Debakl Chardonnay
Víno do lednových beaujolaiských bedýnek už je koupené (tady, pro opozdilce budu mít pár bedýnek navíc), takže pojďme dál! Hlasování účastníků o tématu další bedýnky (Pinot Noir nebo Chardonnay?) dopadlo jednoznačně 13:3 ve prospěch Pinotu. Nepočítám hlasy těch, co hlasovali pro obě možnosti, ale i mně se v zimě líp pije červené… takže bych si degustační poznámky o Berthenetových burgundách měl šetřit na únor, ale zveřejňuju je už teď. Číst dál
Pinot, který mě provází celou mojí burgundskou érou. Myslím, že jsem ho poprvé koupil v nějaké vinotéce v roce 2006 a příští rok už jsem se vydal za vinařem do Maranges. O pár let později jsem ho měl v druhých Komunitních Bedýnkách a loni znova, v těch šestatřicátých. To už převzal vedení podniku Markův syn Antoine, absolvent beaunské vinařské školy. Číst dál
Po roce opakování textu o francouzském regionu Beaujolais. K aktuálním beaujolaiským bedýnkám jsem zase vytiskl malou brožuru, ale malý souhrn informací se může hodit.
Kostelík nad Fleurie přitahuje z dálky pozornost ze všech koutů Beaujolais víc než slavný Mlýn (foto dole), ale nikdy se mi nepovedlo ho dobře vyfotit. I kvůli tomu tam rád pojedu znova a v lepším počasí – i když to bude mít jednu nevýhodu, vinaři na mě nebudou mít tolik času jako teď v únoru. Ještě než se pustím do reportů z návštěv vinařství, měl bych dát obecnější úvod. O Beaujolais jsem na blogu už dlouho nic nepsal. Z hovorů s kamarády vím, že Beaujolais spojují s fenoménem Beajolais Nouveau, mladým vínem distribuovaným v listopadu jen na oslavu úspěšné sklizně, nic víc. Mnoho lidí si pak Beaujolais spojuje s Beaujolais Nouveau vyprodávaným v supermarketových akcích o dva roky později za padesátku – to je zločin zralý na popravčí četu a zároveň jev, který přispívá k ekonomické stagnaci regionu. Jak je to vlastně s Beaujolais? Číst dál
Titulek mě napadl už po včerejší degustaci u Bouthenetů v Maranges, tak dobré a přitažlivé byly čerstvě nalahvované Pinoty. Jen jsem to nechtěl zakřiknout, protože dnes mě čekaly další čtyři návštěvy od Beaujolais až po Montagny. Končil jsem po páté u Maconu s Pouilly-Fuissé, takže to bylo kolečko. Jestli bylo vítězné, to ukáže až příští rok.
Odklad řešení je nejlepší řešení, to říkají čtyři z pěti českých manažerů. Zakouším muka nerozhodnosti spolu s nimi. Abych si to ulehčil, uvařil jsem si v úterý odpoledne kachní prsa s risottem a otevřel několik vín, která mi měla napovědět (ale nenapověděla), kterou cestou se vydat. Klidný advent všem, co už mají hotovo a těší se na Vánoce! Číst dál
Na fotce vinař Vincent Stoeffler z Barru. O alsaském vinařství Domaine Stoeffler jsem už psal stručně tady, takže můžu rovnou jít na poznámky z degustace dvou Pinotů, nerezového a barikového. Číst dál
Virtuální pan Sklenička dostal několik upozornění, že se od něj po cestě do Alsaska očekává alsaská bedýnka, ale jako jeho autor si nemůžu pomoct. Každoroční jev zvaný vendanges čili sklizeň hroznů prakticky okamžitě po alsaském výletu odvedl pozornost vinařů a objednávka v jednom z navštívených vinařství zůstala nesplněná. Od té doby už uběhly tři týdny, komunikace ustala a zdá se, že praktičtější bude se k tomu nevracet. Číst dál
Už i na soutěžích vína se prosazuje srovnávací metoda, kdy hodnotitelé posuzují několik vín najednou, aby je mohli mezi sebou porovnávat a líp najít špičky. Tak jsem si taky k nedopitým vzorkům Sylvánského z bergholtzského vinařství Dirler-Cadé otevřel Sylván od husserenských biodynamiků Kuentz-Bas. Číst dál
Nejde o párování vína s oblíbenými činnostmi, ostatně si už dávno neberu víno do vany. Dnes o vínu z vyšší, terroirové řady bergholtzského vinařství Dirler-Cadé, Sylvaner Heisse Wanne 2012. A na začátku odbočím k obecnostem a dopovím jednu myšlenku z předchozího článku, o 98 položkách na ceníku vinařství Dirler-Cadé.
Teď jsem spočítal, že ceník pro návštěvníky alsaského vinařství Dirler-Cadé čítá neuvěřitelných 98 položek. Jen Sylvanerů mají v prodeji šest, místo aktuálního ročníku 2013 (jojo, Dirler-Cadé neprodává zatím žádnou čtrnáctku) zvolil pan Dirler „klasický“ ročník 2012 a já si k tomu pro srovnání přikoupil i ročník 2009 a teplou vanu (čili Sylvaner Heisse Wanne 2012). Pojďte s panem Skleničkou na návštěvu do alsaského Bergholtzu… Číst dál
Irituje mě už tím, že na etiketě není „Pinot Blanc,“ ale jen „Pinot.“ Jinak s bio- i biodynamickým certifikátem, už dobrých sedmnáct let, jak mi v Bergholtzu zdůraznil Jean-Pierre Dirler. Bohužel jsem to pojal jako zážitkovou degustaci a nepsal si poznámky. Pan Dirler vína střídmě, ale zajímavě komentoval a teď by se mi poznámky hodily…
Číst dál
Orschwiller je v severní části Alsaska, dvacet kilometrů nad Colmarem, u Sélestatu. Allimant – Laugner je malý rodinný podnik, ve kterém pracuje mladý Nicolas Laugner se svým otcem Hubertem, matkou Francoise a dvěma zaměstnanci na částečný úvazek. Mají asi 12 hektarů vinic a vyrábějí ročně asi 180.000 lahví vína. Takže včetně nakupovaných hroznů, ale ty pochází jen od několika blízkých příbuzných z Orschwilleru, jak mě ujistil Nicolas Laugner. Číst dál
