V minulých týdnech jsem znova otvíral některá vína z Franků. Nakonec z toho jsou kvapně vyhlášené bedýnky. Představa, že vína stejně kvapně přivezu ještě tento víkend se zřejmě nenaplní, přihlášky přibývají pomalu a budu muset uzávěrku udělat později. Tak alespoň dám poznámky o dvou vínech z Röttingenu.

2017 Riesling kabinett Röttinger Feuerstein trocken, Weingut Hofmann
Světlá citrusová barva, na nose dominuje rozkvetlá louka, citrusy, lehce lipový květ. V chuti úplně suché s maličkým zbytkem cukru, citrusové, s pěknou kyselinou a zajímavým a netypickým minerálním projevem (křemen!). Celkový dojem je lehkost, samozřejmost, čistota stylu i projevu. 11,5% alkoholu, to je jako pohlazení.

Už jsem v minulosti horoval proti suchým ryzlinkům z Mosely, tím víc si zaslouží chválu tenhle francký ryzlink. Nemá důraz Mosely, ale má nádhernou čistotu, jednoduchost a pitelnost. U Hofmannů mají další dva ryzlinky s vyšším přívlastkem i cenou, ale pro mě je klenotem ten nejlevnější, kabinet.

2017 Silvaner*** Spätlese, Weingut Hofmann
Posledního dubna mě ve sklepě u Hofmannů zaujal vzorek ze sudu, v srpnu mi Jürgen soukromě přivezl celý karton právě nalahvovaných Silvanerů. Abych to dopověděl – sud je barikový a lahvovalo se v červenci. První pokusy byly spíš zklamání, víno bylo po lahvování hrubé, nescelené, zrnité. Dobré bylo, že barikový sud do něj nedodal příliš vlastních chutí, pořád to byl francký Silvaner s odvážnou kyselinou (amatérský překlad z angličtiny, při psaní jsem si představil, že bold acidity by v angličtině znělo dobře :-) V druhé půli října už se dostává do lepší pohody, tak to zkusím popsat.

Stylizovaná burgundská lahev s celokorkem. Ve skleničce citronová světle žlutá barva. Na nose citrusy a barik, čisté vůně. Citrusy střídmě, bariku maličko. V chuti úplně suché, středně plné s nádhernou kyselinou, citrusy zaoblené sudem. Žádné dluhy u burgindských šardonek, sud je použitý opatrně a víno v ničem nepřipomíná opulentní Burgundy (ledaže kyselinou). Barikový sud je cítit, ale už teď převládá typická kyselina, citrusy a travnatost. Podle středně plného těla muselo jít o perfektně vyzrálé hrozny (francké Silvanery bývají většinou málo plné, tenké), přesto má víno střídmě alkoholu (12,5%). Zatím je to francká Popelka, ale s finálním hodnocením bych měl počkat aspoň půl roku. Italové říkají, že víno by mělo v lahvi ležet nejméně tak dlouho, jako leželo v barikovém sudě.

Pokud chcete dnešní vína sami vyzkoušet, nabídka je tady a přihláška tady.