Archiv autora: pan Sklenička

Moravský Sylván, spokojenost i pochybnosti

Před několika dny jsem tady poplival dvě Sangiovese z Lídlu. Stále si myslím, že zaslouženě (a že jsem se ještě hodně mírnil), ale v sobotu jsem v Lídlu udělal další nález. Hned vedle regálu s nejodpornější verzí Sangiovese co znám jsem našel regál s moravskými víny. Jednu polici zabíraly lahve Vinselektu Michlovský, pět nebo šest druhů z řady Salon Vín ČR. To je ta jakoby rukou psaná etiketa s Michloského podpisem (na fotce vpravo, ve skleničce je bohužel Grechetto z lahve vlevo). Před mnoha lety jsem měl z téhle řady několik vín a udělaly na mě dojem. Tak jsem s klidem vytasil 149 kaček. Víno i cena jsou úplně v pořádku, ale přesto zůstaly drobné pochybnosti.

BL P1420364 Sylván 2017 zemské Michlovský

Sylvánské zelené 2017 zemské, partie 3203, Vinselekt Michlovský
Pokračování textu

Oregonský Riesling, Kolumbiana II

BL P1420342 Off the Grid Riesling OVUM
Ještě jednou kolumbovské zápisky o víně vypěstovaném „někde na hranici mezi Oregonem a Kalifornií, daleko od civilizace.“ Podle promo poznámek na zadní etiketě se zdá, že má jít o single vineyard Riesling z Rogue Valley, ale pohlížím na to s velkou rezervou (viz předchozí Big Salt). Podle etikety mají obě vína jiné výrobce, ale podle grafického zpracování předních i zadních etiket bych vsadil svoje ojeté auto proti nanuku z Penny, že to je tentýž výrobce (nebo přinejmenším všechny etikety dělal jeden grafik). Vinnetou a Old Shatterhand jsou minulost, po prériích už neběhají stáda bizonů, ale když luštím americké etikety a obsahy lahví, jsem jak Kara ben Nemsí poprvé na Divokém Západě.   Pokračování textu

Big Salt and Pepper

BL Img_0281

Včerejší výpadek produkce vinného čtiva padá na konto středečního pozdního sběru o vínech z Lídlu. Takové téma vysaje energii na mnoho dní! Obě vína jsem druhý den vylil, nespolkl jsem dohromady ani deci, ale dokončení článku a korektury spotřebovaly všechnu moji energii. I Pán Bůh by po takové šichtě ve čtvrtek odpočíval! Doufám, že jsem zásobu silných témat pro tento měsíc vyčerpal a můžu se věnovat tématům relaxačním. Komu by se přesto zachtělo silného čtení a velkých myšlenek, doporučuju sledovat parodické zápisky z cesty Václava Klause cruiserem Okolo Británie nebo vizionářské projevy Jana Hamáčka.  Pokračování textu

Dlouhý, předlouhý pozdní sběr, samožerský a naštvaný

BL IMG_6345 Venezia 2011

Buongiorno, ragazzi! Dnes samožersky, protože se budu zabývat tématy a problémy, které (asi) zajímají jenom mě, a naštvaně proto, že mě FTIM dostihla zpráva, že mi nejmenovaný dopravce na cestě k zákazníkovi rozbil bedýnku s vínem. Nechtěl jsem začít psát s pěnou u huby, ale hned mi bylo jasné, že dnes přijde ta zřídkavá příležitost napsat o víně něco ošklivého :-)   Pokračování textu

SKB 76 Toskánsko je nejvíc!

Titulní slogan padl před několika lety v komentářích na blogu, tak si ho přivlastňuju. Když jde o Itálii, Toskánsko je nejvíc – je nejvíc italské, turistické i vinařské. Asi nemá cenu to vykládat někomu, kdo nemá rád Itálii a Toskánsko, a tím jsem snad všechny takové odradil a můžu už mluvit jen ke svým :-) Prázdniny jsou za rohem a já se rychle snažím dát dohromady bedýnku a dovézt víno, které je pro mě srdeční záležitostí. Léto je tady a doma ani lahev Vernaccie di San Gimignano.   Pokračování textu

Dvě vína do vedra s minerálními chutěmi

Foto Graziano Signorini

Foto Graziano Signorini

Konečně přišlo léto s tropickými teplotami! Na Facebooku vidím, že před rokem touhle dobou už jsem měl zralé višně, teď mi alespoň dorazila vína z Orvieta. Zvolna dospívám k tomu, že do letních veder se nejvíc hodí vína, vypěstovaná ve velkých vedrech (=Orvieto a vůbec Itálie) a nejlépe s výraznou minerální chutí. Něco jako chlazená minerálka Mattoni nebo Magnesia do auta na dlouhé cesty. Přemýšlel jsem, co z toho plyne pro vína vhodná do středoevropských zim, a vyšla mi zase vína vyrostlá v horkém počasí (Orvieto, Toskánsko, Španělsko). S víkendovým nadhledem bych přidal ryzlinky. Na úvodní fotce je nástup účastníků víkendových slavností v toskánském San Gimignanu. Pravidelné čtenáře Skleničkova blogu jistě nepřekvapí, že tradiční barvy kroje v San Gimi jsou žlutá a červená. Nápověda: Vernaccia a Sangiovese!   Pokračování textu

Orvieto přijelo! První dojmy, Grechetto a Viognier

BL P1420208 GREK a Viognier

GREK 2018 IGT Umbria, Palazzone
Grechetto je typická umbrijská odrůda, která je (spolu s Trebbianem) základním kamenem Orvieto Classico DOC. Kdybych někdy chtěl o Orvietu napsat něco ošklivého, psal bych o stometrákových hektarových výnosech Grechetta. Vinaři by mi asi řekli, že to je už minulost (někteří by to možná mohli komentovat třeba jako U Grechetta není důvod omezovat sklizeň :-). Na druhou stranu, tohle Grechetto je chuťově tak rozkročené a doslova bohaté, že nemám důvod zpochybňovat hektarové výnosy. Kdyby Giovanni Dubini sklízel méně, asi by to ničemu neprospělo :-) Mimochodem jde o o pětadvacet let staré výsadby, vinařství uvádí rok 1997 jako první rok výroby vína.    Pokračování textu

Jednoduché italské Pecorino

Středa přinesla slunce a teploty jako v Itálii, přizpůsobil jsem se a po předchozím Vermentinu přidal Pecorino z Abruzza. Vinařství Umani Ronchi má 230 hektarů vinic v Marché (a Abruzzu) a vyrábí kolem 3 milionů lahví ročně. Stále je to rodinný podnik. Dělají Rosso Connero, Montepulciano d’Abruzzo a Vedicchio dei Castelli di Jesi. Dnešní Pecorino pochází z vinice, kterou mají v Abruzzu.

BL P1420181 Pecorino Umani Ronchi

Pokračování textu

Dvakrát italské Vermentino

Se stoupajícími teplotami u mě roste chuť na italská vína. Jel jsem do Prahy rozeslat pár krabic moselských ryzlinků a stavil jsem se v několika obchodech pro Vernacciu di San Gimignano. Leč i ty nejlepší plány se někdy zvrtnou a tak jsem se vrátil bez Vernaccie. Ve dvou velkoobchodech vínem měli několik lahví, ale jen od velkovýrobců a ročník 2017. Velkovýrobci a Vernaccia je docela dobrá kombinace, ale vždycky to musí být aktuální ročník, a to je už od dubna 2018. Do hrobu si to nevezmu a kdybyste si ze Skleničkova blogu neměli odnést nic jiného, tak tohle stojí za zapamatování!

Pokračování textu

Senzační Pinot Blanc z Frankonie

BL P1420135 WB zahrada

2015 Mainstockheimer Hofstück Weissburgunder S trocken, Dr. Heigel
Barikovaný Pinot Blanc z franckého Zeilu, lahev jsem dostal od cesty před dvěma lety při návštěvě vinařství. Před rokem jsem ujížděl na Weissburgundě z escherndorfského Fürstenbergu od Egona Schäffera, ale asi nejlepší francká Weissburgunda, kterou jsem měl, byla 2012 Mainstockheimer Hofstück od Dr. Heigela, a jen velký nadhled a zdrženlivost mi zabraňují napsat, že to byla nejlepší Weissburgunda vůbec. Dokonale zakomponovaný barikový sud, máslový projev a svěží ovoce, čistota a svěžest, dostali mě. Chtěl jsem koupit lahev, místo toho jsem dostal jednu darem, ale místo ročníku 2012 to byl 2015. Z degustace ve vinařství jsem si pamatoval, že 2015 byla ještě zavřená, barik v hubě drnčel jako virbl ve vojenské kapele. Skoro dva roky jsem se přemáhal a otevřel lahev až v sobotu na oslavu letošního prvního koupání v místním písáku.   Pokračování textu

Ryzlinky na prázdniny. Začalo léto, všechno se daří!

Začalo léto – všechno se daří! Před rokem jsem tuhle větu napsal už 11. dubna, letos až o dva měsíce později :-) Letos je spousta věcí zpožděná, kromě počasí i každoroční první dovoz čerstvě nalahvovaných moselských ryzlinků. Na lednové degustaci se Stefanem Erbesem jsme kromě devadesátoletních ryzlinků z Erdenského Preláta měli i sudový vzorek kabinetu z Erdener Treppchen 2018 a dál jsem z ročníku 2018 ještě nic neochutnal. Tedy kdyby šlo o kalný a hustý vzorek kabinetního ryzlinku 2018, tak by se nás na degustaci možná našlo dost na koupi celého sudu, v případném hlasování o nejlepší víno večera by asi vyhrál.     Pokračování textu

Čtvrteční mezinárodně srovnávací pozdní sběr a D-day

Itálie je někde jinde: Financial Times dnes přirovnávají babišovské Česko k Itálii za časů Berlusconiho. Podobně to je s vínem. Sám jsem nedávno (volně) citoval orvietského vinaře, že „největší problém Orvieto DOC je, že většina vín se lahvuje mimo Orvieto.“ To je ovšem problém denominace, ve které vládnou velcí hráči. (Ve skutečnosti ve všech oborech a apelacích obecně určují pravidla velcí hráči, ale je štěstím, když velcí nemají takovou váhu, aby si mohli pravidla napsat sami, a teď vůbec nemyslím bezmasé kostelecké párky.)

SPAM-P1290363-Orvieto UPR Pokračování textu