Archiv autora: pan Sklenička

Další vápencový ryzlink z Escherndorfu

2014er Riesling Escherndorf Ortswein, Egon Schäffer
Ještě se dobře pamatuju, že jsem byl původně z vína rozpačitý. Líbila se mi čistota, ale neskousl jsem oxidativní projev. Úplně jsem nedokázal poznat, jestli je to oxidativně postavené (udělané, imho není) nebo naoxidované v lahvi (taky ne). Nejspíš víno vznikalo ve velkém sudu s delším ležením na kvasničních kalech, ty kvasnicové projevy se snadno zamění za oxidaci. Podle 18 měsíců starých poznámek se trochu posunulo, oxidativní projevy se prohloubily, a nejspíš jsem k nim náhle tolerantnější.

Pokračování textu

Velký ryzlink z vápencové vinice

O víkendu jsem řešil cestu do Německa. Objednávky moselských ryzlinků se sešly a bylo jasné, že pojedu. Kdo byste se chtěli ještě přidat s objednávkou ryzlinků na Vánoce, a speciálně doporučuju 2018 Urziger Wurzgarten Spatlese co leželo 11 měsíců v sudu na kvasnicích, nabídka je tady a tady. V pátek na to padla jedna z posledních lahví moselského ryzlinkového sektu 2015, v sobotu jsem šel do Franků.

2017er Escherndorfer Lump Riesling S. trocken, Horst Sauer  
Pokračování textu

Hrozny zkvašené i nezkvašené


Vypozoroval jsem, že účastníci Skleničkových bedýnek dávají přednost novým, neznámým vínům. Nic proti tomu, objevování nového je zábava, ale úvodem dám příklad toho, jak se vyplatí opakované nákupy v jednom vinařství. Sám si pochvaluju, že při dalších návštěvách ve vinařství se dozvím víc o vinicích a sklepních postupech, občas to přináší další výhody. Minulé pondělí Erbesovi nalahvovali Traubensaft, čerstvý hroznový džus, a ve čtvrtek večer mi doručovací služba přivezla šest lahví. Úplně jsem na to zapomněl až do středečního poledne, kdy z vinařství přišel e-mail s oznámením o zahájení prodeje posledního vína z loňské sklizně. Tím je 2018 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese, který nalahvovali taky před týdnem, po jedenácti měsících v dubovém sudu na jemných kvasničních kalech. Erbesovi ho lahvují každoročně těsně před začátkem sběru hroznů, aby si uvolnili sudy na nový ročník. Takže v pondělí se taky začaly sbíral hrozny, úvodní fotka je ze soboty.   Pokračování textu

Deset nejlepších fotek (poprvé)

Počasí se cyklicky opakuje a s opakováním počasí se mi vrací na blog podobná témata. Před týdnem jsem zvažoval dát výběr nejlepších fotek za 12 roků blogu. Dokonce jsem si napsal první desítku, ale potom jsem téma zavrhl jako příliš samožerské a papír s TOP 10 zahodil. Teď jsem objevil, že při loňském posledním návalu babího léta jsem postoval žebříček konzumace antidepresiv a použil ho jako záminku k šesti fotkám ze slunečné Itálie :-) Nedá se nic dělat, rok se sešel s rokem a výběr deseti nejlepších fotek je tady! (Většuna fotek se kliknutím zvětší.)

Pokračování textu

Říjnový pozdní sběr a jedno Chassagne

Po víkendu mám spoustu dojmů, ale málo z nich souvisí s vínem. Po úvodní houbařské nouzi nastaly časy hojnosti. Mrazák je plný hub a smaženice ke snídani už bylo tolik, že jsem přešel na novou snídani: topinky se šunkou, sýrem, rajčetem a smaženými houbovými řízky. V sobotu jsem si dal čtyři topinky ke snídani a byl jsem najedený až do večera. Nevýhoda: už jsem nespotřeboval žádné houby k obědu ani k večeři.   Pokračování textu

Vynikající sylván do podzimního počasí

Prohlídka starých zápisků na blogu mi připomněla, že už v roce 2015 jsem si z návštěvy vinařství Dirler-Cadé odvezl několik Sylvanerů (a muškátů). Pan Dirler byl tehdy překvapený, že nechci ochutnávat ryzlinky, a já jsem se vymluvil na to, že mám doma 300 lahví Mosely… což byla ostatně pravda. Po čtyřech letech můžu přidat další ročník k poznámkám o alsaských sylvánech z Bergholtzu.   Pokračování textu

Ideálně zralý moselský ryzlink

Opakování, matka moudrosti. Myslel jsem, že v neděli večer budu ochutnávat a následně upíjet jen rekreačně. Dnešní ryzlink jsem už měl několikrát a byl jsem si jistý, že už jsem o něm psal. Nakonec jsem našel jen první zmínku ze srpnové degustace tady. Projeli jsme se Stefanem Erbesem celý ročník 2018 a když jsem mu pochválil Erdener Treppchen Auslese, Stefan řekl: Zrovna včera jsem otevřel lahev Auslese z roku 2013. To bylo po nalahvování úplně stejné jako aktuální ročník, tak si to ochutnej. Uvidíš, kam se 2018 posune za pět roků!
Pokračování textu

Carmignano a Sylván s omáčkou

Jak řekli, tak udělali: Začnu z druhého konce, návratem ke Komunitní bedýnce z Carmignana. Doporučoval jsem bedýnku s tím, že základní Carmignano Santa Cristina in Pilli 2015 dostalo nejprestižnější italské vinařské ocenění, Tre Bicchieri Gambero Rosso 2019. A sliboval jsem, že Tři Skleničky Červeného Raka pro rok 2020 dostane další víno z bedýnky. Co se slíbí, to se splní, říkaly malé děti. Už je to tady.

Pokračování textu

Sylván a milerka

Kávu si osladím o trochu víc
Svý banjo naladím a jinak nic
Oslavím sám vánoční svátky a na jaře si vrásky spočítám!
Nevím, jestli psát degustační poznámky den po odchodu Karla Gotta není faux pas. Na Facebooku hoří pavlačové vády o to, komu vlastně Gott patřil a všechno směřuje k vyhlášení státního smutku. V den smutku dozajista nebudu moct zveřejňovat lehkomyslené a prostořeké poznámky o vínech, tak raději hned!

2017er Silvaner Thüngersheimer Johannisberg Alte Reben Spätlese trocken, DIVINO  
Pokračování textu

Trebbiano z Carmignana

Básník by z titulku udělal přinejmenším uspávací říkačku pro děti, ale po třech deci Trebbiana raději zůstanu u žánru, který je mi bližší. Dlužím si poznámky ke dvěma vínům Fattorie Ambra. První je Trebbiano Toscano, kterého mi teď přišlo pár lahví s prvním nákupem. So far so good, ale to druhé je Carmignano Riserva Elzana, které prvnímu pokusu o degustační poznámky bravurně odolalo. V neděli večer jsem lahev vypil a nenapsal ani řádku. Psal jsem přitom blog a nabídky zákazníkům, tiskl adresní štítky a lepil je na krabice vína. Na konci dne byla lahev vypitá, konzument spokojený, a nikde ani slovo poznámek. Tak snad někdy příště, ostatně mám ještě dvanáct lahví. Na úvodní fotce vinařství Fattoria Ambra je vinice Santa Cristina in Pilli.    
Pokračování textu

Carmignano přijelo, první dojmy

V pátek ráno jsem vyložil paletu Carmignana z Fattorie Ambra, celý den jsem otvíral krabice a skládal sestavy pro jednotlivé účastníky bedýnek. Směs lehké fyzické práce a soustředění měla skončila naprostou únavou, v šest večer jsem si řekl Degustace volá a nechal poslední bedýnky na sobotu. Jako referenční vzorek jsem použil dva nebo tři dny otevřené Vino Nobile a dál už to šlo přehledně: Carmignano Montefortini 2016 a Carmignano Santa Cristina in Pilli 2016 a 2015.

Pokračování textu

Houby a degustační poznámky

Degustační poznámky z výběru vín na soutěž. Vypadá to náramně, ale nese to s sebou spoustu obtíží. Jalově čekám, až mi ve Florencii naloží paletu vína, nic s tím nemůžu udělat a jen čekám na telefon :-) Když mě omrzelo opravovat střechu a plot nebo sbírat v lese houby, otevřel jsem si baterii lahví a vybíral, která vína poslat soutěžit. Obtíž je s tím, že mi potom doma zbyde deset otevřených lahví (a co s nimi, žejo) a že za každý soutěžní vzorek se platí přihlašovací poplatek. Proto je dobré vybírat konzervativně a na jistotu. Jistota je ovšem u soutěžních hodnocení nonsens, protože nikdo neuhodne, jak která porota rozhodne. V počátcích jsem míval štěstí, ale několikrát už mi poroty zadupaly do země vína, na která bych přísahal (nejmíň jednou jsem byl přitom jako jeden z hodnotitelů). Když mi v srpnu Stefan Erbes nabízel do soutěže (zadarmo) Erdenského Preláta, vzpomněl jsem si na jeden takový případ a odpověděl: To si ho raději vypijeme sami! Přesto pořád pokouším štěstí. V říjnu se na PWT budou hodnotit (mimo jiné) slaďáky a Sangiovese, takže jsem vytáhl vzorky toskánského Vino Nobile z Gracciana.   Pokračování textu