Pár poznámek z minulého týdne, kdy jsem na Mosele  studoval, co znamená obrat „klasický ročník 2022.“ Dvě návštěvy vinařství a jeden nákup ve vinotéce, kde mají samá velká jména, všude jsem kupoval ročník 2022. Deset let jsem skromně přikyvoval na otázky, zda jsem přijel na Moselu jako turista, až letos jsem se začal přiznávat, že dovážím víno. Funguje to znamenitě, protože vinařství Karl Erbes tady všichni znají. Dopoledne mi Christian Hermann (Weingut Dr. Hermann) vyprávěl, jak se u Karla Erbese tři roky učil, odpoledne se rozpovídal someliér ve vinařství Monchhof, kde Karl Erbes v devadesátých letech dělal létajícího winemakera. Ani nemusel létat, Monchhof je jen pár set metrů od Erbesova domu, a Karl se synem se tam kdysi starali o vinice i o sklep. Koupil jsem dva mladé polosladké kabinety, ostatně je tam kupuju skoro vždycky. Moc se mi líbí etikety vinařství s moselským oltářním triptychem. A taky mají posezení na zahradě a spoustu vín vychlazených, takže nemusím řešit teplotu.   Číst dál →

Je jedna věc, která mi dokáže zahnat chmury z toho, že mi dochází zásoby toskánského Sangiovese, a to jsou první moselské ryzlinky nového ročníku. Ostatně po březnové pražské degustaci se Stefanem Erbesem jsem mu z přebývajících vín nezabavil Erdenského Preláta 1994 nebo jiné velké víno, ale nejlevnější jakostku 2022. Bylo to první nalahvované víno nového ročníku a já jsem byl zvědavý, jaký ten nový ročník bude.   Číst dál →