Archiv štítku: jen tak

Skeptický zářijový výběr z hroznů

Neflákám se, ale nepíšu. Nejde mi to. Snažím se během léta opravit pár věcí na baráku a na co sáhnu, to se obrátí v katastrofu. Výměna plynového kotle se zvrtla s něco nepochopitelného a strašného, soukromě mohu poradit tři firmy v okolí Prahy, od kterých NIKDY nekupovat plynový kotel. Výměna starého auta za nové neskončila podobně jen díky tomu, že jsem postupně odmítl šest nabídek a rezignoval na výměnu. Zdá se mi to, nebo je nová generace aut opravdu horší než ta předchozí? Se závistí hledím na jih a už bych dávno byl v Toskánsku, kdyby mi kondenzát z kotle netekl komínem do baráku a instalační firma mě neujišťovala, že to je v pohodě.  Číst dál

Následky horka

Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač!  Číst dál

První chřest a k němu Nebbiolo

Dnes to bude zcela neambiciózní příspěvek ve stylu „ještě jsem naživu.“ Ve čtvrtek jsem vyhlásil nové francké bedýnky Horsta Sauera. V pátek přišlo tolik objednávek, že bylo jasné, že bedýnka bude. Za celý víkend potom už jenom jedna. Bedýnka bude, ale hraje se o to, kolik vína přivezu. Čím víc, tím líp, takže stručně, objednávejte! Taky jsem letos pro samé špagety a ragú neměl chřest. Až poslední víkend chřestové sezóny jsem zajel do Hostína pro čerstvý. V sobotu bylo pečené kachní prso a vařený chřest s parmezánem. Žádný veltlín ani ryzlink, víno jde za masem: Ghemme Ai Livelli 2019 od Mazzoniho. Není to ideální snoubení, jen improvizace. Ai Livelli mi Tiziano otevřel, když jsem u něj byl letos v březnu poprvé a byl jsem nadšený. Dostal jsem k nákupu lahev jako dárek, kachní prsa byla jen záminka pro otevření speciální lahve.  Číst dál

Samožerské povídání o Veltlínském, Vernaccii a degustačních poznámkách

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami, v dávném čase, kdy řeky byly plné ryb a moje hlava plná vlasů, vznikl blog o víně. Nějakou dobu visel ve vzduchu, asi jako když ráno svítá, ale slunce ještě není vidět nad obzorem. Začal jsem ho psát, přestože jsem si tehdy nevěřil, že bych nějak přesně dokázal popsat a zhodnotit jemnější a rafinovanější detaily vína. Zpočátku jsem si nervózně a důsledně ověřoval kdejakou technickou podrobnost, což je dobrý způsob, jak přehlédnout něco podstatného, ale s trochou štěstí mi to procházelo… a časem se přístupy i výsledky měnily a měnily, protože jinak by nemohly trvat věčně.  Číst dál

Vino sfuso


Úvodní fotka je autentická a názorná, ale bez nápovědy asi neuhodnete, o čem to dnes bude. V místní vinotéce jsem do přinesené lahve koupil sudovku čili vino sfuso, červené z místního (Bolgheri) vinařství Casa di Terra. O výrobci jsem tady už párkrát psal. Je to poměrně nový podnik, 45 hektarů vinic a moderní výrobní budova. Rok založení jsem na webu nenašel, ale zmínky o stáří výsadeb začínají rokem 2002, barák je myslím novější. Na vinicích mají Cabernety Sauvignon a Franc, Merlot, Syrah, Malbec a Petit Verdot, plus Vermentino. Ceny jsou od 18 do 105 EURO, Vermentino od 13. V zásadě to vidím jako moderní podnik, postavený s velkou finanční investicí, a s programem postaveným na vysoké reputaci oblasti Bolgheri.   Číst dál

Zpátky v Itálii: kafe, nákupy, Nebbiolo a jeden sekt

Koutek nářků a stížností. Cestou do Itálie jsem zastavil na německé benzince. Jedno EURO za toalety jsem zaplatil, ale 3,60 za základní espresso jsem nedal a jel dál. Na první pumpě za Brennerem byly toalety zadara a kafe za 1,60. Kdyby Italové začali ještě dělat ryzlinky a sylvány na německé úrovni (to je jako na Mosele nebo ve Frankách), tak bych Německo… ále nic.   Číst dál

Dvoudenní degustační maratón ve Viareggiu, fotoreport

Dnes to bude výrazně samožerský příspěvek, pro odlehčení dávám i úvodní fotku s italským symbolem Sophií Loren. Degustace Terre di Toscana pořádá společnost L’Acquabuona, letos byl už sedmnáctý ročník. Asi deset let mi chodí pozvánky, ale až letos všechno klaplo a mohl jsem se zúčastnit. 133 toskánských vinařství, samá první liga, dva dny v přímořském hotelovém resortu ve Viareggiu (konkrétně v Lido di Camaiore).    Číst dál

Levná vína a další radosti života


Na otázky typu Co říkáš Pomeranči na pennsylvánské třídě nebo Viděls teď Blběnu na TikToku? mám spoustu hlubokomyslných odpovědí a jsem na to patřičně pyšný. Nemůžu o tom nepřemýšlet, ale jsem rád, že se mě už na to nikdo neptá. V Toskánsku jsem se od toho odstřihl. Azurové nebe, procházka u moře, pár pinií, cypřišů a palem ve mně dokáže navodit pocit štěstí a všechny debaty a hádky s dezoláty mě z něj vytrhují. Psal jsem to už před pěti šesti lety a vidím to dnes kolem sebe. Italové jsou taky nespokojení a nadávají na domácí politiky, ale než se naučím italsky tak, abych to prožíval jako domorodec, jsem v bezpečí. Perte se a žerte se, ale mě vynechte.   Číst dál

Tipy na italskou stravu a dvě pěkná Chianti z Greve

Po měsíci sladkých snídaní jsem si vzpomněl na italské hotelové snídaně a vyrazil na nákup, dvě Chianti s cenou 8 až 10 EUR byla už jen příjemný bonus. Můj nejlepší lednový tip na italské jídlo je pomalu pečený krocan (tacchino). Všechny velké supermarketové řetězce jej nabízí standardně, cena je asi 20 EUR za kilo. Bílé maso, kvalitou a strukturou srovnatelné s vepřovou panenkou, za mě je to dokonalé. Ideální s vařeným špenátem (mají to hned vedle, cca 8 EUR za kilo) a pečenými brambory. Všechno jsou to hotovky, stačí ohřát v mikrovlnce nebo v troubě.   Číst dál

Novoroční pozdní sběr a jedno Pecorino

Šťastný nový rok všem! Dva týdny jsem si teď udělal prázdniny, přijela za mnou dcera. Nasyslil jsem i pro ni spoustu vína a ani jsme nestihli všechny lahve otevřít. Na úvodní silvestrovské fotce pózujeme na hlavním náměstí v toskánské Pienze. Když jsem doma fotku prohlížel, zaujala mě cedule vlevo nahoře, náměstí Pia druhého. Často na blogu kážu o spojení vína a kultury, a tohle spustilo podobné úvahy. Číst dál

Už můžu?

Dnes mám jen poděkování za vaši přízeň v roce 2024 a přání klidných Vánoc a úspěšného nového roku vám i vašim blízkým. Ať vám vyjdou vaše plány, ať se vám podaří to, co sami považujete za důležité, ať se vám vyhýbají všechny maléry a katastrofy… a když tohle všechno vyjde, tak i šťastnou ruku při výběru vín.

Veselé Vánoce a dobrý rok 2025 všem.