Úvodní fotka je autentická a názorná, ale bez nápovědy asi neuhodnete, o čem to dnes bude. V místní vinotéce jsem do přinesené lahve koupil sudovku čili vino sfuso, červené z místního (Bolgheri) vinařství Casa di Terra. O výrobci jsem tady už párkrát psal. Je to poměrně nový podnik, 45 hektarů vinic a moderní výrobní budova. Rok založení jsem na webu nenašel, ale zmínky o stáří výsadeb začínají rokem 2002, barák je myslím novější. Na vinicích mají Cabernety Sauvignon a Franc, Merlot, Syrah, Malbec a Petit Verdot, plus Vermentino. Ceny jsou od 18 do 105 EURO, Vermentino od 13. V zásadě to vidím jako moderní podnik, postavený s velkou finanční investicí, a s programem postaveným na vysoké reputaci oblasti Bolgheri. Číst dál
Archiv štítku: jen tak
Zpátky v Itálii: kafe, nákupy, Nebbiolo a jeden sekt
Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic. Číst dál
Dvoudenní degustační maratón ve Viareggiu, fotoreport
Dnes to bude výrazně samožerský příspěvek, pro odlehčení dávám i úvodní fotku s italským symbolem Sophií Loren. Degustace Terre di Toscana pořádá společnost L’Acquabuona, letos byl už sedmnáctý ročník. Asi deset let mi chodí pozvánky, ale až letos všechno klaplo a mohl jsem se zúčastnit. 133 toskánských vinařství, samá první liga, dva dny v přímořském hotelovém resortu ve Viareggiu (konkrétně v Lido di Camaiore). Číst dál
Levná vína a další radosti života
Na otázky typu Co říkáš Pomeranči na pennsylvánské třídě nebo Viděls teď Blběnu na TikToku? mám spoustu hlubokomyslných odpovědí a jsem na to patřičně pyšný. Nemůžu o tom nepřemýšlet, ale jsem rád, že se mě už na to nikdo neptá. V Toskánsku jsem se od toho odstřihl. Azurové nebe, procházka u moře, pár pinií, cypřišů a palem ve mně dokáže navodit pocit štěstí a všechny debaty a hádky s dezoláty mě z něj vytrhují. Psal jsem to už před pěti šesti lety a vidím to dnes kolem sebe. Italové jsou taky nespokojení a nadávají na domácí politiky, ale než se naučím italsky tak, abych to prožíval jako domorodec, jsem v bezpečí. Perte se a žerte se, ale mě vynechte. Číst dál
Tipy na italskou stravu a dvě pěkná Chianti z Greve
Po měsíci sladkých snídaní jsem si vzpomněl na italské hotelové snídaně a vyrazil na nákup, dvě Chianti s cenou 8 až 10 EUR byla už jen příjemný bonus. Můj nejlepší lednový tip na italské jídlo je pomalu pečený krocan (tacchino). Všechny velké supermarketové řetězce jej nabízí standardně, cena je asi 20 EUR za kilo. Bílé maso, kvalitou a strukturou srovnatelné s vepřovou panenkou, za mě je to dokonalé. Ideální s vařeným špenátem (mají to hned vedle, cca 8 EUR za kilo) a pečenými brambory. Všechno jsou to hotovky, stačí ohřát v mikrovlnce nebo v troubě. Číst dál
Ryzlink, Gamay, úplněk a kosmologie na internetech
Novoroční pozdní sběr a jedno Pecorino
Šťastný nový rok všem! Dva týdny jsem si teď udělal prázdniny, přijela za mnou dcera. Nasyslil jsem i pro ni spoustu vína a ani jsme nestihli všechny lahve otevřít. Na úvodní silvestrovské fotce pózujeme na hlavním náměstí v toskánské Pienze. Když jsem doma fotku prohlížel, zaujala mě cedule vlevo nahoře, náměstí Pia druhého. Často na blogu kážu o spojení vína a kultury, a tohle spustilo podobné úvahy. Číst dál
Už můžu?
Dnes mám jen poděkování za vaši přízeň v roce 2024 a přání klidných Vánoc a úspěšného nového roku vám i vašim blízkým. Ať vám vyjdou vaše plány, ať se vám podaří to, co sami považujete za důležité, ať se vám vyhýbají všechny maléry a katastrofy… a když tohle všechno vyjde, tak i šťastnou ruku při výběru vín.
Veselé Vánoce a dobrý rok 2025 všem.
Ragú a Vernaccia 2023 od La Lastra
Read My Lips: No New Wines! Víno je nudné, budoucnost patří ragú a oliváči! I Toscanacci dělají snad dvacet druhů ragú, trvanlivost tři roky. Senzační k úpravě špaget, ale já mám slabou vůli a užírám je lžičkou ze skleničky. Je to moc dobré, zleva ragú z divočáka, vepřové, zaječí, srnčí, kachní, tuňák a pražma.
Číst dál
Zářijový pozdní sběr a Magnum Carmignano 2019
Ve Francii začínají podzimní trhy vína, Foires aux vins, a časopis Revue du Vin de France přináší nákupní rady, seznamy vín ze dvou velkých řetězců (konkrétně Lídl a Intermarché), co se vyplatí kupovat. Ehm, nemám přístup do placené sekce a vidím jen zlomky, ale ta hodnocení mezi 88 a 91 body se mi zdají podezřelá. Ale naprosto chápu to vzrušení. V září začnou všechny supermarkety vyprodávat zásoby, kterých se vinaři chtějí s novou sklizní zbavit. Nabídka je obrovská a když jsem ještě před deseti patnácti lety víc jezdil do Francie, taky jsem jim záviděl. Nepřeberně široká nabídka a kdoví, určitě se v ní skrývají nějaké poklady. Po deseti letech Skleničkových bedýnek už mám nadhled, ale samozřejmě bedýnky i Foires aux vins mají společný kořen: chceme si vybírat z větší nabídky. Číst dál
Středeční plkání o víně
Dnes výjimečně nebudu otravovat s Itálií a nebudu nikoho přesvědčovat, že všechno italské je lepší než cokoli neitalské. S dovolením si zanadávám na domácí poměry a popíšu, kde nechal tesař díru. Tak pojďme na to. Číst dál
Pár fotek z PPV
V sobotu v pražské Novoměstské radnici proběhl už desátý ročník festivalu Praha pije víno. Petr Kočařík se na úvodní fotce usmívá jako sluníčko, ale jako pamětník prvního sluncem prozářeného ročníku dodám, že tentokrát bylo počasí mizerné. Pojal jsem návštěvu jako společenskou událost a podařilo se mi absolvovat ji v mezích zdravé konzumace alkoholu. Někteří vinaři mi ochotně zapózovali pro fotku, snad mi kvůli výsledku nevynadají. Kočařík má krásné aromatické Chardonnay 2022 i tradičně Pinoty. Číst dál