterém jsem nic nepsal, zároveň je to poslední lahev. Barikované Gamay, odrůda která je (bůhvíproč) na Loiře hodně rozšířená. Rozumím tomu na východě Francie (jako je Villargeau), což je prakticky Burgundsko, ale Gamay se najde hojně i ve střední Francii. Tentokrát je to výběr toho nejlepšího ze sklizně Gamay, školený v barikovém sudu. Přesněji a technicky, skoro tři týdny macerace v nerezovém tanku a poté rok ve čtyřhektolitrových sudech. Takže nikoli barrique, ale skoro- a podle degustace byly sudy vypalované.


L’Insolite 2018, Coteaux du Giennois AOC, Domaine de Villargeau  
Pokračování textu

1988, ryzlink z Erdenských schůdků


Jedna z nevýhod nouzového stavu jsou nefungující zubaři. Pobolívá mě zub a objednací lhůty jsou jako za války. Opatrně zkouším reakce bolavého zubu na zůzná vína. Docela dobře snáší Sauvignony z Loiry, slušně barikované Chardonnay z Burgundska, ale sladké Auslese z Mosely ho rozdráždilo stejně jako horký čaj po ránu. Přesto se pokusím napsat něco jako degustační poznámky.  Pokračování textu

Pinot Noir z Loiry

Vinařství na webu charakterizuje víno jako Pinot Noir s náznakem loirské svěžesti a burgundské zralosti. Už když jsem se v roce 2013 vrátil z první cesty na Loiru, napsal jsem, že centrální Loira je Burgundsko, kde Chardonnay vyměnili za Sauvignon. Dnes dodám, že opatrněji používají malé sudy a (kromě vápence) mají navíc i vinice s křemenným podložím, ale v zásadě to stále platí. A když se člověk vyhne dvěma slavným apelacím, Sancerre a Pouilly-Fumé, může najít i snesitelné ceny.

Les Licotes 2018, Domaine de Villargeau. Pokračování textu

SKB 94, Moselské ryzlinky 2020


Od roku 2012 jsem napsal nejmíň patnáct článků uvádějících Erbesovy moselské ryzlinky. Podíval jsem se na pár posledních, abych zjistil, jak jsem nabídku popisoval a zdůvodňoval. Ale brzy mi došlo, že tentokrát nic hlubokomyslného psát nemusím. Na konci února Erbesové nalahvovali prvních šest vín a poslali mi po lahvi na ochutnání. Byl jsem nadšený, hned jsem chtěl pět z nich. Byl to návrat radosti a živelné pitelnosti, bylo v tom všechno, co mám na ryzlinku rád. Jiskra, energie, čistota, ovoce, kyselina i trocha minerality.   Pokračování textu

Krásná zahálečka a Bez komplexu

Belle Paresseuse je barikovaný Sauvignon z vinařství Domaine de Villargeau z Pougny, deset kilometrů vzduchem ze Sancerre i Pouilly-Fumé. Už jsem na blogu psal dvakrát poznámky o ročníku 2011 a jednou o 2016. Šestnáctku jsem popisoval jako „klasický“ ročník s dovětkem, že příroda v roce 2015 nadělovala („ročník století“) a následující rok šetřila (jak už to bývá).

Pokračování textu

Sauvignony z Loiry, návod k použití

Co přijely Sauvignony z Villargeau, jsem v jednom kole. Dva dny jsem rozesílal balíky poštou a rozvážel víno (jen jedna policejní kontrola, díky), ve středu jsem zajel do Pardubic a odvezl svou 93-letou matku na očkování. Jet na otočku Mělník – Pardubice kvůli injekci vypadá jako hloupý podnik, ale mnohem horší byla dvouměsíční snaha matku zaregistrovat na šílených webech, které pro ten účel vytvořila naše státní správa. První kolo jem vzdal poté, co ušatý zmatkář řekl v TV, že registrace fungují výborně. Tento víkend po několika hodinách napětí to už prošlo. Číst si při čekání na matku v očkovacím středisku velezrádné žvanění ruského noka na Hradě bylo jako třešnička na dortu.    Pokračování textu

Sauvignony z Loiry přijely!

Dobré zprávy prý nejsou zprávy, ale v noci na sobotu mi přijely Sauvignony z Domaine de Villargeau a to je rozhodně dobrá zpráva. Jednak proto, že venkovní teploty na konci týdne přály převážení vína (nemrzlo) a jednak proto, že jsem k Villargeau dokázal na poslední chvíli přihodit malou zásilku Pouilly-Fumé od Sebastiena Treuilleta. Jsou to už třiadevadesáté bedýnky (slovy 93!) ale stále se mi to neomrzelo. Nadšeně vyskládám kartony s vínem v předsíni a po večerech kontroluju obsah lahví. V neděli večer jsem otevřel základní Villargeau Blanc 2019, o kterém jsem tady psal před týdnem a zarazil jsem se: na nose jasně a zřetelně křemen, střelný prach, jiskra z křesadla. Pokračování textu

Moselské ryzlinky 2020 potřetí

Třetí díl zkoumání nových moselských ryzlinků 2020 vinařství Karl Erbes. S malým předstihem už můžu napsat, že se mi dvacítky líbí podstatně víc než předchozí ročník. Pravidelní účastníci bedýnek si všimli, že ročníku 2019 jsem se vyhýbal a nabízel víc předchozí ročníky. Z prvních šesti vín 2020 ještě nebudu dělat velké závěry, ale vidím tam krásnou kyselinu, návrat ke střídmosti (u jakostek a kabinetů) a větší harmonii. Jedno plus: přestože jsem dostal vína asi týden až deset dní po lahvování, nezaznamenal jsem žádnou vyšší síru, ani u vín s vyšším zbytkovým cukrem. Některé kabinety jsou úplně „klasické,“ neklasický suchý zase tipuju na nejpopulárnější víno ročníku. Ale to už předbíhám hodně, protože většina Spätlese ještě není nalahvovaná.   Pokračování textu

Dva moselské kabinety 2020

Druhá část poznámek z průběžné degustace čerstvě nalahvovaných moselských ryzlinků Weingut Karl Erbes. (Na úvodní fotce pohled na Ürzig z kraje vinice Kranklei, foceno v neděli.) Pravidelné čtenáře upozorním na doplnění poznámek o dvou jakostkách ve včerejším textu. Otevřené lahve jsem odložil do chladničky a druhý den se o třídu zlepšily a srovnaly. U sladkého ryzlinku zesílila kyselina a vyčistil se projev, i suchý ryzlink se zjemnil a zharmonizoval. Není to tak dramatické, jako když jeden den ve fabrikách zakážete obědy a druhý den je zase povolíte, ale bylo to docela výrazné. Odhadl jsem z toho, že za dva měsíce by to mohlo být dobré. Dnes se koukneme na dva kabinety.   Pokračování textu

První vlaštovky ročníku 2020 z Mosely

Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale po prvních sauvignonových vlaštovkách z Domaine de Villargeau v únoru mi dnes přistálo doma dalších šest čerstvě vylíhlých moselských vlaštovek. Jako pididovozce si všímám, že někteří vinaři, pro které jsem byl před Covidem příliš malý a nezajímavý zákazník, teď sami od sebe nabízí, že pošlou krabici vzorků… to není případ urzigského vinařství Karl Erbes, ti mi posílali nalahvovaná vína k ochutnání už v roce 2013. Letos jsem se na jejich Probenpaket těšil o to víc, že jsem dopředu věděl, že budou některá úplně nová vína. Začnu dvěmi jakostkami.  Pokračování textu